Další novinky
Zbytečné požáry z lidské nedbalosti
29. 3. 2005 | Zdroj: Silvarium
|
Článek
Pálení dřevních zbytků, ale třeba i trávy, má každoročně za následek několik zbytečných požárů. Zvýšenou četnost například lesních požárů lze podle hasičů jednoznačně připsat na vrub nových podnikajících subjektů v lesním hospodářství a restituentům lesů. To potvrzují i statistické údaje posledních let, kdy požárů, jejichž příčinnou bylo pálení klestí, vzniklo na pozemcích státních lesů minimum. "U většiny bylo prokázáno porušení základních předpisů, které jsou nově dány Nařízením kraje Vysočina číslo 3 z května 2003.
Polské potraviny jsou v Evropě úspěšné
29. 3. 2005 | Zdroj: Český rozhlas
|
Článek
Polské potraviny zaplavují Evropu - ukázaly to poslední statistiky. Nenaplnilo se tak černé proroctví polských euroskeptiků a populistů, že po vstupu do unie zničí dotované potraviny ze Západu polské zemědělství. Maso, uzeniny, minerálky, mléčné a cukrářské výrobky - to jsou hity polského potravinářského exportu. Jen za leden se jejich vývoz podle informací listu Gazeta Wyborcza zvýšil o 31 procent, a to i přesto, že exportu bránil silný zlotý.
Zpozdí se setba kukuřice a sóji?
29. 3. 2005 | Zdroj: Colosseum
|
Článek
Američtí pěstitelé sojových bobů a kukuřice se mohou dostat vlivem chladného počasí a nadprůměrných dešťových srážek do skluzu se započetím setby. Pokud se tyto předpoklady potvrdí, na trzích může dojít k obnovení cenového vzestupu. Deset z osmnácti poradců velkých amerických farmářů a obchodníků se zrninami dotazovaných společností Bloomberg doporučovalo na konci uplynulého týdne nakoupit kukuřici a sojové boby. Hlavním faktorem, jenž v nadcházejícím období bude hýbat trhy se zrninami i olejninami, bude jednoznačně počasí.
Péče o krajinu přináší i příležitosti
29. 3. 2005 | Zdroj: Agris
|
Článek
Takzvané Zásady správné zemědělské praxe nařizují hospodařit způsobem šetrným k přírodě. Na první pohled to pro zemědělce znamená omezení. Uplatňování Zásad ale může přinést také podnikatelské příležitosti. Objem sněhu na českých horách na začátku letošního jara několikanásobně překračuje záchytnou kapacitu tuzemských vodních nádrží. Tající sníh opět hrozil povodněmi. Při debatách o systémové prevenci proti záplavám se často hovoří o potřebě celkové péče o krajinu. V tom mohou hrát významnou roli právě zemědělci.
Kdo nedá psa očkovat, koleduje si o malér
29. 3. 2005 | Zdroj: Listy Strakonicka
|
Článek
Podle nových pravidel, která platí pro cestování po Evropské unii se psy, kočkami a fretkami, požadují některé země, například Velká Británie, Švédsko či Malta, ve kterých nebyla vzteklina nikdy zjištěna, nejen potvrzení o účinnosti vakcinace proti vzteklině. Také vyžadují potvrzení o laboratorním vyšetření na její protilátky. "Několik majitelů totiž bylo zklamáno a muselo vycestovat bez svého čtyřnohého miláčka, když v jeho krvi bylo zjištěno málo protilátek," řekl tiskový mluvčí státní veterinární správy Josef Duben. "U mladých, poprvé očkovaných zvířat, nemusí totiž jedna dávka očkovací látky navodit dostatečnou ochranu a vytvořit tak požadovanou hladinu imunity proti vzteklině," vysvětlil.
Piva z Plzně se v cizině prodává víc
29. 3. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes
|
Článek
Velký úspěch na zahraničních trzích zaznamenalo vloni pivo z Plzeňského Prazdroje. Ovšem prodej v České republice meziročně zůstal na stejné úrovni. „Domácí prodej zůstal na úrovni roku 2003, tedy na osmi milionech hektolitrů, prodej v zahraničí vzrostl o 13 procent a dosáhl 1,7 milionu hektolitrů,“ vysvětlil mluvčí pivovaru Alexej Bechtin. Celkem tak v roce 2004 tuzemská pivovarská jednička prodala 9,7 milionu hektolitrů piva, což bylo o 200 tisíc hektolitrů více než předloni. O rok dříve prodal podnik v České republice o 3,6 procenta piva více a jeho odbyt poprvé v historii překročil osm milionů hektolitrů.
Doprava potravin škodí životnímu prostředí
29. 3. 2005 | Zdroj: Osel.cz
|
Článek
Chcete jíst potraviny, jejichž produkce nejmíň zatěžuje životní prostředí? Opusťte produkty ekologického zemědělství dovážené bůhví odkud a jezte to, co vyrostlo za humny na konvenčně obhospodařovaných polích. Není žádným tajemstvím, že mnohé země zavětřily nad evropskou posedlostí „ekologickými“ potravinami a dodávají tyto produkty na naše trhy. Kdo si to koupí? Jen ten, komu je životní prostředí celkem ukradené. Alespoň to vyplývá ze zprávy zveřejněné v časopise Food Policy. Nejmenší ekologické škody vznikají, když člověk konzumuje to, co vyrostlo v okolí do 20 km od jeho bydliště. Doprava na větší vzdálenosti už je z ekologického hlediska velkou zátěží.
Do Krušných hor se vracejí stromy. Přežijí?
29. 3. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny
|
Článek
V Dlouhé Louce v Krušných horách se pro návštěvníky otevírá zdánlivě běžný pohled: na svazích na obou stranách obce roste hustý, zelený les. "Tohle všechno bylo rezavé," upozorňuje ovšem Čeněk Melcr z teplického inspektorátu státního podniku Lesy České republiky a rozmáchne se směrem ke vzrostlým smrkům v okolí vsi. Před devíti lety to vypadalo, že stromy u Dlouhé Louky nemají šanci přežít a čeká je stejný osud jako jiné smrky v sedmdesátých a osmdesátých letech - nejprve jim zhnědne jehličí a pak úplně uschnou. Jenže se stal "zázrak". Les se vzchopil a teď na něm není takřka poznat, že v polovině devadesátých let byl krok před smrtí.
Ovoce poroste podél cest
29. 3. 2005 | Zdroj: Listy Písecka
|
Článek
Obec vytipovala lokality, v nichž by se mohly vysázet aleje kolem cest. Cestou na tábořiště z Písecké Smolče by mohly být vysázeny hrušky, jablka, duby, jeřáby a javory. V další lokalitě zase švestky. "Zpracovával jsem projekt s žádostí o dotaci pro Agenturu ochrany přírody. Budeme shánět ještě podpisy vlastníků pozemků, zda můžeme sázet," podotkl k plánované akci starosta Jaroslav Bouška.
Víno 2004 předchozí ročníky netrumfne
29. 3. 2005 | Zdroj: Právo
|
Článek
Vinaři mají za sebou první košty ročníku 2004 a jejich výraz je rozpačitý. Horší než v posledních letech, tvrdí jedni. Je lepší, než napovídalo počasí, argumentují jiní. Obě skupiny se však shodují, že kvality vinného moku z let 2002 a 2003 loňská sklizeň nedosáhne. „Obecně platí, že loňská vína mají vyšší obsah kyselin. Jsou hrubá, neučesaná a potrvá jim delší čas, než se stanou pitelnějšími. Mají parametry běžné pro naše klimatické podmínky,“ míní František Dudešek, sklepmistr společnosti Agrosovín z Boršic na Uherskohradišťsku.




