Unijní peníze začínají měnit polský venkov

Polský venkov prožívá revoluci. Nejprve letos zaplavil Evropskou unii levným ovocem a zeleninou - třeba každé páté jablko v EU je polské. Včera na účty rolníků začaly přicházet první přímé dotace z fondů Evropské unie, které mají pomoci zlepšit postavení venkovanů, žijících často ve velmi skromných podmínkách a pracujících s dávno zastaralým vybavením. Experti odhadují, že po výplatách všech druhů pomoci z Evropské unie i od polského státu vzroste střední příjem venkovanů v Polsku z nynějších šedesáti na pětasedmdesát procent příjmů městského obyvatelstva.

Na Mallorku nepojedou

"V naší vesnici požádali všichni a všichni se těší. Lidé ty peníze utratí doma, nepojedou za ně na Mallorku," řekl listu Rzeczpospolita Stanisław Sitko, farmář z východopolské vesnice Jeziorzysk u Czarné Białostocké.

Podpora polským farmářům, kteří tvoří třetinu veškeré polské pracovní síly, ale podílejí se jen několika procenty na tvorbě hrubého domácího produktu, byla jedním z klíčových problémů při vyjednávání vstupu Polska do Evropské unie. Kvůli velikosti země to byl i problém ostatních nových členských zemí, proto výplaty Polákům pozorně sledují i třeba v Pobaltí.

Varšava nakonec souhlasila se čtyřicetiprocentní výší přímých dotací oproti starým zemím. Počáteční nelibost vystřídala netrpělivost. "Pracovníci Agentury pro rozvoj a modernizaci venkova, která má dotace na starosti, tvrdí, že vesnice na ně čeká jak na manu z nebe," napsal týdeník Polityka.To potvrzuje i Marek Wigier, analytik varšavského Institutu ekonomiky venkova a potravinářství, který vypracoval několik studií na téma dotace. "Žádosti podalo osmdesát až devadesát procent rolníků," říká Wigier. "U středně velkých hospodářství lze čekat, že to posílí jejich orientaci na výrobu pro trh, a část malých rolníků posílí pěstování pouze pro svoji potřebu, nikoli pro trh."Statisticky průměrný polský rolník obhospodařuje 9,6 hektaru půdy, ale největší počet z nich má méně než tři hektary.

"Tři sta až čtyři sta tisíc větších hospodářství je opravdu schopných konkurovat na trhu a bude se o něj prát. Je tu ale dalších 1,2 až 1,3 miliónu velmi malých, která nebudou schopna se restrukturalizovat a nemají na investice," říká Wigier.Podle odborníků drtivá většina rolníků peníze okamžitě utratí za základní potřeby jak pro sebe, tak v hospodářstvích, která jsou většinou zastaralá a málo produktivní. Na peníze si už také podle listu Gazeta Wyborcza brousí zuby exekutoři, pracující pro banky, které rolníkům půjčily.

Poláci neskrývají obavy

Evropská unie prosazuje větší hospodářství, která jsou schopná konkurence.Poláci se proto obávají rychlého zániku malých pěstitelů a rychlé sociální změny venkova.

Sociologové tento pohyb ale neočekávají. "Přímé dotace naneštěstí pomohou stabilizovat starý typ farmaření, v podstatě nebude kontrola nad tím, jak ty peníze jsou využity. Se strukturálními fondy by to mělo být lepší a mohly by pomoci modernizaci," tvrdí Andrzej Rychard, šéf katedry sociologie Středoevropské univerzity, jež sídlí ve Varšavě. "Také neočekáváme, že by nějak vzrostlo napětí mezi venkovem a městem, kde lidé žádné přímé dotace nedostanou. Sepětí je totiž velké, lidé mají na venkově rodiče a další příbuzné."

Co ale experti očekávají, je pokles podpory populistické a nacionalistické strany, které mají většinu svých stoupenců na venkově. "Lidé měli v době vstupu strach a populisté, hlavně Sebeobrana, z toho těžili," říká Rychard. Tato národně populistická strana měla v době vstupu Polska do unie rekordní podporu kolem 25 procent voličů. Už teď lze ale pozorovat ústup. "Podpora klesla na patnáct procent a s přicházejícími dotacemi bude zřejmě ještě menší," domnívá se politolog Pawel Śpiewak."Do dvou až čtyř let se polské zemědělství radikálně nepromění. Změny přijdou až s výměnou generací tak do dvaceti třiceti let, to je i dosavadní zkušenost unie. Je třeba najít alternativní zdroj práce pro mladé lidi na venkově, což je otázka celkového ekonomického rozvoje země," tvrdí Wigier.