Další novinky

První dvě Zdravá města zabodovala

31. 10. 2006 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Chrudim a Vsetín jako první a prozatím jediná Zdravá města prokázala kvalitu svého rozvoje podle indikátorů mezinárodního programu místní Agenda 21. Poprvé od roku 1992 prokázala města v České republice, že naplňují závazky, ke kterým se náš stát zavázal na Summitu Země v Riu de Janeiro. Téměř 180 hlav států se tehdy domluvilo, že je třeba v zájmu udržitelného rozvoje planety sladit ekonomický, sociální a environmentální pilíř společnosti, aby nedošlo ke globálnímu kolapsu. Významnou úlohu v tomto celosvětovém úsilí hrají obce, města, a regiony a jejich obyvatelé, u kterých řada tzv. globálních problémů pramení. V rámci mezinárodního programu místní Agenda 21 mohou samosprávy konkrétními akcemi a postupy výrazně ovlivnit a zvýšit kvalitu života občanů a ochránit životní prostředí pro další generace.

O bio vejce je velký zájem

31. 10. 2006 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Čeští producenti bio vajec zaznamenávají v poslední době velký nárůst poptávky po svých produktech. Jediní dva větší producenti bio vajec v ČR – ekofarma Abatis ze Zvole u Prahy a Pavel Kýr z Herolti na Olomoucku, zdaleka nestačí pokrýt současnou poptávku. Obě farmy začínaly prodejem ze dvora, poté začaly dodávat vejce do Prahy, Brna a Zlína. Zájem o ně mají také řetězce Hypernova, Albert, Helvita, Tesco a Billa. Zájem nemají jen komerční spotřebitelé, ale také výrobci biopotravin, zejména pekaři, cukráři a kuchaři. Ceny bio vajec jsou přitom několikanásobně vyšší než vejce z konvenční produkce, maloobchodní cena se pohybuje okolo 6 Kč za kus.

Brikety ze zemědělského odpadu

31. 10. 2006 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Využívání netradičních zdrojů energie ze zemědělství - slámy, dřevěných pilin a dalších produktů, jejich lisování do briket. Jednou ze základních podmínek trvale udržitelného rozvoje zemědělství i společnosti se stává racionální využití obnovitelných zdrojů energie. Významnou oblastí je využití zbytkové biomasy. V zemědělství se jedná především o vedlejší produkci rostlinné výroby, exkrementy hospodářských zvířat a ostatní biologicky rozložitelné odpady. Lze je zpracovávat např. lisováním do briket.

ZPRÁVA O TRHU OVOCE - 42. – 43. týden 2006

30. 10. 2006 | Zdroj: SZIF | Soubor Soubor

Ve 43. týdnu 2006 se ve srovnání s předchozím obdobím ceny zemědělských výrobců (CZV) vybraných druhů ovoce příliš nezměnily. Výrazněji posílila průměrná CZV jablek odrůdy Melodie V. jak. tř., a to o 0,70 Kč/kg na 11,40 Kč/kg, tj. o 6,5 %. CZV jablek odrůdy Bohemia I. jak. třídy se zvýšila o 0,40 Kč/kg na 10,90 Kč/kg, tj. o 4,2 %. Průměrná CZV jablek odrůdy Šampion výběrové třídy posílila o 0,20 Kč/kg na 11,40 Kč/kg, tj. o 2,2 %. Naopak například u jablek odrůdy Gloster tř. V se CZV snížila o 0,30 Kč/kg (o 2,7 %) na 10,90 Kč/kg . U hrušek I. jak. tř. vzrostla průměrná CZV, na rozdíl od 42. týdne, o 0,60 Kč/kg (o 5,7 %) na 11,80 Kč/kg, u výběrové třídy o 0,70 Kč/kg (o 4,2 %) na 16,70 Kč/kg.

Benzen v nealkoholických nápojích

30. 10. 2006 | Zdroj: vetweb.cz | Článek

U nealkoholických nápojů s obsahem kyseliny askorbové a benzoátu sodného je riziko obsahu benzenu nad přípustnou mez 10 ppb. Američtí zdravotní experti, včetně předsedy Americké pediatrické akademie, se spojili s Oregonskou neziskovou skupinou a požádali americké školy, aby zastavily prodej různých nealkoholických nápojů, dokud se neprokáže, že jsou prosté benzenu. Benzen, známý lidský karcinogen, se do nealkoholických nápojů přímo nepřidává, ale předpokládá se, že se tvoří na světle a v teple chemickou reakcí mezi vitaminem C a benzoátem sodným.

Příroda si s lidstvem poradí

30. 10. 2006 | Zdroj: Denik.cz | Článek

PRAHA - Milan Havel je v ekologickém sdružení Arnika specialistou na toxické látky a odpady. S kolegy objíždí republiku, aby se lidé dozvěděli, co se s naším prostředím skutečně děje.

Pozdní sběr? To je rituál a radost, říkají vinaři

30. 10. 2006 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Odkaz Odkaz

Hlahol sběračů se od rána rozléhá po dvouhektarové vinici Jaroslava Vaďury na okraji Polešovic. S letitou dovedností odstřihávají ženy mezi řádky hrozny z hlav a plní jimi přepravky. Pozdní sběr ryzlinku rýnského je v plném proudu. Podzimní slunce zalévá révu paprsky a v širokém okolí uznávaný vinař si libuje. "Aspoň bude vyšší cukernatost hroznů. Kvalitě vína sluníčko jenom prospěje," říká Vaďura. Obavy po kruté zimě, kdy padla mrazu za oběť řada koncových oček, stejně jako po červnovém ničivém krupobití se naštěstí nenaplnily. "Nejhůř dopadly měkké odrůdy jako müller thurgau, neuburg nebo sylván, pomrzla polovina révy. Když si to všechno přeberu, vychází mi letošní úroda na pětašedesáti procentech desetiletého průměru," neskrývá mírný optimismus vinař.

CHKO Český les začne vydávat svůj časopis

30. 10. 2006 | Zdroj: ČTK | Článek

Nejmladší Chráněná krajinná oblast (CHKO) Český les, která slaví první výročí založení, začne vydávat svůj časopis. Měl by vycházet dvakrát do roka a čtenářům bude přinášet informace o přírodě a historii krajiny. První číslo slavnostně pokřtí ochránci přírody, lesníci a hudebníci 2. listopadu v Tachově, informovala ČTK Milena Prokopová ze správy CHKO. Časopis se za čtenáři vydá za zvuků lesních rohů, křtiny doplní koncert pro Český les Radima Hladíka a Jaroslava Hutky, patronem prvního čísla je spisovatel Vladimír Páral.

ČR stále zaostává ve využití energie ze slunečního záření

30. 10. 2006 | Zdroj: iHNed.cz | Článek

I s novou sluneční elektrárnou v Hrádku nad Nisou s maximálním plánovaným výkonem 61 kilowattů, která se dnes otevřela, zaostává Česko ve výrobě energie ze slunečního záření výrazně za sousedním Německem a dalšími zeměmi západní Evropy. Výkon všech slunečních elektráren v Česku se pohybuje okolo jednoho megawattu, v Německu šlo již před dvěma lety o bezmála 800 megawattů. Na světě využívá sluneční energii nejvíce Japonsko a kromě Německa také USA. ČTK to řekl Jaroslav Zámečník, jednatel občanského sdružení Via Regia, kterému hrádecká elektrárna patří.

Dobrou biochuť!

30. 10. 2006 | Zdroj: tyden.cz | Článek

Trh s biopotravinami celosvětově prudce roste. Je to projev civilizační neurózy? Anebo prostě chceme být odpovědnější? Každopádně některé výhody ekologického jídla lidem stojí za příplatek. Více vitaminů a minerálů, žádná éčka nebo ztužené tuky. A také zdravější, volnější a spokojenější zvířata, čistší louky, sady a pole.Evropané, ale nejen oni, za biopotraviny rádi připlácejí. Jsou přesvědčeni - nejspíše docela správně - že potraviny bez chemikálií či maso a mléko od zvířat, která se mohou volně pást, prostě musejí být zdravější. "Věříme v budoucnost biopotravin nejen proto, že lépe chutnají a jsou kvalitnější, ale především proto, že jsou zdravé," nechal se letos slyšet například Claud Allard, generální ředitel společnosti Delvita.