Další novinky

Z polí sklízejí bílé zlato

12. 10. 2004 | Zdroj: Kutnohorský deník | Článek Článek

Cukrovou řepou z regionu jsou zásobeny cukrovary ve Vrdech, v Dobrovicích na Mladoboleslavsku a Hrochově Týnci u Chrudimi. Všechno nasvědčuje tomu, že letošní rok bude pro zemědělce úspěšný. Po dokončené sklizni řepky a obilovin se farmáři vrhli na dobývání cukrové řepy. I tato plodina jim dělá radost, neboť průměrná cukernatost se pohybuje mezi osmnácti a devatenácti procenty. Norma přitom požaduje minimálně šestnáct procent. Největšími producenty cukrovky na Kutnohorsku jsou Kačina, Potěhy a Suchdol, následují Krchleby, Kluky a Úmonín.

Co pole přidalo, cena nafty ubírá

12. 10. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek Článek

Pole traktor

Úroda je z drtivé části sklizena a výsledky jsou většinou velmi dobré. Tak komentují letošní žně západočeští zemědělci. Práce na polích však pokračují. Co při nich rolníkům dělá starost, to jsou stoupající ceny nafty. Kde vzít peníze na palivo, je pro mnohé rolníky klíčová otázka podzimu. „Kdybychom neprodávali brambory, ze kterých máme peníze hned, snad bychom ani neorali,“ říká zemědělec Petr Hodan. Razantní růst cen pohonných hmot totiž rolníkům výrazně zvedá náklady. Navíc přišel pro farmáře nešťastně, právě při podzimních pracích, kdy se technika téměř nezastaví.

Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF)

12. 10. 2004 | Zdroj: SZPI | Článek Článek

Maso vepřové v prodejně

Na pozvání ústředního ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) ing. Jakuba Šebesty včera navštívil SZPI Dr. Zsolt Horváth, zástupce maďarského Národního úřadu pro bezpečnost potravin (Hungarian Food Safety Office). Hlavním tématem společného jednání byl Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva - RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed). Stejně jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce pro Českou republiku je i Hungarian Food Safety Office národním kontaktním místem tohoto systému pro Maďarsko.

Ochranáři chtějí kleč mýtit, lesáci zachovat

12. 10. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek Článek

Smrk z blízka

Spor o to, jak nakládat s klečí v chráněných územích Jeseníků, vedou ochranáři ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky s pracovníky Lesů České republiky. Zatímco ochranáři chtějí kleč odstranit, správce lesů ji chce naopak co nejvíc zachovat. „Nedá se říct, že jde o spor. Spíš odlišný názor,“ řekl Jaromí Latner, šéf jesenické pobočky Lesů České republiky. Ochranáři zastávají názor, že porosty kleče je třeba co nejvíc omezit. „Kleč je v Jeseníkách nepůvodní porost. V místech, kde byla vysazena, bylo přirozené bezlesí nebo omezené skupiny smrků nebo jalovce horského,“ uvedl Jindřich Chlapek ze Správy CHKO Jeseníky.

Čeští vinaři budou moci žádat o podporu z evropských fondů

12. 10. 2004 | Zdroj: MZe ČR | Článek Článek

Víno hrozen modré

Čeští pěstitelé vinné révy mají možnost předkládat své žádosti o finanční podporu na restrukturalizaci vinic v termínu od 1. do 30. listopadu 2004, a to na vinařský rok 2004/2005. Informoval o tom dnes tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. Podpora restrukturalizace vinic byla podle něj stanovena pro hospodářský rok 2004/2005 ve výši 1 743 010 EUR na plochu 189 ha. V průměru tedy připadá cca 9 200 EUR/ha, což je zhruba 294 000 Kč/ha. „Skutečně vyplacená částka bude ovšem závislá na počtu provedených opatření v rámci Plánu restrukturalizace a přeměny vinic a na počtu žadatelů podle podmínek uvedených v Nařízení vlády č. 245/2004 Sb. o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem,“ upozornil Severa.

Biouherák je nejlepší

11. 10. 2004 | Zdroj: AgroWebClub | Článek Článek

Českou biopotravinou roku je biouherák z farmy Josefa Sklenáře Sasov u Jihlavy. Výrobek, který pro něj zpracovávají Kostelecké uzeniny v režimu bio, neobsahuje glutamát ani dusitanové solící směsi. Místo nich se používá mořská sůl. Porota se Josefu Sklenářovi rozhodla udělit ocenění především proto, že jde o první tuzemský produkt tohoto typu v kvalitě bio s vysokou přidanou hodnotou. Vedle práva užívat označení Česká biopotravina roku 2004 na výrobku získává oceněný i finanční odměnu dvacet tisíc korun. Čestné uznání porota udělila Petru Weidenthalerovi za kolekci speciálních odrůd ředkví tuřínů dovezených z Japonska, kterými obohatil sortiment biozeleniny.

Bez kyslíku uhynuly stovky ryb

11. 10. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek Článek

Ryba

Stovky mrtvých ryb sbírali o víkendu pracovníci podniku Povodí Vltavy a rybáři ze břehu a z vody Kamýcké přehrady. „Příčinou úhynu není žádný únik jedovatých látek do vody, ale souhra nepříznivých okolností,“ uvedl havarijní technik Povodí Vltavy Bohumil Nekolný. Pracovníci Povodí Vltavy zjistili, že ve vodě v Kamýcké přehradě je pouze 15 až 20 procent obvyklého množství kyslíku. „Ve vodě v přehradě Kamýk vždy bylo málo kyslíku a moc ryb tady nikdy nebylo. Ale před dvěma roky po povodních v Kamýcké přehradě skončily velké ryby z Orlíka,“ vysvětlila původ uhynulých obřích tolstolobiků a sumců v obvykle málo zarybněné vodě Jaroslava Fryšová ze středočeského územního svazu Českého rybářského svazu.

Lesy ČR srážejí ceny za rekreaci, ostatním se to nelíbí

11. 10. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek Článek

Státní podnik Lesy ČR konkuruje podnikatelům v cestovním ruchu. Ve svých rekreačních zařízeních nabízí nižší ceny a protože jde o státní firmu, považují to ostatní podnikatelé za nekalou konkurenci. Lesy ČR přitom nedokáží vyčíslit, jak to s ekonomikou jejich podnikání v rekreační oblasti vypadá. Píšou to dnešní Hospodářské noviny. Podnik podle HN například neví, jak jsou objekty vytíženy.

Kypřič Revolution na trhu

11. 10. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek Článek

Tento stroj byl navržen a vyroben v Holandsku. Model Revolution firmy Imants byl nově vyvinut z koncepce rýčového stroje používaného před 27 lety. Tento model používaný za traktorem ještě s poháněným válcem vybaveným pružinovými radlicemi. Je schopný zpracovat až 1,5 ha . h-1 v provedení o záběru 3 m.

Ryb má být na Vánoce dostatek

11. 10. 2004 | Zdroj: Hradecké noviny | Článek Článek

Společnost hospodařící na 1800 hektarech ploch zahájila podzimní výlovy už 20. září, největší rybníky však začnou vydávat své šupinaté bohatství až od poloviny října. Například největší Žehuňský rybník o katastrální rozloze 258 hektarů si chlumečtí rybáři vezmou "do parády" od 19. do 21. října a čtyřicetihektarový Starochlumecký rybník vyloví 27. října. Na 29. a 30. října je naplánován výlov další velké vodní plochy, šestapadesátihektarové Proudnice.

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info