Další novinky

ZPRÁVA O TRHU BRAMBOR - 41.-42. týden 2006

30. 10. 2006 | Zdroj: SZIF | Soubor Soubor

Poprvé v historii nebude Česká republika soběstačná v produkci konzumních brambor. Podle informací pěstitelů brambor se budou zřejmě v předjarním období určité objemy produkce konzumních brambor dovážet. Výše tohoto objemu bude odvislá od zásobenosti našich producentů a na kvalitě skladování. Díky nižší sadbové ploše a také nepřízni počasí během vegetační sezóny byla letošní produkce nižší. To nahrává vysokým cenám komodity. Z nabídky odrůd pomalu ustupuje Impala, do popředí se dostávají Marabel, Rosara, Dali a Laura.

Toman končí na ministerstvu zemědělství

30. 10. 2006 | Zdroj: Agris | Článek

K 31. říjnu končí ve funkci 1. náměstka ministryně zemědělství - státního tajemníka Ing. Miroslav Toman, CSc. Informovala o tom dnes mluvčí ministerstva Táňa Králová. Podle ní odchází Toman na vlastní žádost po dohodě s ministryní. To potvrzuje i sám Toman. „Myslím, že jsem byl na ministerstvu už dost dlouho a momentálně nevidím smysl v dalším pokračování. Rozchod byl z obou stran korektní,“ konstatoval Toman.

MZe navrhne vládě náhrady škod z letních záplav za 223 mil. Kč

30. 10. 2006 | Zdroj: ČTK | Článek

Zhruba 223 milionů korun by mělo jít na náhrady škod, které způsobily letošní letní záplavy v zemědělství a v lesním a vodním hospodářství. Následky velké vody byly celkově vyčísleny na 260 milionů korun. Kompenzovány by měly být od 50 procent u zemědělských porostů či ryb až po 100 procent v případě Zemědělské vodohospodářské správy. Návrh předloží vládě ve středu ministerstvo zemědělství. Největší část škod z letních záplav, zhruba za 135 milionů korun, připadá na státní podniky povodí. Ty mají podle návrhu dostat na nápravu zhruba 128 milionů korun. Druhá největší suma, 55 milionů, by měla jít Zemědělské vodohospodářské správě. Dalšími šesti miliony MZe navrhuje z 95 procent kompenzovat poškození na vodohospodářském majetku Lesů ČR.

Listopad v honitbě

30. 10. 2006 | Zdroj: Agris | Článek

Listopad je obdobím přikrmování zvěře, hlavní lovecké sezóny, dokončování polních prací a podzimní orby. V listopadu myslivci přikrmují spárkatou zvěř jadrnými krmivy. Cílem je předkládat zvěři energeticky bohaté jadrné krmivo (zrno ovsa, ječmene a triticale). V tomto období je trávicí trakt ještě přizpůsoben zpracování škrobnaté jadrné potravy a zvěř tak dokáže efektivně využít energii a přeměnit ji na životně důležité tukové zásoby, bez kterých by nepřežila dlouhé zimní období. Stále se však jedná pouze o přikrmování, protože zvěř si dokáže potravu získat z přirozených zdrojů. Myslivci pokračují ve vykupování kaštanů a žaludů od sběratelů a dosušují je na skladovatelnou vlhkost.

Exporty poslaly kukuřici nahoru

30. 10. 2006 | Zdroj: Colosseum | Článek

Zvyšující se exporty se v pátek odrazily na ceně kukuřice na Chicago Board of Trade. Američtí exportéři v závěru minulého týdne vyvezli do zahraničí 270 tisíc tun, uvedlo to ministerstvo zemědělství. Tato skutečnost se projeví na už tak nízkých zásobách kukuřice ve Spojených státech. Ty se před začátkem sklizně v příštím roce dostanou na úroveň, která je schopna pokrýt zhruba 31 denní spotřebu. Na konci srpna tohoto roku, před začátkem letošní sklizně, byl přitom tento údaj 64 dní. Podle expertů zahraniční kupci nakupují kukuřici v očekávání dalšího růstu její ceny. Páteční zavírací cena u prosincového kontraktu byla na CBOT 332,5 centů za bušl, což je nejvyšší hodnota u aktivního kontraktu od dubna 2004. V minulém týdnu cena vzrostla o 6,3 procenta, za poslední měsíc celkem o 27 procent.

EU vyzývá k většímu úsilí při snižování emisí oxidu uhličitého

30. 10. 2006 | Zdroj: Euractiv.cz | Článek

Členské země Evropské unie musí v souladu s Kjótským protokolem snížit emise oxidu uhličitého v období mezi lety 2008-2012 o 8% oproti referenční hodnotě, kterou pro většinu členských zemí představuje rok 1990. Pro země staré Patnáctky platí v rámci Protokolu kolektivní cíl pro snižování emisí. Země proto z pohledu závazku v Kjótském protokolu nemusejí splňovat 8% cíl každá za sebe, dohromady však ano. Na druhou stranu je však 8% cíl závazný pro každou zemi v rámci evropské legislativy. Nové členské země musí splňovat v rámci Kjótského protokolu 8% cíl individuálně.

Drinks Union sklidil chmel, nyní jej zpracuje pro výrobu piva

30. 10. 2006 | Zdroj: ČTK | Článek

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union používá pro přípravu piva vlastní chmel, který pěstuje na desetihektarové chmelnici v Děčanech na Lounsku. Letošní úroda bezmála sedmi tun chmele se nyní usuší a zpracuje do granulí v družstvu Chmelařství Žatec, informoval ČTK technolog skupiny Petr Kozák. Podle něj je Drinks Union jediným domácím výrobcem piva, který si pěstuje vlastní chmel. Společnost Drinks Union je čtvrtým největším domácím výrobcem piva a největším českým exportérem piva do Německa, její značka Zlatopramen je nejprodávanějším jedenáctistupňovým pivem.

Nový pohled na houbaření

30. 10. 2006 | Zdroj: Osel.cz | Článek

Tvrdší kontroly na jatkách zavedli v Norsku poté, co se ukázalo, že jsou některé produkty kontaminovány nezvykle vysokým množstvím radioaktivních prvků.Norský kontrolní orgán (NRPA), který má na starosti ochranu obyvatel před radiací prohlásil, že problém se týká především ovcí a že vzniknul proto, že letošní rok byl obzvlášť příznivý na růst hub a ovce si na nich pochutnávaly.

Studie: Klimatické změny mohou růst ekonomiky snížit až o pětinu

30. 10. 2006 | Zdroj: ČTK | Článek

Změny klimatu mohou vést ke snížení globálního růstu až o pětinu a stát 3,68 bilionu liber (155,4 bilionu korun), pokud svět nepřistoupí k rázným akcím. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes na svých webových stránkách citovala zpravodajská stanice BBC. Studii vypracoval pro britského ministra financí Gordona Browna tým expertů pod vedením ekonoma Nicholase Sterna. Ten upozornil, že na kroky, které by měly dopadům změn klimatu zabránit, je třeba vynaložit procento celkového hrubého domácího produktu, tedy zhruba 184 miliard liber (7,8 bilionu korun). Pokud svět bude nečinný, může se až 200 milionů lidí stát uprchlíky, protože jejich domovy budou zaplaveny nebo budou v oblastech zasažených ničivým suchem, tvrdí studie.

Zdravá města získala certifikát

30. 10. 2006 | Zdroj: Agris | Článek

Poprvé od roku 1992 prokázala města v České republice, že naplňují závazky, ke kterým se náš stát zavázal na Summitu Země v Riu de Janeiro. Téměř 180 hlav států se tehdy domluvilo, že je třeba v zájmu udržitelného rozvoje planety sladit ekonomický, sociální a environmentální pilíř společnosti, aby nedošlo ke globálnímu kolapsu. Významnou úlohu v tomto celosvětovém úsilí hrají obce, města, a regiony a jejich obyvatelé, u kterých řada tzv. globálních problémů pramení. V rámci mezinárodního programu místní Agenda 21 mohou samosprávy konkrétními akcemi a postupy výrazně ovlivnit a zvýšit kvalitu života občanů a ochránit životní prostředí pro další generace.