OVLIVNĚNÍ VÝNOSU BRAMBOR VELIKOSTÍ SADBOVÝCH HLÍZ

14.02.2001 | Odborné konference

Influence of the seed - tuber size on yield

J. Diviš, J. Bárta

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Abstract

The impact of potato tuber size (25-30 mm, 30-55 mm, 55-75 mm, 75-85 mm) on yield was studied in a potato growing area of 400 m sea-level on a plot with loamy-sand cambisol in the years 1996-1998. The varieties KRASA (very early table potato) and SVATAVA (medium early table potato) were tested. The tuber yield was positively influenced by increasing tuber size. The highest yield in both varieties was achieved in the variant with largest seed-tubers. The found values show that the growing size of seed-tubers results in a higher yield security. Large seed-tubers have a significant impact on the increase of weight and costs related to the seed-tubers required.

potatoes, seed-tuber size, tuber yield

Souhrn

V zemědělské výrobní oblasti bramborářské ve 400 m n. m. na pozemku s půdou patřící do skupiny hnědých půd (kambizemí), půdní druh hlinitopísčitý byl v letech 1996 a 1998 ověřován vliv velikosti sadbových hlíz (25-30 mm, 30-55 mm, 55-75 mm, 75-85 mm) na výnos. Zvoleny byly odrůdy KRASA (konzumní, velmi raná) a SVATAVA (konzumní, poloraná). Výnos hlíz byl pozitivně ovlivněn zvyšující se velikostí hlíz. Nejvyššího výnosu u obou odrůd bylo dosaženo u varianty s největšími sadbovými hlízami. Z výsledků vyplývá, že s narůstající velikostí sadbových hlíz se zvyšuje výnosová jistota. Nadsadbové hlízy však výrazně zvyšují hmotnost potřebné sadby a náklady na sadbu.

Úvod

Zdravá a velikostně vytříděná sadba je jedním ze základních předpokladů pro využití výnosového potenciálu odrůd (VOKÁL, 2000). Již v 60tých letech VOTOUPAL (1964), na základě pokusů s různou velikostí sadbových hlíz, doporučil používat sadbu o velikosti hlíz 40-60 mm. Vyšší výnos a jistotu výnosu dosáhli ČEPL, NOVOTNÝ (1995) u odrůdy Krasa při použití sadby s velikostí hlíz 40-50 mm při srovnání s velikostí 30-40 mm. KUMAR et al (1991) shodně uvádí zvýšení výnosu a výtěžnosti konzumních hlíz při vyšší hmotnosti sadbových hlíz.

Velikost sadbových hlíz u uznané sadby se pohybuje v rozmezí 28-60 mm, což odpovídá hmotnosti mezi 30 až 80 g v závislosti na obsahu sušiny (zákon č. 92/1996 Sb. a vyhláška MZe ČR č. 191/96 Sb. o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů).

Nejvhodnější množství sadby vysázené na 1 ha se uvádí kolem 3 t (MINX, DIVIŠ, 1994). K dodržení tohoto optima je pak možno využívat kombinace vycházející z velikosti (hmotnosti) sadbových hlíz a počtu trsů požadovaných na 1 ha u jednotlivých užitkových směrů (viz tabulka).

Počet vysázených hlíz na 1 ha je nutno volit podle užitkového směru pěstování. Důležité jsou i vlastnosti odrůdy. U množitelských porostů volíme “hustší” výsadbu 55 000 - 65 000 trsů.ha-1. U konzumních brambor je pro rané brambory doporučovaná hustota 45 000 - 55 000 trsů.ha-1 a u ostatních konzumních brambor 35 000 - 45 000 trsů.ha-1. U průmyslových brambor by počet trsů na 1 ha při sklizni neměl klesnout pod 47 000.

Potřeba sadby v tunách v závislosti na hmotnosti 1 hlízy a počtu trsů na 1 ha

Hmotnost hlízy v g	Množitelské porosty	Konzum		Průmysl
55-65 tis.trsů.ha-1	rané 45-55 tis trsů.ha-1	ostatní 35-45 tis trsů.ha-1	47 tis. trsů.ha-1
Potřeba sadby v tunách
30	1,65 - 1,95	1,35 - 1,65	1,05 - 1,35	1,41
35	1,92 - 2,27	1,57 - 1,92	1,22 - 1,57	1,64
40	2,20 - 2,60	1,80 - 2,20	1,40 - 1,80	1,88
45	2,47 - 2,92	2,02 - 2,47	1,57 - 2,02	2,11
50	2,75 - 3,25	2,25 - 2,75	1,75 - 2,25	2,35
55	3,02 - 3,57	2,47 - 3,02	1,92 - 2,47	2,58
60	3,30 - 3,90	2,70 - 3,30	2,10 - 2,70	2,82
65	3,57 - 4,22	2,92 - 3,57	2,27 - 2,92	3,05
70	3,85 - 4,55	3,15 - 3,85	2,45 - 3,15	3,29
75	4,12 - 4,87	3,37 - 4,12	2,62 - 3,37	3,52
80	4,40 - 5,20	3,60 - 4,40	2,80 - 3,60	3,76

Materiál a metody

Pokus s cílem sledovat vliv velikosti sadbových hlíz brambor na výnos byl založen v zemědělské výrobní oblasti bramborářské v nadmořské výšce 400 m. Půda na daném pozemku patří do skupiny půd hnědých (kambizemí), druhově hlinitopísčitá. Srážkové, teplotní poměry a půdní podmínky jsou uvedeny v tabulkách I a II.

V pokusu byla použita uznaná sadba odrůd Krasa (konzumní, velmi raná) a Svatava (konzumní, poloraná) o velikosti:

< 30 mm - varianta A

30-55 mm - varianta B

55-75 mm - varianta C

> 75 mm - varianta D

Každá varianta byla 4x opakovaná. Hnojení bylo pro všechny varianty stejné: 120 kg N.ha-1 (síran amonný), 35 kg P.ha-1 č.ž. (superfosfát), 60 kg K.ha-1 č.ž. (draselná sůl). Hustota porostu při výsadbě 45 000 rostlin.ha-1 (spon 30 x 75 cm). Ruční výsadba s následnou plnou mechanickou kultivací. Ošetření proti plísni bramborové (5x) a mandelince bramborové (1x). Výnos z 1 ha stanoven přepočtem ze sklizňové plochy 9 m2.

Řešení bylo finančně podpořeno projektem MŠMT ČR CEZ: J 06/98 122200002/2.

Dosažené výsledky a doporucení

U dosažených výnosů byl zaznamenán vysoký ročníkový vliv. Výrazně nižších výnosů u všech variant bylo dosaženo v roce 1996. Tuto odlišnost lze vysvětlit vyšší sumou srážek v květnu ve srovnání s roky 1997 a 1998 (nárůst přes 300 %).

Se zvyšující se velikostí sadbových hlíz došlo u obou sledovaných odrůd k nárůstu výnosu hlíz (tabulka III). Výraznější nárůst výnosu byl zaznamenán u polorané odrůdy Svatava.

Velikost sadbových hlíz pod 30 mm ve srovnání s velikostí hlíz 30-55 mm znamenala nižší výnos u odrůdy Krasa o 26,9 % a u odrůdy Svatava o 21 %. Velikost sadbových hlíz 55-75 mm a nad 75 mm u obou odrůd přináší zvýšení výnosu v porovnání s velikostí hlíz 30-55 mm. U odrůdy Krasa je nárůst výnosu menší a pohybuje se mezi 7-8 %. Výraznější nárůst je u polorané odrůdy Svatava a pohybuje se mezi 17-30 %.

Nejvyšší výnos hlíz u obou odrůd byl zjištěn u varianty se sadbovými hlízami nad 75 mm - Krasa 28,39 t.ha-1, Svatava 31,82 t.ha-1.

Dosažené výsledky jsou shodné s údaji, které uvádí VOTOUPAL (1964), KUMAR et al (1991), ČEPL, NOVOTNÝ (1995) a další.

Na základě dosažených a citovaných výsledků a ve vztahu k doporučení, že množství sadby vysázené na 1 ha se pohybuje kolem 3 t, lze uvést tento závěr:

Nakupujeme-li uznanou sadbu, pak je již sadba vytříděna jednotným tříděním (jedna velikostní skupina) nebo dvojím tříděním (dvě velikostní skupiny - dohoda mezi množitelem a odběratelem). Při větší velikosti sadby a u odrůd s vyšším počtem hlíz na trs, volíme hustotu blížící se minimální hranici doporučované hustoty.

Vysazujeme-li sazeči vlastní sadbu, vyplatí se ji velikostně přetřídit. Práce sazeče je pak kvalitní s menším počtem “dvojáků” nebo vynechaných míst a lze přesněji stanovit vzdálenost hlíz při výsadbě. Dále současné typy sázecích strojů (mimo sazeče “Struktural”) nereagují na rozdílnou velikost sadby změnou vzdálenosti výsadby hlíz v závislosti na jejich velikosti.

Tabulka I: Srážkové a teplotní poměry

Rok/vegetace
průměr 1901-1950	1996	1997	1998
Úhrn srážek (mm)
620/427	712,8	706,3	579,5
Průměrná teplota (°C)
7,8/13,8	7,1/13,8	8,3/14,3	9,3/16,3

Tabulka II: Pedochemické podmínky

Rok	pH/KCl	P	K	Mg	Cox
mg.kg-1
1996	5,8	88,0	160,0	105,0	1,05
1997	6,3	78,0	142,5	64,5	1,32
1998	6,2	81,0	170,0	94,0	1,07

Tabulka III: Výnos hlíz (t.ha-1)

-	Krasa					Svatava
ročník	1996	1997	1998	průměr 96-98	% srovn.	1996	1997	1998	průměr 96-98	% srovn.
velikost sadby	-
A (< 30)	6,96	21,70	28,85	19,17	73,1	6,67	23,00	28,20	19,29	79,0
B (30 - 55)	11,48	29,89	37,28	26,22	100,0	13,59	26,26	33,43	24,43	100,0
C (55 - 75)	12,30	31,67	40,20	28,06	107,0	17,56	30,66	37,75	28,66	117,3
D (> 75)	15,11	32,04	38,03	28,39	108,3	22,59	33,78	39,08	31,82	130,2

Literatura

Čepl, J.; Novotný, J.: Pěstitelská specifika nových odrůd. Závěrečná zpráva. VÚB Havlíčkův Brod, 1995.

Kumar, R.; Khurana, S. C.; Pandita, M. L.: Effect of seed size, seed rate and fertilizer level on growth parameters of potato cv. Kufri Bradshah. J. Indian Potato Assoc., 18, 1991, č. 1-2, s. 35-42.

Vokál, B. a kol.: Brambory, Agrospoj, Praha, 2000.

Votoupal, B.: Velikost sadbových hlíz. Rostlinná výroba, č. 10, 1964, s. 1033-1042.

Tisk