Další novinky
Jihočeské papírny letos chtějí vytvořit zisk kolem 13 milionů Kč
20. 5. 2003 | Zdroj: ČTK
|
Článek
Ziskem 13 milionů korun by letos mělo skončit hospodaření a.s. Jihočeské papírny (JIP). Finanční ředitel společnosti Lubomír Lojda dnes na tiskové besedě uvedl, že po loňské ztrátě přes 800 milionů korun posílil holding kompetence jednotlivých divizí a výši mezd propojil s hospodářským výsledkem. Tržby by se letos měly udržet na loňské úrovni kolem 1,6 miliardy korun.
Krize s odbytem 70.000 litrů mléka na Rychnovsku je zažehnána
20. 5. 2003 | Zdroj: ČTK
|
Článek
Krize s odbytem mléka na Rychnovsku je zřejmě zažehnána. Mléko, které od zemědělců přestala odebírat mlékárna Friesland Opočno, budou kupovat jiné mlékárny. Smlouvu zemědělci již podepsali s mlékárnou Tatramléko Hlinsko a s dalšími třemi mlékárnami smlouvy asi podepíší do konce týdne. Dnes to řekl předseda odbytového družstva Podorlicko a ředitel ZD Dobruška Miloš Pazderka. Mlékárna Friesland Opočno (dříve Nutricia) přestala 1. května od zemědělců vykupovat 70.000 litrů mléka denně, tedy téměř polovinu dosavadního nákupu.
Rakouský expert: Temelín porušuje suverenitu Rakouska
20. 5. 2003 | Zdroj: ČTK
|
Článek
Rakouští odpůrci Temelína získali námět, jak právně napadnout fungování jihočeské elektrárny. Podle posudku salcburského profesora Michaela Geistlingera totiž Temelín odporuje arbitrážní smlouvě, kterou uzavřelo bývalé Československo a Rakousko v roce 1926. Zdroj z českého ministerstva zahraničí ale na dotaz sdělil, že tato smlouva už není platná.
Brněnské výstaviště obsadí výrobci obalů a gastronomické firmy
20. 5. 2003 | Zdroj: ČTK
|
Článek
Vedoucí firmy obalového průmyslu a gastronomie obsadí ode dneška do pátku zhruba 20.000 čtverečních metrů areálu brněnského výstaviště. Na dvojici mezinárodních veletrhů Embax-Print a premiérový G+H přijelo 780 vystavovatelů z celkem z pětadvaceti zemí světa. Organizátoři očekávají zhruba dvacet tisíc návštěvníků, z nichž necelá čtvrtina bude z oboru polygrafie a pětina z potravinářského oboru.
Čeká letos kůrovce ráj na zemi?
20. 5. 2003 | Zdroj: Českokrumlovské listy
|
Článek
Velké i menší hranice dřeva se kupí na okrajích lesů a cest. Lesní porosty tam vyvrhávají své vichřicí poškozené útroby a naplno odhalují, jak velké škody řádění vichrů v lese natropilo. Kopice dříví také ukazují, jak se lidičky činí, aby lesním porostům od polámaných údů pomohli a hlavně aby ochránili stromové velikány před mrňavým broučkem, jehož apetit
Hromady zpracovaného dřeva jsou magnetem pro kůrovce
20. 5. 2003 | Zdroj: Českokrumlovské listy
|
Článek
S rozsáhlými polomy po podzimních a zimních vichřicích zápasí lesníci a majitelé lesů. Lesy ČR v likvidaci popadané dřevní hmoty finišují. Není čas otálet - kůrovec už si brousí kusadla.
Trhy jsou zahlceny zvěřinou chovanou na farmách
20. 5. 2003 | Zdroj: Vysočina
|
Článek
Množství srnčí zvěře myslivci dlouhodobě udržují na úrovni kolem šesti tisíc kusů. " Tato zvířata žijí na 149 tisících hektarech honební plochy. Je to nejpočetnější zvěř na Žďársku," informoval nás jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou Oldřich Sedlář.
Budějovický Budvar zahajuje provoz nového artéského vrtu
20. 5. 2003 | Zdroj: Právo
|
Článek
Budějovický Budvar zahájí v nejbližších dnech provoz nového, 300 metrů hlubokého vrtu, kterým nahradí jeden ze dvou stávajících. Nový vrt zajistí pivovaru přístup k unikátní hlubinné vodě na dalších 100 let.
Mnozí potravináři letos skončí
20. 5. 2003 | Zdroj: Hospodářské noviny
|
Odkaz
Zpracovatelských kapacit je přebytek. Potravinářská komora proto krach zaostávajících firem vítá. Třetina mlékáren a čtvrtina zpracovatelů masa v Česku se vstupu do Evropské unie vůbec nemusí dočkat. Hrozí jim totiž, že už letos nedostanou od Státní veterinární správy povolení k další činnosti.
Iráčtí Madánové bourají hráze, snaží se obnovit "rodné" bažiny
20. 5. 2003 | Zdroj: Hospodářské noviny
|
Odkaz
Iráčtí Madánové využívají bezvládí panujícího nyní v Iráku a beztrestně boří hráze bránící vodám Eufratu vylévat se do někdejších mokřin na jihu země. Obnovují tak životní prostředí, v němž žili jejich předkové od dob Sumerů až do roku 1991, kdy se tehdejší irácká vláda rozhodla bažiny vysušit a způsobila tak jednu z ohromných ekologických katastrof.
