Uplatnění precizního hospodaření v běžné agrotechnice

Use of Precision Farming in Ordinary Plant Management

Šnobl Josef

Abstract

Precise farming represents different approach to the individual parts of land in relation to soil quality and crop stand conditions, and restrains the variability between its individual components. But this variability mentioned above prevents distinctly influence the level of agrotechnic, which must be assured in high level and in desiderative date. Main attention must be oriented to quality of soil preparation and to foundation of stand, as to maintenance of growth stands in adjudicate state for development. Low level of agrotechnic markedly restrains the effectiveness of treatment in precise farming.

Ještě v 80. letech se nahlíželo v našem zemědělství na každý pozemek jako na homogenní útvar, uniformní ve svých vlastnostech a kvalitě, tomu pak odpovídaly i jednotné zásahy používané pěstitelské technologie pro všechny jeho části. Určitý obrat nastal v posledních 10 letech. Vybavením sklízecí techniky snímači sklízené produkce - monitory výnosu (výnosoměry) a následným zhotovením výnosových map pro jednotlivé části sklizeného pozemku byl často konstatován značný rozdíl ve výnosu na jednotlivých jeho částech. Pozemek se tak stává heterogenním útvarem ve svých vlastnostech i z hlediska prostorového rozmístění jeho jednotlivých částí, oprávněně jsou pak hledány příčiny této heterogenity. To pak vyžaduje specificky odlišný přístup a použití odlišných technologií, které souhrnně nazýváme precizní zemědělství.

Systém precizního zemědělství se snaží snížit heterogenitu mezi jednotlivými částmi pozemku z hlediska půdních vlastností a úrodnosti. Je to cílené hospodaření, jednotlivé zásahy prováděné na pozemku se neorientují na pozemek jako celek, ale na přesně definované jeho části. To vede v konečném důsledku ke snižování nákladů a zvyšování výnosu na pozemku jako celku, znamená příznivější ekonomiku hospodaření.

Vlastní realizaci precizního hospodaření předchází odběr půdních vzorků a následné mapování variability půdních vlastností (obsah základních živin, pH půdy, obsah organické hmoty, půdní druh a struktura, objemová hmotnost, atd.) na jednotlivých místech pozemku. Rovněž důležité je mapování stavu porostu (zaplevelení, výskyt chorob a škůdců). Získaná databáze o pozemku a údaje z výnosové mapy při správné agronomické interpretaci jsou podkladem pro vypracování aplikační mapy. Diferencovaný přístup k jednotlivým částem pozemku pak zajišťuje variabilní hnojení jednotlivými živinami, aplikaci pesticidů i některé další lokální agrotechnické zásahy. Dosavadní praktické zkušenosti hovoří o úspoře agrochemikálií, jejich možném přesunu na místo s menším půdním potenciálem a celkově ke zvýšení výnosu i kvality produkce. Pěstební technologie se tedy do určité míry přizpůsobuje specifickým podmínkám pozemku.

Snížení heterogenity porostu v rámci celého pozemku je rovněž úkolem běžné agrotechniky. Přesnými a pečlivými agrotechnickými zásahy heterogenitu porostu výrazně omezujeme a skutečná heterogenita by pak měla být podmíněna převážně rozdílnými parametry půdních vlastností na jednotlivých částech pozemku. Precizní hospodaření musí být tedy i stálou a nezbytnou součástí běžné agrotechniky. Především se jedná o tyto agrotechnické zásahy:

Klást důraz již na precizní založení porostu, čímž minimalizujeme počet opravných zásahů během vegetace, vytváříme předpoklady pro správný růst a vývoj rostlin. Chceme zajistit uniformní vzcházení v čase, porost dobře vzešlý a vyrovnaný. K dosažení tohoto cíle napomáhá:

· kvalitní základní příprava půdy a příprava seťového lůžka - vhodnou technologií a při odpovídající vlhkosti půdy,

· správné stanovení předseťové dávky hnojiv,

· dodržení požadované hloubky setí,

· správně stanovený výsevek, pravidelné rozložení osiva na ploše,

· použití kvalitního osiva - certifikovaného s normovanými osivovými znaky, osivo mořené proti chorobám a škůdcům,

· výběr vhodné odrůdy - pro dané půdní a klimatické podmínky a účel využití produkce,

· dodržení agrotechnického termínu setí.

U minimalizačních (půdoochranných) technologií zabezpečit rovnoměrné rozmístění posklizňových zbytků v půdě nebo na povrchu půdy. Výběr použité technologie musí záviset na předplodině, množství posklizňových zbytků, vlhkosti a fyzikálních vlastnostech půdy, zaplevelení pozemku, vysévané plodině.

Minimalizujeme počet pojezdů po pozemku a výrazně tím omezujeme utužení půdy. Zásahy provádíme při odpovídající vlhkosti půdy, šetříme půdní vláhu.

U porostů zakládaných v podzimním období všechny zásahy musí vést k vytvoření dobrých podmínek pro přezimování.

Zakládání kolejových meziřádků pro vstup aplikační techniky do porostu během vegetace zabezpečuje rovnoměrnou aplikaci agrochemikálií na ploše (hnojiva, pesticidy, regulátory růstu, desikanty) a snižuje riziko poškození porostu.

Nedílnou součástí běžné agrotechniky musí být agrobiologická kontrola porostů během vegetace. Konkrétní vstupy do porostů musí pak vycházet ze stavu porostu a průběhu počasí, nelze je provádět paušálně.

Závěr

Precizní hospodaření není jen diferencovaný přístup k jednotlivým částem pozemku v závislosti na půdních vlastnostech a parametrech porostu, ale týká se též realizace běžných agrotechnických zásahů na celém pozemku. Ty musí být prováděny velmi kvalitně. Důraz musí být kladen na správné založení porostu i péči o porost během vegetace v odpovídajících růstových a vývojových fázích. Zásahy musí směřovat k podpoře a maximálnímu působení všech intenzifikačních faktorů pro zvýšení výnosu i kvality produkce. Tím vytváříme předpoklady pro jeho větší homogenitu v rámci celého pozemku.