MOŽNOST PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR Z MINIHLÍZ UPRAVENÝM SECÍM STROJEM

Možnost pěstování brambor z minihlíz upraveným secím strojem

Possibility of cultivation potato by the method of micropropagation by using of sowing machine

Ryszard Kolpak

Alojzy Skrobacki

Katedra hodowli roslin i nasiennictva SggW Warszawa

Souhrn, klíčová slova

Možnost pěstování plodin metodou mikropropagací z minihlíz je známa již od 70.let a byla v minulosti publikována.V příspěvku se pokoušíme zhodnotit způsob založení porostů výsevem secím strojem Pneumass II a porovnáváme ruční a strojové setí na jaře a na podzim, setí do utužené anebo zpracované půdy, nakypřené po vzejití. Mezi mechanizovaným a ručním založením porostu se neprojevily statisticky významné rozdíly. Stroj Pneumass II může být úspěšně využit po přizpůsobení výsevného ústrojí. Optimální se jeví mechanizovaný výsev minihlíz strojem co nejjednodušší konstrukce.

Mikropropagace , tkáňové kultury, minihlízy, setí , polní podmínky

Summary, keywords

The possibility of potato cultivation by the method of micropropagation with sowing machine is known already from the 70-ties. It was in past published in various crops. In this contribution we try to evaluate the possibility of establishment growths by the method of sowing mini-tubers from potatoes in fields made by sowing machine Pneumass II. We compare hand made and mechanical sowing in grooves in spring and in autumn, sowing in grooves strengthened or processed, plumped up after emerging. There were not observed significant differences between mechanized and manual foundation the ground covers. The machine Pneumass II might be successfully utilized, especially after the adaptation of sowing system. As optimal is mentioned mechanized sowing of the mini-tubers by machine of most elementary construction.

Micropropagation, tissue culture, mini-tubers, mechanical sowing, field conditions

Úvod a literární přehled

Využití tkáňových kultur “in vitro” je známo z minulosti. Bylo publikováno v mnohých pokusech a s mnoha různými plodinami již na počátku sedmdesátých let, kdy se začala využívat v praxi metoda výsadby rostlin z tkáňových kultur bramboru v polních podmínkách. První publikované údaje o využití mikro a minihlíz ve šlechtění a výrobě sadby brambor, pokud je nám známo, se objevily v roce 1987 (Horweth a Folin 1987). Zavedení tkáňových kultur se tehdy velmi osvědčilo, neboť šlechtitelům umožňuje významné ozdravění množitelského materiálu. Využití minihlíz při šlechtění také umožnilo zvětšit množitelský koeficient a snížit přepravní a skladovací náklady (Ahloowalia 1988, Jones, Knuston 1988, Zaklukiewicyz 1989). Perspektiva dalšího možného rozvoje techniky mikropropagace brambor, založená na bázi minihlíz vyvolává otázku po způsobu mechanizace sázení minihlízek, či spíše jejich setí.

Materiál a metody

Charakteristika pokusného materiálu

Pokusy s mechanizovaným setím minihlíz bramboru byly vedeny ve dvou etapách. V první etapě jsme zjišťovali možnost použití nízkotlakového secího stroje Pneumass k výsevu minihlíz.Ve druhé etapě byl srovnáván vliv způsobu založení porostu na růst rostlin a výnos.

V první etapě byly hlízky, původem z Katedry šlechtění rostlin a semenářství rozděleny na čtyři frakce podle šířky příčného průřezu hlízou:

- méně než 10mm, 10-15mm, 15-20mm, víc než 20mm.

Druhá etapa pokusů na pokusném pozemku Katedry obecné produkce rostlin v Chylicích byla dělána s minihlízkami odrůdy Mila pocházejícími z Bramborářského výzkumného ústavu v Boninu a minihlízky dosahovaly průměru 15-20mm.

Přizpůsobení secího stroje

Secí stroj Pneumass II je pneumatický nízkotlakový secí stroj určený k výsevu semen. Do secího ústrojí se vkládají disky (terče), jejichž otvory odpovídají velikosti a množství vysévaného osiva. Hustota setí minihlíz závisela na množství otvorů a polohy úhlopříčky hnacího ústrojí.Velikost frakce minihlíz stejně jako některé parametry agrotechniky například hloubka sázení, nebo způsob přípravy půdy před výsadbou mohou mít rozhodující vliv na výnos i kvalitu sklízených hlíz. Jsou-li agrotechnické parametry správně využity, umožňují dosažení vysokých výnosů brambor (Ahloowalia 1988, Plodowska, Byszewska - Wzorek, Kolpak 1993, Skrobacki,A.,1995).

Počáteční pokusy byly vedeny se strojem, který měl výsevní disk s 33 otvory o průměru 5,5 mm, tj. s největšími sériově vyráběnými otvory.Ukázalo se však, že minihlízky o průměru větším než 20mm ucpávají výsevní ústrojí a přístroj nelze použít. Hlízky se hromadily ve střední části ústrojí, zejména ty od 10-20 mm průměru a větší, což mělo za následek zvýšení poškození. Naproti tomu výsev minihlíz do velikosti 10mm a menších nepůsobil potíže. Abychom vyhověli nároku pěstitelů a šlechtitelů, bylo rozhodnuto, že další pokusy budou dělány s minihlízami frakce 15-20 mm. K tomu bylo nezbytné modifikovat některé základní prvky pneumatického secího stroje, semenovody, secí botky, výsevní disk, radlice, vodící drážku, která určuje polohu minihlíz ve výsevním disku, konečně i vlastní disk, velikost otvorů v něm.Takto upravený secí stroj byl přezkoušen, a použit jako vyhovující pro setí minihlíz velikosti 15-20mm, protože poškození minihlíz bylo minimální a povolená 3% možná odchylka umožnila výsev na hustotu 6,5-15,2cm.

Polní pokusy

Polní pokusy byly dělány ve 2 variantách a 2 modifikacích přípravy půdy na poli:

A: Ruční výsadba A1 na podzim,

výsadba A2 na jaře

B: Strojové setí B1 brázdy utužené

B2 brázdy kypřené při vzcházení

Pokusy probíhaly v degradované černozemi žitného komplexu spíše dobrého, (hloubka ornice 35 cm a obsahu jílovitého podílu 1,55% a pH= 6,03 pH v 1N KCl). Obsah živin v půdě činil 22 mg/kg P2O5, a 20 mg/kg K2O.

Minihlízky byly vysazeny na vzdálenost 62,5cm.Velikost pokusné parcelky činila 5,25 m2 a bylo na ní pěstováno 80 keříčků bramboru. Pokusy se dělaly v 4 opakováních v letech 1992 a 1994. Po vzejití byl porost ošetřen postřikem Filitoxem a během vegetace Ridomilem M-2 58 WP

Výsledky a diskuse

Během dvouletého pokusu se neprojevily rozdíly mezi způsoby založení porostu, ručním a mechanizovaným pomocí modifikovaného pneumatického secího stroje Pneumass II. Výsledky jsou shrnuty v tabulkách. Tab.1 porovnává hustotu výsevu minihlízek upraveným a původním, secím strojem. Je z ní zřejmé, že po úpravě stroj vyhovuje pro setí minihlíz o velikosti 15-20mm, protože poškození minihlíz bylo minimální (viz tab.4) a povolená 3% možná odchylka umožnila výsev na hustotu 6,5-15,2cm.

Tab.2 a 3 porovnává varianty polního pokusu, ruční a strojové jarní a podzimní výsadby do brázd. Největší rozdíl byl u varianty ošetření půdy po vzcházení (B2), kde se vytvořila zvlášť malá asimilační plocha rostlin.

Tab. 1: Hustota výsevu při použití terče s 22otvory

Tab. 2: Asimilační plocha

Pokud jde o charakter brázd, u variant sázených na podzim podzimní úprava půdy na parcelkách ošetřených variant měla za následek vyšší výnos hlíz při sklizni zejména v suchých letech s nedostatkem srážek.

Tab. 3: Výsledky polních pokusů - charakteristika habitu rostlin vzešlých z minihlíz

Tab. 4: Poškození minihlízek po vysázení

Závěr

Pokusy prokázaly, že neexistují rozdíly mezi ruční a mechanizovanou výsadbou brambor. Mezi mechanizovaným a ručním založením porostu se neprojevily statisticky významné rozdíly. Stroj Pneumass II může být úspěšně využit po přizpůsobení výsevného ústrojí. Optimální se jeví mechanizovaný výsev minihlíz strojem co nejjednodušší konstrukce.

Praktická doporučení

Laboratorní i polní pokusy ověřující využití mechanizace při výsadbě minihlíz bramboru potvrdily možnost obecného použití mechanizovaného způsobu výsadby v praxi. Za zvlášť cenné považujeme výsledky polního pokusu,které potvrdily,že nejsou průkazné rozdíly mezi ručním a mechanizovaným vysazováním minihlíz brambor. Bylo by třeba dál věnovat pozornost technickému zdokonalení pneumatického secího stroje a jeho optimální adaptaci k výsadbě minihlíz ale i odstranění některých polně pokusnických chyb, například zlepšení kalibrace sadbového materiálu (minihlíz). Je třeba také technicky zlepšit ústrojí které ukládá minihlízky do výsevního disku tak, aby se zmenšil podíl otlaků na minihlízkách, což předpokládá přizpůsobení otvorů výsevního disku. Tyto úkoly považujeme za prioritní s ohledem na v Polsku vzrůstající pěstební plochy brambor, u nichž se v blízké budoucnosti předpokládá rozšíření minihlízkové sadby.

Použitá literatura

1. Ahloowalia B.S.,1988: Seed Potato smal is beautiful.Farm and Food Res., 19.

2. Horwath S., Foglein,F., 1987: Ergebnisse von Anbautechnischen Versuchen bei Amwendung von Mikroknollen aus Gewebkulturen.Abst.10.th Trien Conf.EAPR, Aalborg.

3. Jones E.D., 1988: A current assessment of in vitro culture and other rapid multiplication methods in North Americe and Euriope. Am.Potato J., 65.

4. Knutson K.W., 1988: Implications of new technologies for seed potato certification programs and seed growers. Am.Potato.J. 65.

5. Pawlak A.,1993: Selekcja klonowa i mikrorozmnazanie in vitro a zdrowotnosc materialow v hodowli zachowawczej ZDZ Zamarte. XXVI.Sesja Naukowa:Nasiennictwo Ziemniaków. Koszalin.

6. Plodowska,J., Byszewska - Wzorek,A., Kolpak R.1993: Wzrost i plonowanie roslin uzyskanych z minibulw ziemniaka i sadzeników tradycyjnych przy zroznocowanej obsadzie. Biul.Inst.Ziemniaka, nr.43.

7. Skrobacki,A.,1995: Mozliwosci zastosowania siewnika do wysiewu minibulw ziemniaka.Fundacja Rozwój SGGW.Warszawa.

8. Songin W., Szysz H., 1998 : Wplyw gestosci sadzenia na wspolczynnik rozmnazania sadzenikow ziemniaka.Materialy Konf.Nauk.IUNG-PAN, Pulawy.

9. Styszko L.,1990: Studia nad wplywem wybranych czynnikow przyrodniczych oraz agrotechnicznych na plon i jakosc sadzeniakow ziemniaka.Institut Ziemniaka, Bonin (rozprawa habilitacyjna).

10. Styszko L.,1993: Oddzialywanie odmian ,miejsca uprawy oraz zabiegów agrotechnicznych na wartosc nasienna sadzenikow ziemniaka.Konf.Nauk.: Znnaczenie jakosci materialu siewnego w produkcji nasiennej.SGGW, Warszawa.

11. Styszko L.,1994: Uszlachtenianie materialów nasiennych ziemniaka. Materialy Konf.Nauk Uszlachtenianie materialów nasiennych. Olzstyn-Kortowo.

12. Zaklukiewicz K., 1989: Badania z zakresu biotechnologii w Institucie Ziemniaka.XXII.Sesja Naukowa: Nasiennictwo Ziemniaków.Koszalin.

Kontaktní adresa

Prof.dr.hab.Ryszard Kolpak, Katedra Hodowli Roslin i Nasiennictwa SGGW,

Warszawa, Rakowieckego 31a, Polska