Další novinky
Zisk Plzeňského Prazdroje byl 2,96 miliardy korun
24. 6. 2005 | Zdroj: Euro
|
Článek
Plzeňský Prazdroj dosáhl za finanční rok končící 31. března 2005 čistý zisk 2,96 miliardy korun. K 31. 3. 2004 byl zisk Prazdroje 2,82 miliardy korun. Tržby akciové společnosti vzrostly o čtyři procenta a dosáhly 13,1 miliardy korun. Provozní zisk vzrostl o 14,5 procenta na 4,17 miliardy korun. Oznámil to mluvčí firmy Alexej Bechtin. Za kalendářní rok 2004 Prazdroj prodal přes 9,7 milionu hektolitrů piva, s exportem do více než 50 zemí celého světa.
Nový tendr Lesů přinese staré potíže
24. 6. 2005 | Zdroj: Hospodárske noviny
|
Článek
Státní podnik Lesy ČR dnes otevírá klíčové výběrové řízení pro soukromé firmy. Ty mohou získat nejméně na pět let zakázky na práce na téměř čtyřiceti procentech ploch Lesů. To je bezmála na čtvrtině všech lesních porostů v republice. Už před zveřejněním konkrétních podmínek tendru je však zřejmé, že se opět vyhrotí vleklá rozepře mezi státními úředníky a podnikateli. Ti upozorňovali, že už jarní tendr (na menší výměru) byl neprůhledný. Argumentovali skutečnými případy, kdy zvítězila cenová nabídka, která zdaleka nebyla pro Lesy nejvýhodnější. Proti výsledkům však není odvolání. Princip nového tendru se přitom od předchozího nijak neliší.
Zpracování a využití tříděných odpadů
24. 6. 2005 | Zdroj: Enviweb.cz
|
Článek
Z výsledků analýz domovních odpadů vyplývá, že každý občan ČR ročně vyprodukuje 150 - 200 kg odpadů. Z toho kolem 30 kg papíru, 25 kg plastů, 15 kg skla, 5kg kovů a zhruba 1,4 kg nápojových kartonů. Prvotní podmínkou pro další využití těchto odpadů je jejich správné třídění. Množství vytříděného odpadu každý rok stoupá. Aby tato snaha nebyla zbytečná, je nutné vytříděný odpad v nejvyšší možné míře znovu využít.
Bohemia Sekt začne s výrobou lihovin
24. 6. 2005 | Zdroj: Právo
|
Článek
Společnost Bohemia Sekt, ktera od 1. června převzala od Švédů říčanského výrobce lihovin V&S Group, nyní převádí tuto výrobu z Říčan do Prahy a Mikulova. „Vlastní výrobu zahájíme zřejmě v září,“ řekl na středeční valné hromadě generální ředitel největšího vinařského uskupení Josef Vozdecký. Od června začal Bohemia Sekt distribuovat 60 druhů lihovin, mj. značek Pražská vodka, Dynybyl, Nordic Ice či Silver Ice. Letos jich chce prodat 3,5 miliónu lahví a pro příští rok plánuje překročit čtyři milióny lahví. Koupě značek a části výroby V&S Group zajistí podle finančního ředitele Bohemia Sektu Ondřeje Beránka růst ročních tržeb o 350 až 400 miliónů z nynějších 1,3 miliardy korun.
Krkonoše nabízejí řadu novinek
24. 6. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes
|
Článek
Prázdniny jsou za dveřmi a za pár dnů zaplaví Krkonoše tisíce domácích i zahraničních turistů. I na letošní letní sezonu připravili místní radnice, podnikatelé a správci Krkonošského národního parku pro návštěvníky řadu novinek, které je mají pobavit a zpříjemnit jim pobyt v našich nejvyšších horách.
Nejrychleji odhalí lesní požáry letecká hlídka
24. 6. 2005 | Zdroj: Benešovský deník
|
Článek
V úterý začalo astronomické léto a jeho počátek poznamenal nedostatek vláhy. Srážkový deficit roste prakticky od extrémně horkého a suchého léta v roce 2003. Kvůli zvýšenému riziku lesních požárů drží lesníci a lesáci požární hlídky, sledování lesů zajišťuje také letecká hlídka. "Máme zajištěnou leteckou hlídkovou službu, která vylétává z Ruzyně na vyžádání krajského inspektorátu v Brandýse nad Labem," říká ředitel Lesního závodu Konopiště Lesů České republiky Miroslav Jankovský.
Vrátí se bionafta na stojany pump?
24. 6. 2005 | Zdroj: Právo
|
Článek
Už více než rok jsou stojany čerpacích stanic nesoucí označení Bionafta či Seta nafta mimo provoz. Na ukazatelích její ceny buď svítí nula, nebo jsou přeškrtnuté. Je to škoda nejen pro tu část motoristů, kteří toto směsné palivo používali, ale také pro zemědělce. Ti také v letošním roce očekávají vysokou úrodu řepky olejné a též nemalé potíže s jejím odbytem. Určitou část řepky z loňské sklizně mají přitom ještě ve skladech. Bionafta má taktéž nesporné ekologické přednosti. V porovnání s tou klasickou při spalování lépe shoří, tolik nekouří a zůstává po ní méně škodlivých zplodin.
Dobře skryté subvence
24. 6. 2005 | Zdroj: Ekonom
|
Článek
Britská agentura Oxfam zveřejnila studii, podle níž je státní podpora zemědělskému sektoru v USA i v EU mnohem vyšší, než je oficiálně uváděno. Terčem kritiky Oxfam jsou hlavně exportní pobídky, které diskriminují zemědělskou produkci rozvojových zemí. Spojené státy, uvádí studie, vydávají na podporu zemědělského exportu 6,6 miliardy dolarů ročně, což je 200krát víc, než kolik vykazují před světovou obchodní organizací WTO. EU údajně dává na stejný účel čtyřnásobek toho, co přiznává, a to 5,2 mld. dolarů. Na podporu zemědělského sektoru vydávají rozvinuté státy ročně celkem čtvrt bilionu dolarů, což je stejně jako před dvaceti lety.
Minerálka Poděbradka - „pivo abstinentů“ - se stáčí už sto let
24. 6. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes
|
Článek
Minerální voda Poděbradka slaví v těchto dnech sté výročí svého objevení. Pramen s vodou učinil z Poděbrad vyhledávanou lázeňskou lokalitu. Na začátku 90. let začala firma Poděbradka z původní minerálky vyrábět ochucený nápoj, kterému dnes patří třetina trhu. Za nápoj, známý do minulého desetiletí jen ve středních Čechách, loni lidé utratili přes miliardu korun. Při vyslovení jména značky 40 procent lidí ví, o co jde, a při hlubším připomenutí dokonce dvojnásobek. První zmínky o vodě v Poděbradech se datují do roku 1905. Objev pramene a pozitivní odborné posudky daly podnět knížeti Filipu Hohenlohe z Schillingsfürstu k založení lázní. Na počátku roku 1911 byla zahájena na místní kolonádě stavba první průmyslové plnírny minerální vody se značkou Poděbradka. Voda byla tehdy plněna do 1,5litrových skleněných lahví.
Doplňování železa je vhodné i pro telata
24. 6. 2005 | Zdroj: ÚZPI
|
Článek
V porodnách prasat patří injekce železa a také perorální způsob podávání tohoto stopového prvku k rutinním činnostem po narození selat. U telat jsou následky deficience železa často podceňovány. Přitom jsou stejně závažné jako u selat. Vědecké výzkumy prokázaly, že po porodu se u telat nedostatek železa vyskytuje poměrně často. Z experimentálních poznatků odborníků z Univerzity v Giessenu je možné vydedukovat, že okolo 20 % všech telat je již při narození postiženo chudokrevností způsobenou nedostatkem železa. V jednotlivých chovech bývá zpravidla postiženo anémií každé druhé tele. Nejnovější výsledky z Výzkumného ústavu z německého Aulendorfu toto plně potvrzují.




