Televizní pořad - Směr Evropa - Rozvodí tří moří

Název: Rozvodí tří moří;Médium: ČT 1; Rubrika: 17:00 Směr Evropa;Datum vydání: 2.11.2003;----------------------------------------

moderátor--------------------V českém zemědělství pracuje asi 140 tisíc lidí, což neznamená ani deset procent na trhu práce. Přesto tato profesní skupina asi nejzásadněji ovlivňuje tvář země, ve které žijeme, i kvalitu našeho života vůbec. Jejich činnost dává tvar krajině, zajišťuje jídlo na náš stůl. Do fondu zemědělské půdy patří také vodní plochy, kterým se v následujících minutách budeme věnovat. Příští rok vstoupí Česká republika do Evropské unie. Jak v Unii obstojí české zemědělství, se do našich životů promítne víc, než si dokážeme připustit. Ročně u nás spadne asi 60 miliard kubických metrů srážek. Co dokáže voda, když se vylije z břehů, jsme se v uplynulých letech mohli přesvědčit hned několikrát. Především ničivé povodně na Moravě z roku 1997 a loňská přívalová voda v Čechách nám ukázaly, že systému vodního hospodářství je třeba věnovat zvláštní pozornost. Stav vodních toků a vodohospodářství vůbec přitom není oblastí, která by zajímala jenom nás. Většina vody, která zde spadne nebo vyvěrá, odtéká z České republiky do okolních zemí. Z České republiky ročně odteče asi 16 miliard kubíků vody. Ležíme vlastně v rozvodí tří moří a na tom, jakým způsobem dokážeme u nás spadlou vodu zachytit a regulovat, závisí bezpečí našich sousedů. Evropská unie bude podporovat projekty zajišťující čištění vody směřující vodními toky do zahraničí a projekty omezující napříště vznik povodňových vln. Není to ale jen tekoucí voda, které bude věnována pozornost.

Tomáš ZÍDEK, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky--------------------Ta otázka vody se týká prakticky celé plochy území České republiky jako takové střechy Evropy, protože nejde o to se snažit vodu zachytit někde ve vodních tocích, když už odtéká z území, ale právě ji zachytit v rámci té celé plochy republiky a v rámci retenční schopnosti půdy a krajiny jako takové. A tam musíme hledat nástroje, které zemědělce budou motivovat k takovému způsobu hospodaření, aby nedocházelo k degradaci půd právě ve směru třeba eroze a schopnosti udržet vodu.

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel, ministerstvo zemědělství--------------------Vztah zemědělství k vodě celosvětově je velmi úzký. Přes 70 % spotřeby vody ve světě se využívá k podpoře zemědělství a na zemědělskou produkci. V mírném pásu a v České republice to zdaleka není tolik, nicméně pro život obyvatelstva je voda a pro výrobu potravin je voda zásadní.

Tomáš DOUCHA, ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky--------------------Nesmíme ale taky zapomenout, že voda je součástí našeho kulturního dědictví. Když si vezmete taková vodní díla, jako je Třeboňsko jako takové, to je vlastně umělá krajina vytvářená ve středověku, která by už měla být, a také se stává postupně jakýmsi světovým kulturním dědictví, o které bysme se měli dost starat. Voda má taky samozřejmě funkci výrobní, čistě slouží jako /nesrozumitelné/. Čili vidíte, že ten element té vody je velmi významný jak z pozice zemědělské, tak i té pozice, abych řekl, celospolečenské.

moderátor--------------------Většinu vodních zdrojů spravuje stát, respektive ministerstvo zemědělství prostřednictvím státních podniků Povodí, Zemědělské vodohospodářské správy a Lesů České republiky. V soukromém vlastnictví jsou pouze jednotlivé rybníky nebo studny. Délka vodních toků v České republice je zhruba 76 tisíc kilometrů, ve správě podniků Povodí je asi 15 500 kilometrů těch největších. Roční tržby za odběry povrchové vody se pohybují kolem dvou miliard a tvoří dvě třetiny všech příjmů státních podniků Povodí.

Jaroslav PALAS, ministr zemědělství--------------------Náš systém Povodí státních podniků je poměrně unikátní ve světě. Myslím si, že byl dobře nastaven, že ty podniky se umí samofinancovat, tedy dokážou si vydělat na svou činnost, kromě velkých investičních akcí a také kromě událostí, které nás postihly například v loňském roce, to jsou povodně, a v roce 97, kdy jsme museli čerpat na opravu vodních toků nemalé prostředky z Evropské investiční banky.

moderátor--------------------Koncepční přístup k údržbě říčních koryt hodně ovlivnily právě katastrofální povodně. Intenzivní zemědělská produkce a změny krajiny v jejím důsledku do značné míry znásobily chování řek. Narovnaná koryta i nezpevněné břehy nebránily vodě zaplavit své okolí.

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel, ministerstvo zemědělství--------------------Pro takto katastrofální povodeň, která byla, kdy srážkový úhrn během dvou dnů obsáhl, a to je zajímavá informace, tolik srážek, co za letošní rok, za celé první pololetí, tak to spadlo za dva dny, tak to ani velmi dobře připravená krajina by nemohla absorbovat. A je to vidět i z takových záznamů, velmi historických záznamů z jedenáctého, dvanáctého století, kdy jsou na Labské skále v Ústí nad Labem a v Děčíně značky, které svědčí o tom, že i tehdy dosahovaly výšky hladin této úrovně a jistě krajina nebyla tak jaksi poškozena.

Josef ŠULC, starosta Zálezlic--------------------Vltava nepustila Labe a Labe se vystavilo a v oblasti šlo dolů a šlo proti proudu. Vlastně, že jo, voda nám šla zpátky, místo aby šla dolů, po Labi se šlo, že jo, tak šlo v třetím proudu voda, no. Důsledek byl to, že tady byla, já nevím, podle těch, teďko co se říká, 500 až 1000 let vody, to je ten důsledek, to, co se stalo. Na to jsme nikdo nebyli připravený. 1890 tady byla voda, která, od tý doby se říká stoletá, která byla v obci, že jo. Na to jsme měli připraveno, na stoletou vodu, ta nás nepřekvapila, ale to, co nás překvapilo, bylo to, co přišlo po tý stoletý vodě vlastně. Tak já jsem vyčíslil hned, když se to stalo, tak odhadem okolo sto milionů, a ono to tak vychází.

redaktor--------------------Sto milionů v takovéhle...?

Josef ŠULC, starosta Zálezlic--------------------Sto milionů v takovéhle obci, ano.

Jaroslav PALAS, ministr zemědělství--------------------My jsme získali zhruba čtyři miliardy korun z fondu živelních katastrof, tedy fondu Evropské unie, aniž bychom byli členskou zemí Evropské unie, a to za podmínek stejně jako například Německo. Takže tím chci demonstrovat, že Evropská unie tyto finanční prostředky, které mají zajistit jednak odstranění povodňových škod, ale také hlavně bezpečnost před dalšími povodněmi, velmi preferuje a je ochotna je poskytnout.

Tomáš ZÍDEK, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky--------------------Povodně a koneckonců i letošní sucho, to jsou problémy, kdy vlastně ta voda buď přebývá, nebo chybí v krajině. A je to takový impuls, kdy i státní administrativa je ochotna vlastně naslouchat návrhům na to, jaká jsou možná řešení.

Josef ŠULC, starosta Zálezlic--------------------My máme rozpracovanej plán ochrannýho valu, kterej by teda měl tu obec ochránit před tou vodou, co tady byla loni. Místní zemědělci se na ty pole vrátili samozřejmě, protože ono nic jinýho prakticky nezbývá, že jo, než aby se vrátili.

moderátor--------------------Největším problémem české krajiny je ztráta schopnosti zadržet srážkovou vodu, takzvaná retenční schopnost krajiny, a úbytek podzemních vod. Evropská unie hledá cesty a bude vytvářet programy, jak podnikatele a zemědělce motivovat v oblasti, která by tyto vlastnosti krajiny navracela. V případě velkých říčních systémů bude ta podpora směřována spíše přímo státu, protože půjde o ohromné investiční akce. Menší podnikatelé nebo i zemědělská družstva pak budou moci získávat dotace, zaměří-li se v rámci mimoprodukční činnosti na vysazování stromů podél říčních koryt, zatravňování dosud intenzivně využívaných zemědělských ploch nebo na obnovu retenčních nádrží na vodu. Všechny tyto aktivity krajinu nejen zkrášlují, ale zároveň zvyšují její schopnost zadržovat vodu.

Tomáš ZÍDEK, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky--------------------Ten systém strukturálních fondů Evropské unie je nastaven tak, že vám vlastně dává možnost, a když se stát a ta národní administrativa vynasnaží a dokáže vlastně připravit argumenty a programy tak, aby čerpala z evropských fondů, tak z nich čerpá. Když to nedokáže, tak nečerpá.

Eugénie ŽIDOVÁ, soukromá farmářka, Čelina--------------------Teďko právě se snažíme získat co nejvíce informací o těch programech, který se teď vlastně u nás na naší republikový úrovni dotvořujou, a snažíme se i do toho nějakým způsobem zasáhnout, protože přes Asociaci soukromého zemědělství máme možnosti se vyjadřovat k těmhle těm programům.

moderátor--------------------U Kamýku nad Vltavou hospodaří rodina Eugénie Židové. Už několik let cíleně hledá právě ty programy, které motivují k omezování intenzivní zemědělské produkce a přispívají k rekultivaci krajiny.

Eugénie ŽIDOVÁ, soukromá farmářka, Čelina--------------------Celková politika státu, už v minulosti tady byly takový vlaštovky, že nás nabádala k tomu, že když se budeme starat o krajinu, tak že bysme z toho mohli mít i nějaký finanční efekt. A teďko právě se vstupem do Evropský unie se nám otevírají další možnosti, který jsou opravdu i ekonomicky velice zajímavý. Pro nás je to třeba obnova vodních nádrží, je to třeba zatravňování, je to třeba zalesňování. Uvažujeme o travnatých pásech.

moderátor--------------------Jihočeské rybníky jsou stavebním unikátem i kulturním fenoménem. Do roku 2006 bude rekonstrukce rybníků vyžadovat náklady přes tři miliardy korun. Asi šest set milionů nabízejí fondy Evropské unie, tři sta milionů si budou muset podniky zaplatit samy a přibližně dvě a půl miliardy pokryje stát formou dotací ze státního rozpočtu. Investice půjdou nejen na odbahnění dna, ale i do takzvaných bezpečnostních přelivů, které by měly v případě příchodu velké vody bránit protržení hráze.

Jan HŮDA, ředitel Rybníkářství Třeboň--------------------My musíme dodržovat zákony o vodním hospodářství, protože ty rybníky neslouží jenom k chovu ryb, ale slouží k retenci vody. A druhá věc se o ty rybníky musíme starat z pohledu odbornýho rybářskýho tak, aby nám výnosy ryb neklesaly. Takže to musí jít ruku v ruce, jak vodohospodařina, tak rybařina, pak je to v pořádku. Pochopitelně to obnáší obrovský prostředky, který musí být vkládány do hrází a různých rybničních zařízení, jako jsou splavy, výpustě, obvodový stoky, naháněcí stoky a podobně.

moderátor--------------------Funkce rybníků je především produkční. Pod hladinou každého většího rybníku se skrývá až 150 tisíc kaprů, kteří týdně spořádají tuny obilného krmiva. Právě sledujeme takzvané pruby. Každý měsíc rybáři část kaprů odloví a zjišťují nárůst hmotnosti ryb.

Vítězslav PULEC, správce rybníků Rybníkářství Třeboň--------------------Abychom věděli měsíční přírůstek, kolik nám to za ten měsíc přiroste, ta ryba. Když má, minulej měsíc měla kilo, teďka má kilo dvacet, přiroste dvacet deka, to se spočítá všechno na tu obsádku na celou. Dělá se to každej měsíc, kolik nám ryba přibere. Kromě hmotnosti kontrolujeme i zdravotní stav teda, koukneme se na žebírka, to je hlavní ústrojí u toho, no, a celkově stav, jak ta ryba vypadá. To, co s pěstuje na těch menších rybnících, na těch plůdkových výtažnících, se převáží embryo z rybí líhně, mokřiny a tam se pěstuje plůdek. Dva roky trvá, než se z tý násady udělá kapr. Krmí se třikrát týdně podle velikosti obsádky a podle obsádky, kolik je tam teda, jak je veliká a to. Takže třikrát týdně, někdy pětkrát týdně, podle toho, jak ryba přijímá potravu, teplota vody a tak dále.

Jan HŮDA, ředitel Rybníkářství Třeboň--------------------Letošního roku se rozběhl poprvé program mimoprodukční funkce rybníků. My to hrozně vítáme a jako rybáři České republiky jsme o to už stáli několik let. Loňskýho roku, vlastně letošního roku poprvé se to podařilo prorazit a my čekáme, jestli dostaneme poprvé prostředky na mimoprodukční funkce rybníků. Já to považuji za velice správný a důležitý, protože funkce rybníka v krajině je mnohočetná a ty ryby určitě nejsou na prvním místě. A povodně roku 2002 nám to hodně dobře prokázaly. A kdo má zdravej rozum, tak vidí, že do těch rybníků se vkládat prostředky musí, protože chrání ohromný majetky v celý krajině.

Jaroslav PALAS, ministr zemědělství--------------------My máme vytvořeny v našem dotačním systému celou řadu programů na odbahnění rybníků, na opravy hrází. Zvláště po povodních, které nás postihly v loňském roce, jsme vyčlenili mimořádné finanční prostředky na to, aby se české rybníky daly do pořádku.

Vladimír MAŠTALÍŘ, soukromý zemědělec, Petrovice--------------------Dostal jsem dotaci na odbahnění jednoho rybníka, i když jsem teda žádal o tři, tak mi dali na jeden, ale i přesto jsem rád, kde vlastně odbahníme ten rybník tak, že i bude tam lepší koupání, voda se zkvalitní tím odbahněním, ale hlavně budou to tisíce kubíků zádržnosti vody navíc zase v těch rybníkách.

Jan HŮDA, ředitel Rybníkářství Třeboň--------------------Odbahňování rybníků je pochopitelně dlouhodobá věc. Ten rybník určitým způsobem stárne. Rybáři říkají, že vyrůstá z vody. To znamená, ty nádrže se přirozeným způsobem zanáší, to je normální jev. A odbahnit je pochopitelně problém, já nechci říct na jednu generaci, ale na několik generací. Je potřeba, aby společnost jako taková vkládala každej rok určité prostředky do odbahnění rybníků. A to, co se znova z těch rybníků spláchne, znova přišlo na ty pole a do tý okolní krajiny a na ty okolní prostě pozemky tak, jak je vidíme. Je to normální přírodní jev, kterej je. Pochopitelně když byly meliorace, socialismus, velký lány, tak jsme k tomu přispěli, že nám to tam spadlo ještě rychlejc, ale to odbahnění pořád bude trvat.

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel, ministerstvo zemědělství--------------------Horší je to u vodárenských nádrží nebo u nádrží vůbec, kdy nelze de facto vypustit tu nádrž a začít čistit sedimenty a odstraňovat sedimenty, protože je vlastně určená pro trvalé zásobování pitnou vodou, tak tam ten proces znamená určité kombinace některých postupů, které izolují ty sedimenty na dně tak, aby živiny nepřestoupily do vody. A kombinací, řekněme, mírného odpuštění nádrže a příbřežní zóna se čistí a izolací těch nejhlubších částí se postupně, doufám, podaří výrazně snížit zátěž těchto nádrží.

moderátor--------------------Dobrá zpráva je, že čistota vody v řekách se výrazně zlepšila. V posledních letech se do kdysi nejznečištěnějšího Labe vrátily ryby, které z něj před desítkami let zmizely, a oficiálně bylo povoleno i koupání. Horší je to však s usazeninami na dně, odkud se zejména těžké prvky budou dostávat ještě dlouhé roky. Novým zneklidňujícím projevem posledních let jsou sinice. Tyto mikroorganismy zaplavující ve velkém stojatou vodu mají souvislost s výskytem nadměrného množství živin, zejména fosforu a dusíku.

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel, ministerstvo zemědělství--------------------Znečištění, které vlastně bylo předtím tak vysoké, se v posledních třinácti letech snížilo až o osmdesát procent u těch organických látek, které velmi enormně zatěžovaly. Rovněž u nerozpuštěných látek kleslo o téměř osmdesát procent, to znečištění. Čili stav kvality se výrazně zlepšil a zlepšuje se i nadále i v těch látkách, které jsou označovány jako toxické, například zatížení rtutí kleslo v posledních deseti letech pětinásobně. Čili je to pravda a projevuje se to i na, zejména na oživení a na výskytu a návratu mnohých druhů ryb nebo organizmů.

moderátor--------------------Se zemědělskou činností souvisí takzvaná nitrátová směrnice. Rolníci musí kvůli ní upravit nakládání s odpady zejména v živočišné výrobě. Zdrojem znečištění je totiž zejména špatně skladovaná močůvka a chlévská mrva. Na více než třetině zemědělských polí musí zemědělci omezit používání dusíkatých hnojiv. Všechna tato opatření musí být splněna do roku 2010 a přijdou zemědělce na téměř šest miliard korun. Půl miliardou přispěje stát, přes dvě miliardy přijdou z Unie.

Jiří ZELENKA, předseda Zemědělského družstva Krásná Hora--------------------Všechna veškerá kejda je v nádržích na kejdu, které jsme teda přizpůsobili právě vstupu do Evropský unie, abychom splňovali nitrátovou směrnici. To znamená, že uskladnění chlévské mrvy nebo vůbec kejdy tady máme sedm měsíců, což je víc, než je předpis Evropský unie. A právě ta kejda pro nás slouží jako perfektní hnojivo s tím, že tedy je aplikována v tý době, když je to přímo k rostlinám. To znamená, v současný době máme vyvezíno, protože jsme dávali, aplikovali kejdu pod řepky, která už je zasetá, jinak aplikujeme pod kukuřice. Co se týče výstavby jímek na kejdu, jsme využili programu SAPARD, kde jsme teda prakticky byli jako úplně první podnik, který jsme SAPARD ukončili. Byla to akce za pět milionů korun, jímka na 4600 kubíků. To znamená, první jsme dělali za svý peníze, druhou nádrž jsme dělali z programu, kde jsme dostali 50 % dotaci z programu SAPARD.

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel, ministerstvo zemědělství--------------------Do roku 2010 musí Česká republika v rámci takzvaného přechodného období vybudovat odkanalizování a čištění odpadních vod v obcích nad dva tisíce ekvivalentních obyvatel. To jsou enormní náklady v objemu zhruba 60 miliard korun a pomoc Evropské unie v tom je značná, protože její kohezní fond a strukturální fondy mohou pokrýt zhruba třetinu těchto nákladů v tomto období.

moderátor--------------------Nejde jen o ekonomiku, ale o zachování života v našem prostoru. Vodní zdroje jsou pro lidský život nenahraditelné a jejich stav, na který nyní my máme rozhodující vliv, budou pro další generace klíčovou otázkou jejich přežití.