Další novinky
ZPRÁVA O TRHU HOVĚZÍHO A VEPŘOVÉHO MASA - 29. – 30. týden 2007
10. 8. 2007 | Zdroj: SZIF
|
Soubor
Z denního sledování CZV jat. prasat tř. SEU u 12ti vybraných podniků je vidět, že ve 29. týdnu cena dosáhla v průměru 42,01 Kč/kg JUT (32,69 Kč/kg ž. hm.) a ve 30. týdnu 43,51 Kč/kg JUT (33,86 Kč/kg ž. hm.). Ve druhé polovině srpna očekáváme další růst cen jat. prasat, ale ne tak razantní jako v posledním týdnu. CZV v jednotlivých kategoriích jsou uváděny v Kč/kg JUT za studena. Prodeje a nákupy selat ve 30. týdnu o prům. váze 20 kg realizoval malý počet respondentů, proto uvádíme data za 29. týden. Selata o průměrné hmotnosti 20,3 kg se prodávala za prům. cenu 1 123 Kč/ks, tj. 55,42 Kč/kg ž. hm. Ve 30. týdnu selata o prům. hmotnosti 28,4 kg byla za 1 617 Kč/ks. Nestandardní selata dosáhla v průběhu 30. týdne v průměru 7,9 kg a prodávala se po 268 Kč/ks.
Burzovní zpravodajství z obchodování na OBHK - 32. týden roku 2007
10. 8. 2007 | Zdroj: Obchodní burza Hradec Králové
|
Soubor
Burza pokračovala ve svém pravidelném středečním obchodování. Na 32. burzovním shromáždění se obchodovalo s obilovinami a olejninami. Na burze bylo možno koupit nebo prodat olejniny, obiloviny a jatečná prasata. Pokračovalo obchodování s kontraktním měsícem 08/07. Došlo ke změnám jak v objemu tak i cenách. Prvovýroba nakótovala ceny nové sklizně. Úroveň kotovaných cen je v tabulce v příloze. Po dlouhém období posilování se jateční prasata dočkala dalšího oslabení ceny.
Mlynáři soudí, že mouka kvůli růstu cen obilí zdraží až o 25 pct
10. 8. 2007 | Zdroj: ČTK
|
Článek
O pětinu až čtvrtinu zřejmě postupně do podzimních měsíců zdraží mouka, odhaduje Svaz průmyslových mlýnů. Důvodem jsou prudce rostoucí ceny obilí. Zatímco v červnu stála podle statistik tuna potravinářské pšenice v průměru asi 4100 korun, nyní je to podle předsedy dozorčí rady svazu Pavla Filipa zhruba mezi 4500 až 5000 korunami a cena dál roste. Na tento vývoj budou reagovat i pekaři, kteří vesměs chtějí rovněž zdražit, aby zohlednili vyšší náklady.
Národní park České Švýcarsko - Nejmladší český národní park
10. 8. 2007 | Zdroj: Priroda.cz
|
Odkaz
Území Českého Švýcarska, malého pískovcového ostrůvku uprostřed Evropy. Národní park České Švýcarsko je jedním ze čtyř národních parků České republiky. Nalézá se v okrese Děčín mezi obcemi Hřensko a Chřibská a zaujímá oblast při státní hranici se Německem, která ho odděluje od NP Saské Švýcarsko. Geologicky náleží do Děčínské vrchoviny. Hlavním předmětem ochrany jsou unikátní skalní města a na ně vázaní živočichové a rostliny. Oblast je známá především svými skalními útvary ? věžemi, branami, stěnami, které vystupují nad souvislé lesy. Význačné jsou též soutěsky Kamenice a Křinice.
Už došlo na kufry
10. 8. 2007 | Zdroj: SVS ČR
|
Článek
Velká Británie přijala v souvislosti s výskytem slintavky a kulhavky na svém území odpovídající opatření, která následně potvrdila Evropská komise (Rozhodnutím Komise 2007/552/ES). Mezi tato opatření patří i to, že na britských letištích kontrolují celní orgány, aby cestující ani pro vlastní spotřebu nevyváželi žádné potraviny živočišného původu.
Nejoblíbenější krmivo čekanka
10. 8. 2007 | Zdroj: ÚZPI
|
Článek
Krmné dávky nosnic z volného chovu mohou obsahovat redukované množství koncentrovaných krmiv. Je možné nahradit část drahých diet na bázi obilovin, slepic ve volném chovu, rychle rostoucími travami a luskovinami? Tuto otázku se pokusili zodpovědět vědci z dánského institutu zemědělských věd. Slepice byly chovány na pastevních porostech s přídavkem různých druhů trav, jetele, bylinek, čekanky, směsek s hrachem, vikví, lupinou a také alternativní plodinou pěstovanou na orné půdě zvanou quinoa, botanicky se jedná o merlík chilský (Chenopodium quionia). K překvapení vědců dosahovaly slepice z pokusných pastvin vyšších přírůstků v porovnání s obvyklými plochami, na kterých rostly trávy a jetele. Čekanka se stala nejoblíbenějším krmivem slepic, v porovnání s obvyklými pastevními plochami měly slepice na plochách s čekankou dvojnásobně vysoký příjem krmiva. U plodin pěstovaných na orné půdě byl nejvyšší příjem zaznamenán u alternativní plodiny quinoa.
Británie má podezření na další případ slintavky a kulhavky
10. 8. 2007 | Zdroj: ČTK
|
Článek
Britské úřady šetří podezření na další případ slintavky a kulhavky u hovězího dobytka. Tentokrát však jsou vyšetřována zvířata z farmy mimo desetikilometrovou ochrannou zónu kolem prvního nálezu nemoci, což vyvolává obavy z šíření nákazy. Šéfka britských veterinářů Debby Reynoldsová dnes oznámila, že podezření na nový případ je zatím mírné a výsledky testů ještě nejsou k dispozici. Reynoldsová vyzvala chovatele, aby dodržovali nejpřísnější normy biologické bezpečnosti a okamžitě oznamovali jakékoli možné známky nemoci.
Rejvíz protestuje proti ptačí rezervaci
10. 8. 2007 | Zdroj: Mladá fronta Dnes
|
Článek
Obyvatelé Rejvízu na Jesenicku bojují proti ochráncům přírody a ptačí rezervaci. Kvůli vzácnému ptáku chřástalu polnímu ochranáři začlenili celou turistickou oblast do evropského programu Natura 2000. Rejvíz se ale kvůli přísným pravidlům, podle nichž se louky smějí posekat až po 15. srpnu, ztrácí ve vysoké trávě, plevelu a zažívá nájezdy bodavého hmyzu a lesní zvěře. Tamní osadníci a obyvatelé proto sepsali petici. Bojí se mimo jiné odlivu turistů i požáru, píše dnes Deník a středomoravská příloha Mladé fronty Dnes.
Brojleři bez peří
9. 8. 2007 | Zdroj: ÚZPI
|
Článek
V mnoha zemích trpí brojleři horkem. Z tohoto důvodu je rozhodl jeden izraelský tým vědců vyšlechtit speciální linii brojlerů, která by se vyznačovala vysokou užitkovostí, rychlým růstem a tolerancí vůči vyšším teplotám prostředí. Zvířata nově vyšlechtěné linie nemají tělo pokryté peřím a dokázala i při teplotách nad 35 oC v průběhu 6 týdnů dosáhnout hmotnost 2,5 kg.
Polyhydroxyalkanoáty - přirozeně odbouratelné plasty
9. 8. 2007 | Zdroj: Enviweb.cz
|
Článek
Ve druhé polovině 20. století došlo k raketovému nárůstu produkce skupiny materiálů, které se do té doby na naší planetě nenacházely. Jedná se o takzvané syntetické polymery, často označované jako plasty. Tato skupina materiálů je velice různorodá ve svých vlastnostech i ve svém praktickém využití, ale většina z nich má jednu společnou vlastnost – vysokou rezistenci, která způsobuje jejich těžkou odbouratelnost přirozenými procesy. Především této vlastnosti plastů „vděčíme“ za stále rostoucí množství pevného odpadu, z kterého velkou část představují právě syntetické polymery.




