Brusel požaduje testování chemických látek

Bílá kniha: Tisíce výrobků mají být přezkoumány, zda neohrožují zdraví lidí a životní prostředí

Chemický průmysl pranýřuje úmysl komise a poukazuje na vysoké náklady.

Milan Mostýn

Chemické látky, jako jsou benzol či formaldehyd, jsou všeobecně známé jako rizikové pro lidské zdraví. Naproti tomu z nyní existujících více než 100 tisíc chemikálií je registrováno několik tisíc látek používaných v běžném životě, u nichž dosud není potvrzeno, zda by mohly negativně působit na zdraví či životní prostředí. Evropská komise se proto po omezeném a nakonec neúspěšném pokusu v roce 1993 rozhodla tento rizikový potenciál podrobit kompletní kontrole. Své záměry komise včera zveřejnila v dlouho očekávané Bílé knize, kterou v Evropském parlamentu ve Štrasburku předložila komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová jako součást strategie udržitelného rozvoje.

Nová "chemická politika EU" předpokládá zkontrolování asi 30 tisíc substancí, které se na evropském trhu objevily ještě před rokem 1981, tedy dříve, než byla zavedena povinnost jejich registrace. Technicky má být celá akce provedena tím způsobem, že chemikálie budou klasifikovány do tří podskupin podle množství produkce, vlastností a úrovně rizikovosti. V první skupině se ocitne kolem 80 procent chemikálií, jejichž produkce přesahuje sto tun ročně. Jisté pochybnosti o nezávadnosti vyvolává asi 4500 látek druhé skupiny. Látky podezřelé z vyvolání rakoviny budou potřebovat speciální autorizaci, jinak budou staženy z trhu. Látky třetího stupně jsou považovány za obzvláště nebezpečné, mezi nimi je jistých 1350 karcinogenních substancí, způsobujících rakovinu, neplodnost či různé mutace. Například chemikálie TBT, nacházející se v dětských plenkách, se ukládá v organismu a u mořských šneků zaviňuje pohlavní metamorfózu. Mezi nebezpečné chemikálie může patřit i PBDPE, která je součástí obrazovky PC, uvedl německý týdeník Wirtschaftswoche. Mimo toho je otevřena otázka dalších 150 látek, jimž hrozí zákaz.

Testování, které by mělo být kompletně ukončeno v roce 2018, má být kontrolováno tím, že veškeré informace o vyráběných nebo importovaných látkách se soustředí v centrální databance. Podle návrhu budou společnosti muset podat podrobné zprávy o svých látkách, jinak nebudou smět tyto produkty prodávat. Nyní je povinnost tyto údaje poskytovat pouze při zavádění nových látek na trh.

Přirozeně, že testy vyžadují od výrobců dodatečné náklady. Ty jsou odhadovány na 85 až 320 tisíc eur na jednu substanci, ačkoliv experti nevylučují, že budou třikrát vyšší. Komisařka Wallströmová se sice včera pokoušela představitele chemického průmyslu uklidnit slovy, že se "návrh týká jen nejrizikovějších látek a že se tím nemíní ohrozit zisky", ale nevoli odpůrců Bílé knihy tím nezmírnila. Chemický průmysl tvrdí, že získávání povolení na chemické látky je jen další byrokratickou překážkou, která ho zbytečně finančně zatíží. Ředitel Evropské asociace chemického průmyslu Alain Perroy včera komisi napadl, že nedefinovala, pro jaký typ látek je potřebná autorizace a jak celý systém bude fungovat. Podle jeho názoru by náklady na testování mohly zničit malé společnosti. Také šéf bruselského zastoupení Svazu chemického průmyslu Reinhard Quick poukazuje na celkovou výši nákladů 3,2 miliardy marek. Experti v této souvislosti vyjádřili názor, že takto vynaložené peníze by mohly nepříznivě ovlivnit konkurenceschopnost evropanů vůči Spojeným státům, kde bylo od roku 1982 hlášeno 30 tisíc nových substancí, zatímco v Evropě jen 2600.

Zvláště silný odpor k plánům Bruselu je patrný v Německu, které produkuje čtvrtinu ze 400 tisíc tun evropských chemikálií ročně. Na stranu průmyslu se postavil i finský komisař Erkki Liikanen, což jenom naznačuje, jak těžký úkol si na sebe Brusel vzal.