ANALÝZA MOTIVAČNÍCH FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH VOLBU STUDIA STUDENTŮ ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY

The analysis of the motivation factors influencing the study choice of the students of the Czech Agriculture University

M. Matysková, M. Krhutová

Adresa autorů:

M. Matysková, M. Krhutová, katedra pedagogiky, Česká zemědělská univerzita v Praze,

V lázních 3, Praha 5 - Malá Chuchle

Anotace:

Příspěvek vychází z dvouletého výzkumného projektu “Profesní orientace studentů České zemědělské univerzity v Praze ve vztahu k zemědělské a lesnické praxi”, na kterém spolupracoval tým pedagogů katedry pedagogiky této univerzity.

Článek hlouběji analyzuje vzájemné vztahy mezi sociálním zázemím, tj. původem studentů, a zaměřením studia na střední škole. Nejen střední zemědělské vzdělání, ale i právě orientace rodinného prostředí, vytvářejí důležité předpoklady pro vnitřní motivaci studentů ke studiu na České zemědělské univerzitě, což se projevuje i ve skutečnosti, že se absolventi středních škol nezemědělského zaměření, kteří mají zemědělský původ, vracejí k dalšímu studiu v zemědělském oboru.

Summary:

The article is based on two-year research project “ The professional orientation of the students of the Czech Agriculture University in Prague in relation with the agricultural and forestry practice” co-operated on by a team of the teachers of the Department of Pedagogy of the Czech Agriculture University.

The article analyses in detail the mutual relations between the social background, i.e. the parentage of the students and the study orientation at the secondary school. Not only the secondary agricultural education but primarily the family background create important precondition for the students´ inner motivation for the study at the Czech Agriculture University. This shows that the graduates of secondary non-agricultural schools who have agricultural family background come back for the further education in the agricultural branch.

Klíčová slova:

typy střední školy, původ studentů, zkušenosti, motivace, důvody volby studia, fakulty, spokojenost.

Key words:

types of secondary schools, family background of students, experience, motivation, reasons of study choice, faculties, satisfaction

O dvouletém výzkumném projektu Profesní orientace studentů České zemědělské univerzity v Praze ve vztahu k zemědělské a lesnické praxi bylo řečeno a napsáno již mnohé. Přesto bych se k dané problematice ještě vrátila zejména nyní s nastupujícím novým školním rokem.

Jedním z dílčích cílů daného projektu bylo analyzovat vztahy mezi typem absolvované střední školy a konkrétní profesní orientací studentů jednotlivých fakult ČZU v Praze. Hlubší analýza získaných poznatků je cenná nejen pro ČZU v Praze, ale mohla by být zajímavá i užitečná pro střední zemědělské školy či odborná zemědělská učiliště jako určitá zpětná vazba.

Výchozí zkoumaný soubor respondentů /N = 446/ představoval 19 % z celkového počtu studentů denního studia prvních a pátých ročníků zapsaných ke studiu k 1. 10. 1996. Náhodným výběrem bylo do průzkumu zapojeno 265 studujících prvního ročníku, tj. 143 mužů a 122 žen. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu přijatých studentů do prvního ročníku tento vzorek tvořil pouze 14,4 % studentů v ročníku. U pátého ročníku 181 respondentů představovalo již 35,6 % z celkového počtu studentů v ročníku. Zde měli opět větší zastoupení muži, tj. 103 muži a 78 žen.

Předmětem našeho zkoumání byly nejprve osobní zkušenosti respondentů s činností v zemědělství před vstupem na ČZU. Ze závěrů jednoznačně vyplynulo, že většina studentů má zkušenosti v oboru získané buď přímo z praxí na zemědělské či lesnické škole v rámci povinné výuky a nebo mají alespoň prázdninové zkušenosti v zemědělství. Při vyhodnocení osobních zkušeností byly použity dva přístupy. Jedním východiskem bylo absolvování střední školy zaměřené zemědělsky či lesnicky a druhým východiskem byl zemědělský původ, tj alespoň jedenz rodičů pracuje či pracoval v zemědělství. Všichni absolventi středních zemědělsky zaměřených škol měli praktické zkušenosti v oboru bez ohledu na zemědělský původ. Téměř všichni respondenti zemědělského původu měli také zkušenosti nejčastěji prázdninové (46 %), dále ze zemědělského podniku (41,5 %) nebo na rodinné farmě (31,1 %). Bez zkušeností bylo pouze 5 absolventů nezemědělské střední školy ale se zemědělským původem. Největší počet 83 respondentů bez zkušeností se projevil právě u absolventů nezemědělských škol a nezemědělského původu. Dále se u této skupiny respondentů vyskytovala často jako jediná volba položky prázdninové zkušenosti (50,8 %).

Podle následující tabulky č.1 je zřejmé, že téměř každý druhý respondent má k zemědělství velmi blízký osobní vztah, ať již zásluhou svého středního vzdělání nebo vlivem rodinného zázemí.

Tabulka č.1:

Z tabulky vyplývá, že 209 respondentů bylo orientováno na zemědělství již před přijetím ke studiu na ČZU v Praze. Toto byly velmi vhodné předpoklady nejen pro získání zkušeností v zemědělství, ale zároveň i pro vnitřní motivaci studentů k dalšímu vysokoškolskému studiu. Podle uvedené tabulky pochází téměř 40 % studentů zemědělských nebo lesnických škol též ze zemědělského prostředí. Za pozornost stojí skutečnost, že studenti pocházející ze zemědělsky orientovaného prostředí, ačkoliv vystudovali nezemědělsky zaměřenou střední školu, se vracejí k oboru a pokračují ve studiu na ČZU. Tento fakt jen potvrzuje domněnku, že dosavadní profesní zaměření respondentů nemusí bezpodmínečně souviset se sociálním zařazením a povoláním rodičů, ale pokud studenti budou pocházet ze zemědělsky orientovaného prostředí, promítne se to zejména v důvodech, které ovlivnily volbu studia na ČZU.

Nejfrekventovanějším zdrojem motivace v rámci celého souboru byl zájem o obor (69,1 %). Volba mohla být buď samostatná nebo v kombinaci s jinými důvody, které nejvíce ovlivnili rozhodování respondenta. Zájem o obor, který byl téměř vyrovnaný v obou dvou zkoumaných skupinách, uváděli častěji samostatným (jediným) výběrem studenti nezemědělského původu. Naopak studenti zemědělského původu využili více jeho kombinací, což odpovídá i jejich reálným možnostem a zkušenostem.

Tabulka č.2:

Důležitou roli motivace u respondentů ze zemědělského prostředí sehrály právě zkušenosti v oboru a dále doporučení rodičů. Zejména respondenti pátých ročníků se nechali ovlivňovat rodinou a svým okolím. Hlubší analýza prokázala, že ženy obou dvou ročníků jsou snadněji ovlivnitelné rodinným prostředím než muži.

Pro naši interpretaci je nutno analyzovat volbu položky pokračování zaměření středníškoly. Zde pouze 67,5 % absolventů středních zemědělsky nebo lesnicky zaměřených škol tuto položku uvedlo jako jeden z důvodů dalšího studia. Procentuální hodnoty podsouborů zjišťujících původ respondentů jsou sice vyrovnané, ale zde by bylo vhodné podotknout, že toto byl důvod volby pro 39 ze 49 absolventů střední školy zemědělského zaměření. Podrobnější rozbor prokázal, že ve skupině nezemědělského původu tuto odpověď volili nejen absolventi zemědělských nebo lesnických škol, ale zároveň i absolventi obchodních akademií, kteří nyní studují na fakultě provozně ekonomické.

Podíváme - li se na důvod volby z hlediska jednotlivých středních škol, lze jednoznačně konstatovat, že absolventi středních zemědělsky zaměřených škol upřednostňovali hlavně svůj zájem o obor a pokračování ve studiu zejména na agronomické fakultě /67/, méně pak na provozně ekonomické /16/ a technické fakultě /11/. Absolventi lesnických škol volili též podle zájmu a podle zaměření studia, a proto všichni studují na lesnické fakultě. Absolventi středních odborných učilišť zemědělských dali přednost fakultě technické. Absolventi gymnázií kladli důraz především na svůj zájem o obor /159/ a z velké míry byli ovlivněni i rodiči a rodinným prostředím /60/. Zároveň z jejich odpovědí jednoznačně vyplývá i snaha získat vysokoškolské vzdělání /37/. Zde obdobně jako u obchodních akademií pro několik jedinců je jediným důvodem pro studium na ČZU nepřijetí na jinou vysokou školu. Nejvíce studentů z gymnázií se přihlásilo na PEF /99/, dále na AF /68/, na LF /35/ na TF /7/. Absolventi obchodních akademií pokračují ve studiu na PEF /53/. Pro 10 studentů je tato škola východiskem z nouze, neboť se nedostali jinam. Dalších 11 studentů vidí zde možnost nejsnadněji získat vysokoškolské vzdělání. U většiny absolventů středních průmyslových škol převažoval zájem o obor zejména v oblasti mechanizační a snaha získat vysokoškolské vzdělání v oboru, proto se orientovali na technickou fakultu /20/. Na základě těchto poznatků lze shrnout zastoupení absolventů středních zemědělských a lesnických škol na jednotlivých fakultách. Největší počet zemědělsky zaměřených studentů studuje podle našeho šetření na agronomické fakultě 47,9 %. Za ní následuje fakulta lesnická, kde absolventi z oboru tvoří 32,2 % a fakulta technická se zastoupením 27,9 %. Ve zcela odlišném postavení jsou absolventi zemědělsky zaměřených středních škol na fakultě provozně ekonomické, kde tvoří pouze malou část 9,4 %.

Šetřením byl prokázán i další zajímavý údaj: více jak 77 % absolventů středních zemědělských a lesnických škol ze zkoumaného vzorku tvořili muži. Naopak mezi absolventy gymnázií a obchodních akademií měly převahu ženy cca 60 %. Silné zastoupení mužů, více než 85 %, bylo pochopitelné u absolventů průmyslových a jiných škol. Rozšíříme-li zaměření střední školy ještě vzhledem k zemědělskému původu dostaneme podsoubor “zemědělců - zemědělská orientace” /N=209/, kde silně převažovali muži (61,1 %), zejména svým zastoupením na technické a lesnické fakultě. Nejnižší procento zastoupení pak měli na provozně ekonomické fakultě. Naopak u podsouboru “nezemědělců” /N=237/, tj. absolventů nezemědělsky zaměřené střední školy a nezemědělského původu, převažovaly mírně ženy (52,7 % ) studující hlavně na agronomické a provozně ekonomické fakultě.

Následující tabulka č.3 shrnuje vzájemné vztahy mezi zaměřením střední školy a zemědělským původem respondentů na jednotlivých fakultách.

Tabulka č.3:

Provozně ekonomická fakulta podle našeho průzkumu měla sice nejmenší přímé vazby na zemědělství, tj. zemědělská orientace 33,9 %, ale obdobně jako fakulta technická má silnější zastoupení absolventů nezemědělských škol ale se zemědělským původem. Patrně reálnější pohled na problematiku současného zemědělství lze očekávat u studentů agronomické fakulty, kde zemědělská orientace, tj. zemědělci již představovali téměř 60 %. S 50% zemědělskou orientací lze počítat i na fakultách technické a lesnické.

S motivací k volbě studia úzce souvisí i naplnění představ studentů a jejich spokojenost s vlastním rozhodnutím studovat na ČZU v Praze. Jako nejspokojenější se prezentovali studenti lesnické fakulty bez ohledu na zemědělskou orientaci (93,2 %). Toto zjištění koresponduje i s uvedenými důvody volby - zájmem o obor (94,9 %) a dosaženímnejvyššího vzdělání v oboru (52,5 %) . U zbývajících fakult se spokojenost s volbou pohybuje v rozmezí 77 % u technické až 78,1 % u agronomické fakulty. Zcela zanedbatelné jsou rozdíly ve spokojenosti studentů se studiem na ČZU v Praze z pohledu zemědělské orientace. Muži vyjádřili obdobnou spokojenost jako ženy, jen na agronomické fakultě byla zaznamenána určitá rozdílnost. Podle našich výsledků jsou zde ženy spokojenější v 84,3 % a muži v 72,4 %. Ve skupině doposud nerozhodných respondentů z pohledu spokojenosti se svou volbou studia mírně převažovali muži studující v prvním ročníku. Respondenti pátého ročníku se již dokázali jednoznačně rozhodnout o své spokojenosti s volbou na základě svých zkušeností ze studia, a proto se projevili ve svých odpovědích jako spokojenější v 84,5 % než jejich kolegové z prvního ročníku 76,6 %.

Tento průzkum prokázal, že studenti při výběru studia vysoké školy dávali přednost hodnotným vnitřním motivům zejména zájmu o obor, snaze o dosažení nejvyššího vzdělání v oboru či pokračování ve studijním zaměření střední školy a někteří i získaným zkušenostem v oboru. Tyto hodnotné důvody silně ovlivňují i míru spokojenosti respondentů se svým dalším studiem. Mezi 356 spokojenými studenty bylo 264 respondentů, tj. 74,2 %, které na ČZU přivedl právě zájem o obor. Velice důležitý je fakt, že zkušenosti, které studenti během studia na ČZU v Praze získávají, ještě podporují a prohlubují vnitřní motivaci a tím se promítají do spokojenosti respondentů se svojí volbou studia na ČZU.

Literatura:

SLAVIK, M.: New Role of Agricultural Schools in Changing Czech Agriculture. XVII. International Agricultural-Pedagogical Colloquium, Wageningen, 1997.

Závěrečná zpráva o realizaci projektu “Profesní orientace studentů České zemědělské univerzity v Praze ve vztahu k zemědělské a lesnické praxi”, Česká zemědělská univerzita v Praze, 1997.