Některé poznatky o pěstování GM plodin v zahraničí

Ing. Karel Jech, STUŽ, člen České komise pro nakládání s GMO a jejich produkty

V červnu 2000 jsem měl díky podpoře Cochran program fellowship možnost účastnit se programu Biotechnologie, média a spotřebitelé, který probíhal v USA, převážně ve státech Iowa a Illinois. Během programu jsme měli možnost projít vlastně celý cyklus GM plodin - od výzkumu a vývoje v bitechnologických a osivářských firmách, přes povolovací stádium ve státních institucích, přes farmy až zpracovatelská zařízení.

Několik stručných poznámek z této cesty:

· Na rozdíl od situace před cca 3-4 lety, kdy se začalo o GM plodinách v ČR veřejně diskutovat (a to převážně v pozic ano-ne, tedy „černobíle“) ve Spojených státech není situace již tak vyhraněná. Dalo by se říci, že optimismus, u nás šířený především biotechnologickými firmami a sdružením Biotrend již vyprchal a přiblížil se více realitě. Na druhou stranu odpor veřejnosti ke GM plodinám není v USA zdaleka tak rozhodný jako v Evropě. Důvěra spotřebitelů v orgány, které regulují GMO v USA je podstatně větší než v Čechách. Co povolí USDA (ministerstvo zemědělství ve spolupráci s US EPA a úřadem po kontrolu léčiv a potravin) je „svaté“ a již se o dalších důsledcích nepřemýšlí a nediskutuje.

· Státy Illinois a Iowa lze charakterizovat jako oblasti, kde o nějaké ekologické rovnováze v zemědělské krajině nemůže být ani řeči. 98 % výměry zemědělské půdy je využíváno pro pěstování dvou plodin: sóji a kukuřice, resp. sóji a pšenice. V tomto umělém agrosystému je extrémně velká možnost šíření jak hmyzích škůdců, tak i je poměrně vysoký tlak plevelů. To vše v podmínkách vysoké spotřeby umělých hnojiv, herbicidů a insekticidů. Výhody pěstování GM plodin první generace (odolnost vůči herbicidům a zavíječi kukuřičnému) se zde mohou tedy projevit daleko markantněji než v systému s různorodějším zastoupením pěstovaných plodin.

· Z pohledu farmářů je však rozhodující konečný efekt - tedy to zda svou produkci prodají a za jakou cenu. Vzhledem k vysokému objemu produkce určenému na export (a zejména do Evropy) je pro rozhodování farmářů podstatná otázka postoje odběratelů, tedy spotřebitele. Sice přesně nechápou, co těm Evropanům na GM plodinách vadí, ale zákazník je pán a tak jsou ochotni již uvažovat o odděleném pěstování, sklizni a dopravě GM odrůd a klasických odrůd. Technicky to možné je, organizačně také (orientační test stojí okolo 3 USD a trvá 8-10 minut), jde jen o to, kdo to zaplatí. Ten, kdo chce GM-free surovinu? Nebo ten, kdo díky GM plodině má potenciální možnost vyššího zisku?

· Reakce pěstitelů v těchto státech na odpor Evropy vůči GM plodinám byla vcelku jednoznačná v roce 1999 došlo k poklesu výměry GM kukuřice v Illinois.

· Doporučení univerzitních pracovišť, jejichž cílem bylo zpomalit vznik rezistence populace zavíječe na BT-toxin (80% GM odrůdy a 20% klasické odrůdy ve výměře) jsou farmářům k smíchu. Jejich hospodaření z tohoto úhlu nikdo nekontroluje a tak proč by si komplikovali život objednáváním dvou odrůd kvůli nějaké rezistenci nějakého brouka?

· Systém hodnocení rizika GMO u jednotlivých amerických firem (prováděný vlastními prostředky) je na poměrně vysoké úrovni. Na druhou stranu každá s firem má svůj vlastní systém hodnocení rizika a jednotný přístup dosud nebyl kodifikován. Naskýtá se tedy otázka co se stane, až se tato technologie rozšíří do zemí s nízkou úrovní technologické kázně, do zemí s vysokou společenskou a politickou objednávkou po nových - „zázračných“ plodinách? Rozhodně není motivací nějaký „princip předběžné opatrnosti“ ale obavy z následků při zavedení rizikové odrůdy na trh (počet právníků na čtvereční metr je v USA vyšší a záliba Američanů v žalobách za ohrožení zdraví je všeobecně známá). Systém povolování (prováděný USDA, US EPA a úřadem pro léčiva a potraviny) je poměrně složitý ale transparentní. Do procesu povolování se zapojují univerzitní a výzkumná pracoviště a samozřejmě konkurenční firmy. Při povolování BT-kukuřice přišlo přes 3 000 připomínek.

· Současné rozdělování GMO na organismy první vlny (výhody pro pěstitele), druhé vlny (výhody pro spotřebitele) a třetí vlny (nové vlastnosti produktů) může být jednak oprávněné, ale stejně tak může jít o nepřímé přiznání, že plodiny první prostě nesplnily očekávání veřejnosti.

· Dosavadní zkušenosti farmářů nenasvědčují tomu, že by lépe prosperovali ti farmáři, kteří používají GM odrůdy. Může se ale stát, že díky tlaku spotřebitelů výhodu na trhu získají země, které budou GMO-free.

Stejně tak jako veřejnost ujišťují jaderní inženýři, že po ranné fázi výroby energie z jaderného štěpení přijde už brzy šťastná éra získávání energie z jaderné fúze, můžeme na druhou a třetí vlnu GM plodin čekat rok, dva, dvacet i padesát let.

Pro české zemědělce zatím povolované odrůdy nepřinášejí výhody, které se (i když ne úplně) uplatnily v produkčních oblastech amerického středozápadu (odolnost vůči zavíječi a odolnost vůči herbicidům). Není tedy kam spěchat. Evropa má zatím jedinečnou laboratoř a dostatečně velký vzorek pokusných zvířat. Myslím tím produkční oblasti Spojených států a dalších zemí a 280 milionů amerických občanů.

Ing. Karel Jech

Společnost pro trvale udržitelný život