Tisíce bažantích kuřátek nyní opouštějí vyhřívané kóje

Cizinci oceňují nejen bohaté výřady, ale také to, že jim naši lesáci dokáží vytvořit dokonalou atmosféru.

Přibližně dvacet tisíc bažantů putuje každoročně koncem léta z odchovny v Božovicích aby v prostorách bažantnice žili do období podzimních honů. Zhruba polovinu z vypuštěného množství pak odloví převážně cizinci, kteří za jednoho uloveného bažanta zaplatí okolo 350 korun bez nároku na zvěřinu. Ulovená zvěř se totiž prodává zvlášť.Zcela evidentně slušný zisk však provozovateli bažantnice Radany, akciové společnosti Lesy Tábor, nespadne z nebe v podobě zastřeleného bažanta. Je za tím ohromný kus práce, znalostí a zkušeností a také jak je u všeho, co s přírodou souvisí, trochu štěstí. Pracovitost, znalosti a zkušenosti určitě nechybí bažantníkovi Milanu Šachlovi, který má bažantnici na starosti. V jeho případě plně platí přísloví o jablku a stromu, protože bažantnici před ním vedl jeho otec, který stále synovi aktivně vypomáhá."Konec léta, kdy bažanty vypouštíme, je samozřejmě nejnáročnější a v tuto dobu přibíráme ke stávajícím třem stálým pracovníkům ještě dva nebo tři brigádníky. Odchov bažantů ale znamená slušnou porci práce po celý rok. Bažantnice má jako základ takzvané chovné hejno, které produkuje ve volných výbězích vejce. Ta třídíme a poté nastupují tři umělé líhně. Malá kuřátka putují po vylíhnutí do vyhřívaných kójí a z nich pak do kójí s výběhem.Samozřejmostí je absolutní čistota, pravidelné krmení speciální směsí podle věku kuřat, podávání vitamínů a nepřetržitý dozor nad zdravotním stavem. Sebemenší chyba totiž může znamenat hromadný úhyn a veliké finanční ztráty," říká s nepředstíraným zaujetím bažantník Šachl.Ani po vypuštění do volné přírody však práce neubude. Bažanti jsou totiž mnohdy nevyzpytatelní ve svých cestovatelských touhách a na místě je neudrží ani bohatě prostřený stůl v zásypech. Součástí práce jsou tedy neustálé obchůzky s cvičeným psem a zahánění bažantích cestovatelů do předem určených stanovišť. K tomu samozřejmě patří ochrana před predátory a bohužel i před lidmi. Pytláctví sice ztratilo tvář, kterou známe z knih třeba spisovatele Morávka, ale objevilo se jiné, mnohem horší. To není otázkou loveckých vášní, ale lidské neurvalosti a chamtivosti."Bažantnice například sousedí s asfaltovou silnicí a mladí bažanti se na ni chodí někdy ráno a večer vyhřívat. I když se jedná o nedospělé jedince, najdou se lidé, kteří dokáží do bažantího hejna najet s autem cíleně, řadu z nich tímto způsobem zabít a odvézt. Pro mě to v tomto období znamená vyjet na silnici brzo ráno a večer a bažantíky zahánět," dodává značně nazlobeně bažantník.Na začátku návštěvy jsme také mluvili o nutném štěstí, a to právě v loňském roce selhalo. Na počasí doplatily nejen tisíce lidí při povodních, ale také velké množství bažantů. Nepřetržité deště značně oslabily jejich "fyzičku" a navíc, jak známo, z mokré půdy vylézají na povrch žížaly a jiní červi. Právě žížaly jsou nositelkami choroby syngamóza, a i když existuje řada prostředků proti ní, loni usmrtila asi tisícovku jedinců.Bažantnice Radany byla založena v roce 1670 a jistou roli s ohledem na zájem zahraniční lovecké klientely jistě hraje kromě vyspělosti zvěře a atraktivnosti prostředí i dlouholetá tradice."S nabídkou honů dnes oslovují klientelu i jiné země, jako například Maďarsko, ale my zájemce neztrácíme. Tihle lovci velice oceňují nejen celkový servis, ale hlavně atmosféru a úroveň, ke kterým patří od uniformovanosti personálu přes přesná pravidla lovu také slavnostní ceremoniály, zacházení se zvěří a další neodmyslitelné úkony," dodal Milan Šachl.