Další novinky

Synex: Postavíme JIP na nohy

16. 2. 2005 | Zdroj: Hospodárske noviny | Článek

Už jen souhlas vlády chybí k tomu, aby se společnost Synex CZ stala novým vlastníkem Jihočeských papíren Větřní. Firma, která vyšla vítězně z tendru na prodej 38,89 procenta akcií a pohledávek ve výši 171 miliónů korun, dnes s Českou konsolidační agenturou podepíše příslušnou smlouvu. Kdy se jí bude ale zabývat kabinet, není zatím jasné. "Předpokládáme však, že vláda nebude mít námitky. Cíl máme jasný - opět postavit papírny na nohy," uvedl předseda představenstva Synexu CZ Filip Šedivý. Do doby než ministři vítězství v soutěži potvrdí, Synex nehodlá do chodu firmy zasahovat. Chce jen požádat její vedení, aby nedělalo nezvratné kroky. To samé už před časem učinila i konsolidační agentura.

Projekt Dyje vyčistí povodí do dvou let

16. 2. 2005 | Zdroj: Právo | Článek

Historicky první projekt s podporou Evropské unie, který komplexně řeší ochranu vod celého povodí, zahájil v úterý v Třebíči. Rozsahem dosud nevídaná akce, která povodí Dyje na území dvou krajů (Vysočiny a Jihomoravského) do dvou let vyčistí díky rekonstrukci osmi čistíren odpadních vod (ČOV) a nové kanalizaci, bude významným přínosem pro životní prostředí. České republice se tak podařilo dosáhnout v Bruselu precedentního rozhodnutí: dokázala Evropskou unii přesvědčit o tom, že tak široký projekt je možné provést a získala na něj podporu ve výši 68 procent potřebných nákladů.

Svět začíná naplňovat Kjótský protokol

16. 2. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Dneškem vstupuje v platnost Kjótský protokol o celosvětovém snížení emisí skleníkových plynů. Produkce oxidu uhličitého a dalších plynů, které mohou mít katastrofické dopady na přírodní systém planety, by se měla podle Kjótského protokolu v letech 2008 až 2012 snížit o 5,2 procenta oproti stavu v roce 1990. Politici a ekologové mluví o historickém mezníku. Mezinárodní úmluva o redukci škodlivých plynů, dohodnutá na summitu OSN v roce 1997 v japonském Kjótu, je prvním právně závazným pokusem světového společenství čelit hrozbě globálního oteplování.

PGRLF pomůže zemědělcům s nedostatkem peněz

16. 2. 2005 | Zdroj: Agris | Článek

Nedostatek finančních prostředků, který pociťují zemědělci, by měl pomoci Podpůrný a garanční rolnicý a lesnický fond (PGRLF). Jak totiž dnes informoval mluvčí Fondu Tomáš Vyšohlíd, PGRLF změnil ke dni 15. 2. 2005 Pokyny pro poskytování podpor PGRLF, a.s. „Úpraven byl stávající program „Vyrovnání úrokového zatížení“. Nově je k tomuto programu poskytována garance až 50%. Z úvěru je potom možné financovat i nákup pohonných hmot a maziv. Délka úvěru není omezena,“ zdůraznil Vyšohlíd.

Farmáři: renta útěky ze vsí nevyřeší, je to plácání do větru

16. 2. 2005 | Zdroj: Berounský deník | Článek

Pokud si pětapadesátiletý zemědělec najde za sebe náhradu, dostane rentu. Od svého nařízení si vláda slibuje, že když mladší lidé převezmou hospodářství, nebudou chtít z venkova odejít. Rolnící si to však nemyslí. Ukončit zemědělskou činnost a předat hospodářství mladšímu následníkovi mohou od letošního roku farmáři, kteří dosáhnou věku pětapadesát let. Budou za to dvacet roků pobírat dávky financované státem a Evropskou unií, a pak jim vznikne nárok na starobní důchod. Zemědělec, který předčasně skončí, může při splnění podmínek dostat ročně paušál ve výši 75 tisíc korun a k tomu 4,5 tisíce za každý hektar půdy, který převedl na svého nástupce. Horní limit renty činí 210 tisíc korun ročně, což je 17,5 tisíce korun měsíčně.

Zrušit dotační programy kvůli evropské pomoci?

16. 2. 2005 | Zdroj: edotace.cz | Článek

Podle ministra Sobotky musí stát v nejbližších letech rušit a omezovat řadu národních dotačních programů, aby měl na spolufinancování projektů hrazených z fondů Evropské unie. Podle ministra Sobotky musí stát v nejbližších letech rušit a omezovat řadu národních dotačních programů, aby měl na spolufinancování projektů hrazených z fondů Evropské unie. Týká se to zejména ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí, zemědělství, dopravy nebo školství. Stejně by se měly zrušit také dotace, které jdou na stejný účel jako peníze z Evropské unie.

Transgenní hořčice léčí půdu

16. 2. 2005 | Zdroj: Osel.cz | Odkaz Odkaz

Brukev hořčičná sareptská (Brassica juncea) je zajímavou plodinou. Je velmi odolná vůči suchu. Stává se tak perspektivní plodinou pro farmáře hospodařící v nejteplejších a nejsušších oblastech, kde pěstování řepky olejky a řepky kanoly je riskantní. Ze semen zmíněné brukve se dá vyrobit Kremžská hořčice, jejich lisováním lze získat olej (semena obsahují 32 - 40% oleje), ale to hlavní je, že rostlina umí půdu zbavit toxického selenu. Selen je v půdě (litosféře), stopovým prvkem. Jsou však oblasti, kde ho je příliš a kde škodí. Tak je tomu například v Kalifornii, kde se pole silně zavlažují.

Sadaři zachrání symbol Podještědí - jabloně

16. 2. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Růžové kytice vonících jabloní by se měly stát dominantou svahů v Podještědí tak, jako jí byly po staletí. Usilují o to lidé z liberecké společnosti Venkovský prostor a nejen oni. Přidávají se k nim ochranáři, zpracovatelé i sadaři. Na záchranu jabloní v Podještědí přispěchala i Evropská unie. Ta na ni dokonce pro letošní rok uvolnila zhruba čtvrt milionu korun.

O problémech dotační politiky v Českém rozhlase

16. 2. 2005 | Zdroj: Agris | Článek

Rozpory a nelogičnosti v zemědělské politice ČR jsou námětem hodinové diskuse v pořadu Českého rozhlasu 2 – stanice Praha, ve středu 16. února od 16.00 do 17.00 hodin. Diskutovat budou ředitelka Okresní agrární komory Havlíčkův Brod Marie Brodinová, která také vypracovala soubor bodů, které by bylo třeba podle jejího názoru ve prospěch podnikatelské zemědělské veřejnosti řešit, a jehož přehled je součástí této zprávy. Partnerem jí bude a na možné dotazy posluchačů bude odpovídat také předseda zemědělského výboru parlamentu Ladislav Skopal.

Novému pivu vybrali jméno boha sami obyvatelé kraje

16. 2. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Kdo si spustí při prohlídce nošovického pivovaru informační panel, promluví k němu bůh Radegast za dunění zvonů. Bez tajemné postavy boha hojnosti a pohostinnosti by možná druhý největší pivovar v zemi nebyl tak úspěšný. Když totiž v druhé polovině šedesátých let vznikal, o jeho jménu a názvu nového piva nebylo ještě zdaleka rozhodnuto. A nevymysleli ho manažeři či důležití lidé na krajském sekretariátu strany. V jakési veřejné soutěži ho nakonec navrhli sami obyvatelé kraje. „Právě postava Radegasta je pro zdejší lidi velmi hmatatelná a díky poutnímu místu i svým způsobem živá,“ řekla manažerka služeb pivovaru Danuše Ernestová.