Vědci věří, že našli zbraň proti lidské variantě BSE

Světu svitla naděje, že se dokáže vypořádat s hrozbou BSE. Vědci ověřují způsob, jak léčit tuto chorobu u lidí. Odborníci se ale zatím stavějí k výsledkům zdrženlivě.

Vědci z kalifornské univerzity tento týden oznámili, že jsou na dobré cestě při hledání léku proti smrtelné Creutzfeldt-Jakobovy nemoci (CJD), lidské varianty nemoci šílených krav. Pokud by se potvrdila účinnost jejich postupu mohl by se svět zbavit obav z následků BSE, jejíž výskyt byl v červnu potvrzen také u nás. Čeští odborníci jsou k publikovaným informacím zatím skeptičtí. Stanley Prusiner a jeho tým z univerzity v San Francisku ve zprávě Americké akademie věd uveřejnil, že identifikoval dvě molekuly, které by mohly být účinné při léčbě Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, lidské varianty nemoci šílených krav. Podle profesora Prusinera jsou obě molekuly dobře známé a ve světě rozšířené, jedna je z řady antimalarik a druhá z řady neuroleptik. Tým odborníků z univerzity už dostal souhlas úřadů, že lék může vyzkoušet na třiceti těžce postižených pacientech, kterým zbývá do konce života ne více než jeden rok. Lékaři jim ještě letos začnou podávat léky proti malárii (quinacrin) a proti schizofrenii působící chlorpromazin. Hlavní autor studie Carsten Korth uvedl, že oba léky dosud používané proti malárii a schizofrenii zabraňují tomu, aby zdravé proteiny v mozku mutovaly do své smrtelné formy - prionů. Priony jsou infekční proteinová činidla, které způsobují onemocnění mozku jako BSE a CJD. "Jisté je, že tyto léky mohou zachránit lidské životy," řekl Korth. Dodal, že profesor Stanley Prusiner, který vede americký tým vědců, získal za práci s prionem v roce 1997 Nobelovou cenu.

Mladá žena prý ožila

Dvěma pacientům, jedné Britce a jednomu Američanovi, tým vědců na univerzitní klinice již podal lék proti malárii v souladu s postupem amerického Úřadu pro potraviny a léčiva, podle něhož se může experimentální terapie uplatňovat na smrtelně nemocných pacientech. Rodina britské pacientky nakažené touto dosud nevyléčitelnou lidskou obdobou BSE prohlásila, že se u ní projevilo významné zlepšení. Dvacetiletá Rachel Forberová, bývalá vojačka, která ochrnula a nepoznávala své blízké, byla již po 19denní léčbě v nemocnici při kalifornské univerzitě v San Francisku schopna sama chodit a jíst příborem. Výzkumníci jsou v hodnocení opatrnější a zdůrazňují, že ženy nejsou součástí výzkumu a že nelze vyvozovat žádné závěry k jejich reakci na lék. "Nevíme, jak bude tato sloučenina působit v lidském organismu," řekl Fred Cohen zabývající se na univerzitě výzkumem prionů.

Expert zatím mlčí

Český odborník, šéf Národní referenční laboratoře pro diagnostiku Creutzfeldt-Jakobovy nemoci primář František Koukolík nechce z publikovaných výsledků dělat závěry. Podle jeho informací se stav nemocného Američana i po léčbě zhoršuje a zprávy o úspěšné léčbě Britky se opírají jen o vyjádření jejího otce pro bulvární tisk. Jak uvedl, nelze se k publikovaným zprávám seriózně vyjádřit, pokud diagnózu a výsledky léčby neověří a oficiálně nepotvrdí autorizované medicinské pracoviště. Na výsledky testů, které tým amerických odborníků zahájí na třiceti vybraných pacientech, čeká nyní v Británii šest dalších lidí postižených CJD. Jejich léčbu ale musí nejdříve povolit britské ministerstvo zdravotnictví, které v této věci vytvořilo zvláštní výbor. "Prozatím je to nevyzkoušená a neschválená léčba. S americkými vědci chceme nejdříve vše důkladně prodiskutovat. Teprve pak uvidíme, zda budeme moci pohnout věcmi kupředu. Zatím zde vyvstává mnoho technických a etických otázek," uvedl mluvčí ministerstva. Británie je touto chorobou zřejmě nejvíce postižena. Od roku 1996, kdy byla varianta CJD nemoci identifikována, tady umřelo 99 lidí.

Nemoc se pozná i z krve

V České republice zemřelo v posledních pěti letech na klasickou formu CJD minimálně šest lidí. Ve statistikách není ani jeden případ, že by někdo u nás skonal na variantní CJD - lidskou obdobu nemoci šílených krav. Odborníci ale nevylučují, že nemají přesné údaje, neboť rozpoznání této choroby bylo zatím velice obtížné. Jsou opatrní i v prognóze dalšího vývoje počtu tohoto onemocnění, protože CJD má až třicetiletou inkubační dobu. Teprve nedávno Švýcarští vědci objevili nový způsob diagnózy lidské formy BSE. Zatímco v současné době je možné tuto nemoc u člověka stanovit pouze prozkoumáním vzorku mozkové tkáně, odebrané buď po smrti nebo chirurgicky, nyní k tomu postačí pouhý rozbor krve. Objev znamená nejen podstatné urychlení diagnózy, ale i výraznou pomoc ve vývoji léku.

Fakta o nemoci

* CJD je velmi vzácná nemoc, jeden nemocný připadá na jeden milion obyvatel;

* mezi lidmi se přenáší transplantací orgánů, z matky na plod nebo transfuzí krve;

* může být dědičná;

* poprvé popsána v roce 1920 německým neurologem Hansem-Gerhardem Creutzfeldtem;

* v březnu 1996 byla poprvé popsána variantní CJD, která je považována za lidskou obdobu nemoci šílených krav:

* na rozdíl od klasické formy postihuje variantní CJD mladší pacienty (ve věku 30 až 40 let).

Zákeřná choroba v České republice

1996-2000 - Na klasickou Creutzfeldt-Jakobovu nemoc zemřelo na Moravě šest lidí. Další dva případy nedokázali patologové určit se stoprocentní jistotou, protože nemoc se dá jen těžko diagnostikovat. Nová varianta této choroby - lidská forma nemoci šílených krav - zatím v ČR zjištěna nebyla.

březen 2001 - V Jihlavě zemřel muž; je podezření na onemocnění klasickou CJD.

6. 6. 2001 - V ČR se poprvé vyskytla BSE u krávy z domácího chovu staré pět let a osm měsíců ze stáda v Dušejově na Jihlavsku.

12. 6. 2001 - ČR přistoupila k testování výskytu u veškerého poraženého skotu, který je starší 30 měsíců. Podle průzkumu nemoc šílených krav považuje za hrozbu pro lidské zdraví 63 procent obyvatel ČR.

Nemoc šílených krav (BSE) se dosud dá zjistit pouze rozborem vzorku z mozku zvířete. Proto na pitevním stole končí i zdravý dobytek. Test, který umožní zjišťovat chorobu z moči zvířat, by mohl být k dispozici asi za dva roky.