Další novinky

Zrniny na CBOT posilují

10. 2. 2009 | Zdroj: Colosseum | Článek

Již čtvrtým dnem pokračoval v růstu v rámci včerejší obchodní seance nejaktivnější březnový futures kontrakt na sóju a kukuřici. Důvodem jsou spekulace, podle nichž americké ministerstvo zemědělství v dnešním Wasde reportu sníží odhad letošní globální produkce obou komodit poté, co sucho zasáhlo pěstitelské oblasti v Argentině a Brazílii. Obě země jsou přitom hned po Spojených státech největšími světovými exportéry a snížená domácí produkce by znamenala nárůst poptávky po amerických zásobách. Druhým důvodem posilování ceny obou komodit je rostoucí objem exportů.

Prasat na jihu Čech loni výrazně ubylo

10. 2. 2009 | Zdroj: ČTK | Článek

Stavy prasat chovaných na jihu Čech na začátku loňského prosince meziročně klesly zhruba o 15 procent na 278.000 kusů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Farmáři chovy výrazně redukují nebo dokonce ruší, protože produkce vepřového je nerentabilní. Za vším stojí levný dovoz masa ze zahraničí a stoupající ceny krmiva a energií. Ještě v roce 2002 byla přitom v jižních Čechách situace opačná. Podniky chovaly přes 398.000 prasat, o 12.000 kusů víc než v roce 2001. Z toho skoro desetinu tvořily prasnice určené k reprodukci. Od té doby ale počty každým rokem klesají.

Obchody v Česku zaberou stovky hektarů úrodné půdy

10. 2. 2009 | Zdroj: Aktuálně.cz | Článek

Neustálé rozrůstání nákupních center a obchodních řetězců ničí přírodu. Jsou o tom přesvědčeni ekologové na základě svého výzkumu developerských záměrů naplánovaných v roce 2008. Nové centra podle jejich propočtů zaberou zemědělskou půdu o celkové rozloze 748 tisíc čtverečních metrů. "Nové prodejny nákupních řetězců stále zabírají nezastavěné plochy a zemědělskou půdu a podílí se na nekontrolovaném rozšiřování měst do krajiny. Výstavba nákupních zařízení se dostává do konfliktu s ochranou přírody a krajiny a způsobuje nemalé nárůsty intenzit automobilové dopravy," vysvětlil autor výzkumu Jiří Koželouh ze sdružení Nesehnutí.

Lisování sena za přídavku směsi kyselin

10. 2. 2009 | Zdroj: APIC-AK | Článek

Američtí farmáři se vracejí k lisování sena do balíků. Zkoušejí i lisovat zelenou hmotu o vyšší vlhkosti, trvanlivost by měla zajistit směs pufrovaných kyselin. Protože jsou náklady na cenu siláží v kulatých balících v USA příliš vysoké, uvažují američtí farmáři o opětovném návratu k balíkům lisovaného sena, ovšem za inovovaných technologických podmínek. Problematickým bodem je při této formě konzervace pícnin silná závislost kvality výsledného produktu na klimatických podmínkách. Proto někteří farmáři zkoušejí lisovat seno s výrazně vyšší vlhkostí než je tomu obvykle.

Vláda projednala nedostatky při vyplácení peněz zemědělcům

10. 2. 2009 | Zdroj: ČTK | Článek

Vláda v pondělí projednala zprávu Nejvyššího kontrolní úřad (NKÚ), který loni odhalil nedostatky při vyplácení peněžních prostředků v rámci Společné zemědělské politiky. Nedostatky se tehdy vyskytly na straně ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Ministerstvo podle své mluvčí Terezy Dvořáčkové již přijalo kroky k odstranění nesrovnalostí, fond se ke zprávě zatím nevyjádřil. Ministerstvo podle výsledků kontroly chybovalo tím, že neprovádělo roční vypořádání kurzových rozdílů vzniklých v rámci Společné zemědělské politiky a v souvislosti s organizováním společné organizace trhu.

Vláda schválila novelu zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků

10. 2. 2009 | Zdroj: MZe ČR | Článek

Efektivnější hospodaření ve státních lesích a stanovení pravidel pro prodej zemědělské státní půdy je cílem novely zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, kterou v pondělí schválila vláda. V lesnickém sektoru novela dává novou dynamiku již běžícímu procesu arondace (scelováni pozemků), jehož cílem je ve státních lesích vytvářet homogenní a snáze obhospodařovatelé lesní celky. „Není efektivní obhospodařovat malé kousky lesa, které jsou obklopeny lesy jiných vlastníků, je proto logické, takové malé lesy například směnit nebo převést na obce.“

Školy mohou získat peníze na biopotraviny

10. 2. 2009 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Školy mají šanci získat peníze na zavádění biopotravin do školních jídelen nebo vylepšení svého okolí. Umožňuje jim to grantový program, který se letos poprvé otevřel i pro zařízení z kraje Vysočina. Zprostředkovatelem žádostí je ekologické středisko Chaloupky. „Ze čtrnácti přihlášek jsme vybrali tři školy, se kterými budeme dále pracovat na konkrétních projektech,“ uvedla Iveta Machátová, koordinátorka projektu na Vysočině. V prvním kole uspěla i ZŠ T. G. Masaryka Rouchovany. Škola plánuje úpravu pozemku kolem školy a případně naučnou stezku v okolí obce.

Co je žádoucí?

10. 2. 2009 | Zdroj: SVS ČR | Článek

Při uplatňování státního dohledu, pokud jde o potraviny živočišného původu, bylo nutné stanovit základní kritérium, a tím bylo zvoleno hledisko zdravotní nezávadnosti. Lidé mají právo očekávat, že si v tržní síti koupí jen takové maso, vejce, mléko, sýry, med, či uzeniny, po jejichž požití nebudou mít zdravotní problémy. Může to někomu připadat málo? Možná, ale požadavek, že v tržní síti mohou být nabízeny jen potraviny živočišného původu, které splnily podmínky zdravotní nezávadnosti, to je málo? Že za výrobky plně zodpovídají ti, kteří je uvádějí tzv. do oběhu? To není málo.

Kejda, kompost a digestát se vyplatí

10. 2. 2009 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Výhodou organických hnojiv je dodání více živin najednou a dlouhodobější účinek než u hnojiv minerálních. Výhodou organických hnojiv je dodání více živin najednou a dlouhodobější účinek než u hnojiv minerálních. Organická hnojiva obsahují celou řadu hlavních a stopových prvků, převážně organicky vázaných. Před odběrem rostlinami musí být mineralizovány. Organické látky slouží k výživě půdních živočichů, zvyšují biologickou aktivitu a jsou výchozím základem pro tvorbu humusu. Zlepšují vododržnost lehkých půd, odvodnění těžkých půd a hospodaření se vzduchem.

Brambory pro lidi s názorem

10. 2. 2009 | Zdroj: Lidové noviny | Článek

Odborníci zkoumají rozdíly mezi plodinami od ekologických zemědělců a jejich konvenčních kolegů. Módním hitem posledních let jsou biopotraviny, tedy potraviny vypěstované podle zásad ekologického zemědělství. Biofarmáři nepoužívají umělá hnojiva a postřiky, hospodářská zvířata chovají v co nejlepších a nejpřirozenějších podmínkách. Zkrátka se snaží hospodařit v souladu s přírodou a chovat se šetrně vůči životnímu prostředí. Takový přístup je pochopitelně nákladnější než běžná velkovýroba, takže i výrobky označené certifikátem „Bioprodukt ekologického zemědělství“ bývají dražší než ostatní zboží.