Další novinky

Zemědělci utrácejí za stroje miliardy dolarů

31. 8. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Firmy vyrábějící agrotechniku prošly v posledních letech rozsáhlou konsolidací. Z více než 70 předních výrobců zbylo na světovém trhu jen pět. Jejich tržby za loňský rok dosáhly téměř 30 miliard eur. Dřívější světoznámé značky jako Porsche, Lamborghini či Massey Ferguson buď zmizely úplně, nebo je od mateřských firem odkoupily větší koncerny. Massey Ferguson tak například odkoupila světová trojka ve výrobě zemědělské techniky, americká společnost Agco, uvedl server business daily.

Zemědělství: čím méně rolníků, tím víc úředníků

31. 8. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Ačkoliv za komunismu bylo podnikání silně regulované a plánované, od byrokracie se podnikatelům v zemědělství po roce 1990 nijak neulevilo. Agrární úřednictvo naopak posílilo. Jeden úředník Ministerstva zemědělství dnes připadá na zhruba šedesát zaměstnanců v oboru. Při srovnáním s počtem velkých zemědělských firem, jichž je v Česku kolem dvou tisíc, pak už každá z nich má přinejmenším jednoho resortního úředníka. »K 1. červnu pracovalo na ministerstvu 2212 lidí,« uvedl Hugo Roldan z tiskového odboru úřadu.

Letošní Den bez aut se koná stejně jako jinde v Evropě 22. září

31. 8. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Na středu 22. září vyhlásilo občanské sdružení Děti Země celonárodní akci Den bez aut. Iniciativu už podpořila řada českých umělců, myslitelů i politiků. Autem v ten den nepojede mimo jiné filozof Erazim Kohák, filmová režisérka Olga Sommerová, hudebník Jan P. Muchow a ministr dopravy Milan Šimonovský. "Letos jsme poprvé spojili český termín s evropským, tak uvidíme, zda to bude mít nějaký pozitivní efekt," sdělil ČTK Miroslav Patrik z občanského sdružení Děti Země. Český Den bez aut se koná letos podvanácté. Loni ho podpořilo 284 organizací v 53 městech. Letos se k akci prozatím oficiálně přihlásilo osmnáct českých a moravských měst.

Plzeň chce od EIB půjčku 30 milionů eur na ekologické stavby

31. 8. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Celkem 30 milionů eur (téměř 950 milionů korun) si chce půjčit Plzeň od Evropské investiční banky (EIB). Úvěr na sedm ekologických akcí za 1,5 miliardy korun by mohlo město čerpat od listopadu. Radnice ale čeká na rozhodnutí Bruselu, jaký podíl poskytne na akce z kohezních fondů. Žádost o evropské dotace má Plzeň hotovou od srpna, ale ještě konzultuje s ministerstvy financí a pro místní rozvoj závazek města na dofinancování. ČTK to řekl náměstek primátora Miroslav Kalous. "EIB ocenila vysokou bonitu Plzně, její minimální zadluženost a nabízí široko daleko nejnižší úroky," dodal. Podle Kalouse už minulé vedení města zahájilo s bankou jednání o úvěru ve výši 20 milionů eur, ale vedení EIB pro Českou a Slovenskou republiku dnes samo nabídlo dalších deset milionů eur na související investice. Rozšíření půjčky by ještě schvalovali zastupitelé.

Zájem o Rozvoj převýšil jeho možnosti

31. 8. 2004 | Zdroj: Právo | Článek

Zájem českých podnikatelů o dotace z programu strukturálních fondů EU Rozvoj, který se zaměřuje na nákup nových technologií, převýšil částku určenou na tento program. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) proto chce do programu přidat peníze a dočasně pozastaví příjem žádostí. Včera to řekl náměstek MPO Martin Tlapa.

BBC: Žalozpěv nad britským venkovem

31. 8. 2004 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Před půlstoletím, pravděpodobně dokonce ještě před dvěmi či třemi desetiletími měl britský venkov jasný účel. Pro celou zemi byl nepostradatelný, protože produkoval většinu jídla. Dnes už na venkově nejsme závislí. Také farmáři nejsou placeni pouze za rostlinnou a živočišnou výrobu, ale také za péči o pole, přírodu a krajinu. Velká Británie už nepotřebuje svůj venkov, s výjimkou, že bude sloužit jako park nebo jako venkovské muzeum, a proto do něj investuje méně než kdykoli předtím.

Myslivci smí střílet srny a kachny

31. 8. 2004 | Zdroj: Vysočina | Článek

Členové Hubertova cechu mohou od 1. září střílet srnu a srnče, do konce měsíce musejí ukončit lovy srnců. Od začátku září si mohou prásknout na divokou kachnu, lysku černou a některé další ptáky. Lišky a černou zvěř střílejí bez omezení. "Zkušený myslivec na srnu a srnče vyrazí raději až v říjnu. Některá myslivecká sdružení v kraji se věnují vodnímu ptactvu, proto loví, jak podmínky dovolí,"přiblížil konzultant Okresního mysliveckého spolku František Klimeš s tím, že prasata na Vysočině v těchto dnech po sklizni řepky houfně přebíhají do porostů kukuřice, kde vydrží až do její sklizně a páchají zemědělcům velké škody.

Lidé šetří, chtějí opět topit dřevem

31. 8. 2004 | Zdroj: Střední Čechy | Článek

Kvůli zdražování jiných paliv zažívá renesanci topení dřevem. Jeho prodejci nyní nestačí vyhovět všem zájemcům. Prodejci palivového dřeva nestíhají. Zájemci se jen hrnou. Topit dřevem totiž vyjde nejlevněji. Zatímco vytápění rodinného domku elektřinou přijde ročně asi na 35 000 korun, při pálení dřeva vyjde teplo asi šestkrát levněji. A kdo se nebojí práce v lese, může topení na celou zimu pořídit i za tisícovku.

Vysočina zaroste lesy a pastvinami, polí ubude

31. 8. 2004 | Zdroj: Vysočina | Článek

Smrky, borovice, listnáče a tráva vyrostou na tisících hektarů polí, využívaných dnes zemědělci k pěstování plodin. Stát podpořil zalesnění a zatravnění zhruba dvojnásobkem loňských dotací. Podle Hugo Roldána z tiskového odboru ministerstva zemědělství podpora založení porostu listnatých dřevin činí 92 tisíc korun na hektar, u jehličnanů 74 tisíc. "Kdy začnou mizet pole a objevovat se lesy a louky, je otázkou času. Výhodné podmínky jsou právě v kraji Vysočina pro vyšší nadmořskou výšku,"poukázal ředitel žďárské agrární komory Stanislav Kodys s tím, že dotační podmínky s mnohaletou kompenzací zalesnění mohou zlákat řadu konvenčně hospodařících rolníků. "Podpora uhradí výsadbu, kdo zalesní zemědělskou půdu, bude mimo jiné po dobu 20 let dostávat prémii na krytí ztrát po ukončení zemědělské výroby,"uvádí Horizontální plán rozvoje venkova do roku 2006.

Podpora pěstování energetických bylin v souvislosti s ekologickým významem využívání biomasy

31. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Pěstování energetických bylin je nový program, proto vyžaduje podporu jeho rozvoje. Po vstupu České republiky do EU zanikla podpora pěstování energetických bylin v rámci "půda do klidu", proto jsme uvítali, že se podařilo po značném úsilí pro r. 2004 zajistit dotaci z českých zdrojů, alespoň na 2000 Kč/ha. O dotacích na další roky se již začalo jednat. Nejpropracovanější energetická bylina je Rumex OK 2 - Uteuša (krmný šťovík). Je významná nejen pro energii, ale též jako protierozní ekologická plodina, neboť je vytrvalá a zajišťuje tak celoročně "zelené" pole. Navíc bylo prokázáno, že jeho pěstování neohrozí okolní přírodu: po oddělení části plochy 3-letého porostu bez dalšího ošetření vymizel Rumex OK 2 během 2 let z botanického společenství, protože nesnáší konkurenci jiných druhů rostlin. Rozvoj "fytoenergetiky" přispívá též k omezení negativního vlivu skleníkového efektu, v důsledku oteplování Země.