PROBLÉMY TVORBY A VYUŽÍVÁNÍ RESORTNÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU ZEMĚDĚLSTVÍ

Problems of creation and utilization of Agricultural sector information system

Jan Získal, O.Hampl

Adresa autora:

PEF ČZU, Praha 6 - Suchdol, Katedra operační a systémové analýzy

Comsoft ČR, Pekařská 7, Praha 5 - Jinonice

Anotace:

Hluboké změny, ke kterým došlo v resortu zemědělství, si vyžádaly zásadně nový pohled i na koncepci rezortního informačního systému. Rezortní informační systém v zemědělství lze v prostředí tržní ekonomiky v zásadě vymezit jako informační systém vyvíjený v gesci MZe ČR pro zabezpečení státem podporované informační služby podnikatelské sféře a zemědělské veřejnosti a současně pro podporu rozhodování orgánů státní správy (MZe ČR, SFTR, Pozemkový fond, PGRLF a dalších institucí). Intenzita probíhajících změn v resortu i jejich rozsah a v nemenší míře i potřeba pravdivě a přesvědčivým způsobem informovat veřejnost vyžadují vysokou úroveň, pokud jde o strukturovanost informací, jejich vysokou aktuálnost, vypovídací hodnotu i názornost jejich prezentace. Tyto skutečnosti a rovněž potřeba interního připomínkování řady dokumentů, koordinace úkolů a posílení komunikačního prostředí uvnitř MZe ČR vedly k návrhu a následnému zavedení informačního systému pro podporu vrcholového vedení ministerstva zemědělství. Dobře fungující rezortní informační systém je nezbytnou podmínkou jak pro správné navržení a implementaci, tak i pro účinné řízení a kontrolu procesů realizace zemědělské politiky a v neposlední řadě i pro jejich neustálé zlepšování na základě fungující zpětné vazby.

Summary:

Important changes within agriculture have required fundamentally new approach to the conception of agricultural sector information system. Agricultural sector information system within condition of market economy could be defined as information system developed under the authority of the Ministry of Agriculture in order to assure government supported information service for entrepreneur sphere and agricultural public and also in order to assure an information decision support for government institutions (Ministry of Agriculture, State Fund for Market Regulation, Land Fund, Agricultural and Forestry Support and Guarantee Fund and other institutions). Large amount and intensity of the passing changes in agricultural sector and also the necessity of true and valid information for public have required the high level structuring of up-to-date and relevant information and high level of clearness of their graphic presentation. This reality as well as the need of commenting large amount of documents, coordination of tasks and the strengthening of communication environment within ministry have lead to design and implementation the executive information system of ministry. Well functioning agricultural sector information system creates necessary conditions for the right design and implementation as well as for effective management and control of processes of the policy realization and also for the continual process improvement based on the well functioning feedback.

Klíčová slova:

rezortní informační systém v zemědělství, systémy pro podporu rozhodování, řízení procesů, realizace zemědělské politiky

Key words:

agricultural sector information system, executive information systems, continual process improvement, realization of agricultural policy

Úvod

Každý IS by měl obecně přispívat k dosažení cílů organizace jako celku. V současné době, kdy se množství různých informací v hospodářské sféře neustále zvyšuje je funkce IS nezastupitelná.

Posouzení úrovně IS ve státní správě v oblasti zemědělství je velmi náročné, neboť jednak se informační technologie velmi rychle rozvíjejí, došlo ke změně vlastnictví v zemědělství, které přineslo řadu nových požadavků na informační potřeby a konečně se zde promítají různé koncepční, organizační a ekonomické limity státní správy. Mimo to řešení této problematiky je též jedním z požadavků EU pro připojení ČR do tohoto společenství. Tento příspěvek je zaměřen na celkový agregovaný teoreticko analytický pohled na problematiku využívání IS ve státní správě.

Struktura resortního IS zemědělství (RISZ)

Struktura RISZ vychází z nových informačních potřeb, které po roce 1989 nastaly v důsledku politických změn a přechodu od centrálního bilančního plánování na tržní podmínky.

Dříve vzniklé velké administrativní celky, které byly většinou horizontálně integrované, se rozpadly a došlo k rychlé privatizaci státních statků. Ihned po roce 1989 byl zrušen systém statistiky o plánování a postupně redukováno výkaznictví o výrobě a financování. V agrárním programu vlády ČR se promítly nové informační potřeby zejména v tom, že se:

· redukoval obsah některých výkazů;

· změnila se organizační struktura a funkce státních statistických orgánů, ZZN a jiných organizací;

· podstatně se změnila řídící úloha, funkce a cíle státních řídících orgánů;

Nové informační potřeby vyplývaly ze tří základních funkcí agrárně potravinářského komplexu (APK) mezi které patří:

1. přechod k tržní ekonomice a s tím spojený proces privatizace a transformace zemědělství;

2. dosažení nezbytné úrovně potravinové bezpečnosti spojené s rozvojem dalích aktivit v zemědělství;

3. zvýraznění funkce ekologické a sociální;

RISZ lze vymezit jako IS vyvíjený v gesci Mze ČR pro zabezpečení státem podporované informační služby podnikatelské sféře a zemědělské veřejnosti a současně pro podporu rozhodování orgánů státní správy.

RISZ představuje složitý a značně heterogenní IS, skládající se z řady dílčích relativně uzavřených věcných subsystémů. Musí na základě celkové koncepce rozvoje zemědělství v souladu s principy zemědělské politiky státu plnit následující funkce v rámci resortu:

· Informační zabezpečení orgánů státní správy a dalších institucí.

· Poskytování informací a signálů podnikatelské i spotřebitelské veřejnosti pro potřeby orientace v tržním prostředí:

· Vydávání komoditních studií jako oficiálních zpráv ministerstva zemědělství o předpokládaném vývoji na trhu hlavních komodit

· Další signální a statistické informace, prognózy a výsledky výběrových šetření

· Vytvoření informačního systému o pohybu zboží jako základního předpokladu operativních zásahů státu ke zpružnění funkce ochrany trhu.

· Poskytovat informační podporu poradenství a samosprávným institucím (komory, svazy, sdružení aj.), vzdělávacím a osvětovým aktivitám.

Z hlediska pochopení složitosti struktury rezortního informačního systému v zemědělství je potřeba vyjádřit jeho strukturu nejprve v rovině institucionální a to včetně její vazby na databáze na mezinárodní úrovni a poté v rovině požadovaných funkcí rezortního informačního systému. Na obr.1 je uvedeno institucionální schéma RISZ, z něhož je zřejmá jeho značná složitost.

Z pohledu fungování MZe ČR jako orgánu státní správy má ze všech definovaných subsystémů rezortního informačního systému obzvláště významnou funkci především samotný systém na podporu rozhodování MZe ČR. Na obr. 2 je předložen návrh na jeho technologickou architekturu skládající se ze tří svou filosofií odlišných subsystémů, jejichž cílem je podporovat realizaci zemědělské politiky.

Obr. 2

Institucionální schéma rezortního informačního systému

Obr. 1

Návrh informačního systému pro podporu vrcholového vedení ministerstva zemědělství

Zásadní změny probíhající uvnitř resortu zemědělství i v rámci celého národního hospodářství a s tím související změna úlohy ministerstva zemědělství jako centrálního orgánu státní správy v nově vytvářeném a stabilizujícím se prostředí tržní ekonomiky a v neposlední řadě i příprava na vstup do Evropské unie s sebou přinášejí zvýšené nároky na úředníky a především na pracovníky vedení ministerstva. Obzvláště významnou roli v tomto směru sehrává nutnost zabezpečení pracovníků ministerstva potřebnými informacemi, a to v odpovídajícím rozsahu a kvalitě.

Intenzita probíhajících změn i jejich rozsah a v nemenší míře i potřeba pravdivě a přesvědčivým způsobem informovat veřejnost přitom vyžadují vysokou úroveň, pokud jde o strukturovanost informací, jejich vysokou aktuálnost, vypovídací hodnotu i názornost jejich prezentace.

Přitom zejména postupná harmonizace legislativy a potřeba přizpůsobení zemědělské politiky mechanizmům společné zemědělské politiky Evropské unie v takové podobě, kterou lze očekávat v období předpokládaného vstupu České republiky do EU, klade značné nároky na zpracování obrovského množství znalostí nejen deskriptivního, ale současně, a do značné míry především, znalostí procedurálního charakteru - tj. vyjádření jednotlivých nástrojů a mechanizmů zemědělské politiky v podobě ucelených procesů, a to ve všech třech obvyklých rozměrech procesního modelování - tedy z hlediska jednotlivých funkcí zemědělské politiky, z hlediska strukturálně institucionálního i z hlediska procesních toků.

Současně charakter práce na ministerstvu s objektivně výrazně převažujícím způsobem řešení okamžitých problémů spíše operativního charakteru s nutností zpracování podkladů, informací, vládních materiálů, tabulek a grafů pro prezentaci ve velmi krátkých časových termínech (někdy ze dne na den, případně za hodinu) v návaznosti na vládní termíny, termíny tiskových konferencí či vystoupení ve veřejných mediích nebo v důsledku nutnosti rychle reagovat na určitou situaci, vytváří konflikt mezi omezenou kapacitou lidských možností rychle zpracovat obrovské množství informací na jedné straně a nutností prakticky okamžitě a profesionálně fundovaně připravit výstup rozsahem výrazně malého objemu informací avšak s vysokým stupněm komplexní vypovídací schopnosti k danému problému. Negativním průvodním jevem nutnosti osvojení tohoto značného množství primárních informací je situace, která je v odborné literatuře často popisována jako informační zahlcení nebo přesycení (information polution).

Těmto požadavkům již přestal vyhovovat klasický databázový způsob zpracování informací a ukázalo se jako nezbytné začít vytvářet moderní systém pro podporu rozhodování, a to zejména s přihlédnutím ke specifickým potřebám potřebám vrcholového vedení ministerstva. Tyto skutečnosti a rovněž potřeba interního připomínkování řady dokumentů, koordinace úkolů a posílení komunikačního prostředí uvnitř MZe ČR vedly k návrhu a následné implementaci informačního systému pro podporu vrcholového vedení ministerstva zemědělství, jak je znázorněn na obr. 3.

Obr. 3

Kompatibilita prostředí Windows a nejnižší cenové relace se nakonec ukázaly jako rozhodující a současně limitující faktor pro volbu Windows for Workgroups jako základního komunikačního prostředí MS Office s využitím některých prvků architektury Microsoft Open EIS Pak jako prostředí pro vlastní reprezentaci, propojení a názornou prezentaci informací jako funkčního prototypu informačního systému pro podporu vrcholového vedení MZe ČR. Přičemž základním softwarovým prostředím se pro prezentaci tabulek a grafů se stal MS Excel, jehož jednotlivé tabulky byly propojeny vytvořenými makry.

Na českém trhu je dnes již k dispozici rovněž celá řada produktů EIS jako například Commander (Comshare), Lightship (Pilot), SAS (SAS), Media (Speedware), ELSA (NASIT), Oracle Expres a další poskytujících již velmi solidní vývojovou a aplikační základnu pro řešení projektů EIS. Velká část softwarových domů a systémových integrátorů již ve svých nabídkách tyto produkty a s nimi spojené služby standardně nabízí.

Rozhodující pro vlastní realizaci informačního systému pro podporu vrcholového vedení MZe ČR přitom bylo vytvoření samostatného odboru informatiky včetně jeho personálního posílení a soustavná práce na zvyšování kvalifikace a dovedností v oblasti práce s výpočetní technikou, a to u pracovníků na všech stupních MZe ČR.

Výsledky a diskuse

Přechodem k tržní ekonomice došlo k podstatným změnám ovlivňujícím podmínky i požadavky na tvorbu centrálního informačního systému APK -zásadně se změnila funkce a obsah činnosti centrálních orgánů státní správy, Vznikla potřeba nových informací (zejména tržních informací), mění se metodický obsah již existujících soustav ukazatelů (účetní evidence), došlo k zásadní změně počtu a struktury podniků působících v APK a tím i počtu zpravodajských jednotek, mění se struktura a funkce klasických článků informační soustavy (např. Státní statistika), nezávisle vznikají informační soustavy nových institucí a orgánů, které je nutné propojit s centrálním informačním systémem, mění se legislativa týkající se poskytování a ochrany individuálních informací, informace se stávají předmětem trhu s informacemi. Zcela nový rozměr a funkce informačního systému v resortu zemědělství se otevírá v rovině moderního způsobu obchodování se zemědělskými produkty prostřednictvím k tomu účelu zřízeného informačního systému.

Zatímco klasický pohled na problematiku rozhodování definuje rozhodování jako volbu směru činnosti, strategie činnosti, vedoucí k určitému požadovanému cíli, znalostně orientovaný přístup (hledisko managementu znalostí) definuje rozhodování jako aktivitu vytvářející novou část znalosti, která vyjadřuje závaznost k určitému směru činnosti. Uvedený přístup vidí v DSS významný nástroj podporující oblast managementu znalostí. Integrací "tradičních" DSS a znalostních systémů (Knowledge Systems) vznikají hybridní systémy, které přinášejí do rozhodování nové kvalitativně vyšší možnosti.

Organizace budou stále více a více vnímány jako propojené lidské a počítačové systémy zpracovávající znalosti (Human-Computer Knowledge Processing Systems). Jejich členové budou považováni za znalostní inženýry (knowledge workers). S touto skutečností souvisejí následující otázky - jak vytvářet a řídit znalostně orientované organizace, jak rozumět jejich příležitostem, jak vnímat jejich výzvy a jak na ně reagovat.

Resortní informační systém v zemědělství lze v zásadě vymezit jako informační systém vyvíjený v gesci MZe ČR pro zabezpečení státem podporované informační služby podnikatelské sféře a zemědělské veřejnosti a současně pro podporu rozhodování orgánů státní správy (MZe ČR, SFTR, Pozemkový fond, PGRLF a dalších institucí). Na základě celkové koncepce rozvoje zemědělství a v souladu s principy zemědělské politiky státu se od rezortního informačního systému očekává, že bude plnit přesně definované funkce v rámci účelné institucionální struktury efektivně uspořádaných procesů státní správy.

Struktura resortního informačního systému a jeho jednotlivých částí vychází ze základní strategie rozvoje resortu definované v rámci zemědělské politiky. Tvorba a další rozvoj resortního informačního systému vyžaduje komplexní systémový přístup. Prakticky to znamená pomocí profesionálně rutinních prostředků a postupů analyticky rozvrhnout, vyřešit a racionalizovat celou řadu otázek funkčního a organizačního uspořádání informačního systému, jednotlivých informačních zdrojů a toků, účastníků a uživatelů IS a vazeb mezi nimi v rámci ucelených procesů, včetně odpovídajícího prostoru pro uplatnění tržních vztahů i v této oblasti.

Dobře fungující rezortní informační systém je nezbytnou podmínkou jak pro správné navržení a implementaci, tak i pro účinné řízení a kontrolu procesů realizace zemědělské politiky a v neposlední řadě i pro jejich neustálé zlepšování na bázi procesního modelování a dekompozice řídícího procesu s ohledem na specifika úlohy státní správy.

Literatura:

1. Hampl, O.: Opatření pro rozvoj rezortního informačního systému v zemědělství. MZe ČR, Praha, 1993.

2. Hampl, O.: Tvorba systémů pro podporu rozhodování v rámci resortního informačního systému v zemědělství. Disertační práce, ČZU Praha, 1997.

3. Získal,, J.: Úloha informačního managementu při strategickém rozhodování. In Sborník konference Agrární perspektivy 97, ČZU, PEF, Praha, str. 407-410.