Vánoce? Kapr, stromeček a Ježíšek!

Krátce po revoluci se zdálo, že je amen s pověstnými zapíchnutými kostmi z kapra v krku. Jak se ale ukazuje, pošilhávání po Západu čím dál víc přebíjí tradice klasických českých Vánoc.

Okna, kde se zítra nerozsvítí vánoční stromeček, budou raritou. Na první pohled nebude možné rozeznat, jestli jsou to pravé smrčky a borovičky. Ikdyž by pořád podle průzkumu společnosti Factum měly mírně převažovat, k umělým náhražkám se už uchýlila téměř polovina domácností. Lidi na nich podle prodejců láká hlavně to, že nemusejí každý rok shánět ten pravý stromeček a po svátcích také není třeba luxovat spoustu jehličí. Zastánci pravé přírody ale namítají: Nevoní! A žádný sprej s lesní vůní tohle nenahradí.

Umělý, nebo v květináči

"Asi před dvaceti lety jsem se najednou pár dní před Vánocemi rozhodla, že je mi těch uříznutých stromečků líto," vysvětluje další řešení dvaačtyřicetiletá Jana Fousková z Prahy 3. "Tehdy jsem si po hodinách shánění odnášela z květinářství ubohou araukárii, na kterou jsem stěží mohla pověsit pár slaměných ozdob."

Dnes už má ale paní Fousková ohromný jehličnatý strom, který rok co rok zdobí. Se svou jihoamerickou araukárií bude asi raritou, klasický český jehličnan v květináči ale už tak výjimečný není. A to i přesto, že udržet ho do dalších Vánoc vyžaduje velkou péči.

Živý nebo umělý stromeček Češi vyřešili půl na půl. V otázce kapra však neznají žádný kompromis. Podle slov Josefa Mareše, obchodního manažera firmy Fischmarket, která patří do skupiny Rybářství Třeboň, lidé na Vánoce nekupují polotovary z kapra. "Chtějí si přijít ke kádi a kapra si pak na den dva ještě pustit do vany. Patří to k atmosféře Vánoc," říká Mareš.

Jeho firma zaplavila zemi velkými billboardy a reklamními spoty, kde třeboňského kapra propaguje Rudolf Hrušínský ml. Podle dosavadních poznatků se prý zřejmě naplní předpoklad z průzkumu společnosti Factum, že kapra si koupí 88 procent lidí, což je o pět procent víc než před třemi lety.

Pošilhávání po krůtách

"V minulých letech prodej vánočních kaprů mírně, ale trvale klesal. Lidé se trochu zhlédli v západních zvyklostech. Pošilhávali po krůtě nebo po lososu. Zdá se, že se to už zlomilo a Češi se ke kapru vrátili," tvrdí Mareš.

Nejméně podle průzkumu přitom jí vánočního kapra mladí od patnácti do sedmnácti let. Koupit se ho zdráhají také osamělí lidé a rodiny s nejnižšími příjmy. Naopak početné domácnosti si smaženého kapra dopřejí téměř výhradně.

Pokud jde o to, co se děje pod stromečkem, tady už dostávají tradice trochu zabrat. Zpívání nebo alespoň pouštění koled z přehrávačů se ještě udrželo ve třech čtvrtinách domácností, a také krájení jablíček zajímá alespoň polovinu lidí. Na pouštění svíček se už pomalu zapomíná, praktikuje ho jen pětina lidí. Lití olova zcela upadá v zapomnění s pěti procenty zájemců.

"Dřív jsme se ještě pokoušeli pouštět svíčky, ale nějak jsme nevěděli, co nám naznačují, dnes už to neděláme," svěřila se před časem zpěvačka Petra Černocká. Vystihla tak pocity mnoha lidí. Křížek nebo hvězdička v jablku je jasná, ale olověné odlitky nebo tiše se houpající svíčky na hladině, to chce opravdu hodně fantazie.

Přání po sítích

Tradice Vánoc jako svátků, kdy k sobě lidé mají blíž, se také stále ještě drží, i když i tady zasáhly moderní technologie. Sdílet svátky s nejbližší rodinou hodlá letos každý osmý člověk z deseti, i když příbuzné si pozve domů jen necelá pětina. Zanedbatelných pět procent lidí vyrazí mimo domov, z toho nejvíc půjde k přátelům, méně už do restaurace a nejméně se vydá na placený pobyt, ať už v zahraničí, nebo doma. Lidí, kteří ještě před svátky pamatovali na přání blízkým lidem, však rok od roku ubývá. Tedy - mluvíme o klasické pohlednici, kterou posíláme poštou.

"Nejmladší generace dává přednost zasílání přání prostřednictvím mobilních zpráv SMS, střední generace si oblíbila e-maily," vysvětluje mluvčí České pošty Ladislav Vančura. " Jen starší lidé si nenechají ujít možnost, aby svým blízkým a známým poslali k Vánocům pohled. Je to jejich určité kulturní vyjádření."

Mladší lidi však lákají nesporné výhody přání po síti. Je to bez jakékoliv námahy, levné a ještě si každý může vytvořit své osobité přání.

Kostely praskají

Ještě jedna tradice Štědrého večera se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku drží. V zemi s tak malým počtem věřících překvapivě kostely o půlnoční mši praskají ve švech. A to i dnes, kdy tato návštěva už nemá příchuť trpěného politického protestu jako za totality.

"Ano, o Vánocích bývá většinou plno i v kostelích, které přes rok bývají poloprázdné," řekl našemu listu páter Tomáš Halík. Jeho kostel u Nejsvětějšího Salvátora v Praze vždy osiří od studentů, a tak ho o Půlnoční mši zaplní úplně jiní lidé. Halík jim prý hned u vchodu stiskne ruku, aby si připadali jako hosté na návštěvě.

Proč lidé bez víry zrovna o Štědrém večeru touží po kostelu, to přesně neví ani Halík: "Vždycky si kladu otázku, co tam vlastně hledají, jakým způsobem je oslovit, abych jim ukázal, že Vánoce nejsou jen záležitostí lidových zvyků a sentimentálního vzpomínání na dětství."