Europarlament schválil zastropování zemědělských dotací

Europoslanci na svém plenárním zasedání, které probíhá tento týden ve Štrasburku, schválili zavedení horní hranice přímých plateb pro zemědělce, a to v závislosti na velikosti farmy. Česká republika, která proti takovému opatření dlouhodobě vystupuje, je zklamána. Doufá ale, že se jí podaří přesvědčit Radu ministrů, aby s návrhem nesouhlasila.

„Hlasování potvrdilo, že nálada uvnitř Evropského parlamentu je nakloněna omezováni podpor ze společné zemědělské politiky (SZP) podle velikosti podniku a českým zemědělcům hrozí, že kvůli velikostní struktuře podniků u nás budou oproti konkurentům z ostatních zemí znevýhodněni,“ uvedl po včerejším hlasování v europarlamentu náměstek českého ministra zemědělství Juraj Chmiel.

V České republice, a stejně tak na Slovensku nebo třeba ve východní části Německa, najdeme kvůli historickému vývoji spíše větší farmy než například ve Francii, kde je farmaření často rodinnou záležitostí.

Od zastropování (tzv. cappingu) si Evropská komise, která návrh na jeho zavedení společně s dalšími opatřeními představila na podzim loňského roku (EurActiv 19.11.2011), slibuje především to, že se jí podaří zabránit odčerpání dotací velkými farmami na úkor menších zemědělců.

Ministerstvo zemědělství v čele s Ivanem Fuchsou již tehdy slibovalo, že se proti takovému kroku postaví. České diplomacii se pak následně povedlo iniciovat deklaraci, pod níž svůj podpis kromě Česka připojilo i Slovensko, Itálie, Německo, Rumunsko a Velká Británie (EurActiv 23.2.2011).

Včera se ale na štrasburském plénu Evropského parlamentu podobný úspěch zopakovat nepodařilo. I přesto, že český pozměňovací návrh proti zastropování dotací ke zprávě o nové zemědělské politice EU po roce 2013 europoslance Alberta Desse podpořila více jak stovka poslanců z různých členských států, parlamentem neprošel.

„Návrh na zastropování přímých plateb bohužel prošel před pár týdny v zemědělském výboru Evropského parlamentu. Společně s dalšími českými europoslanci jsme se před závěrečným hlasováním na plénu pokusili zatáhnout za záchrannou brzdu, ale rozjetý vlak se bohužel nepodařilo zastavit," vyjádřili lítost čeští europoslanci za KDU-ČSL Jan Březina a Zuzana Roithová.

Zklamání neskrýval ani jejich kolega Pavel Poc (ČSSD; S&D).

„Zastropování přímých plateb je novou diskriminací členských zemí se specifickým historickým vývojem, v jehož důsledku převažují zemědělské podniky hospodařící na větších výměrách půdy. Přitom tyto zemědělské podniky plní stejná pravidla a poskytují stejné služby jako malé podniky v jiných zemích, stejně dobře plní podmínky pro vyplácení přímých plateb,“ uvedl.

Diskriminace velkých podniků může podle něj ohrozit pracovní místa na venkově a potlačit inovační potenciál.

Ztráty až několik miliard

Pokud by zastopování plateb zemědělcům následně schválila i Rada ministrů, odhaduje se, že české zemědělce vyjdou ztráty způsobené omezením přímých plateb na šest až dvanáct miliard korun.

Zatímco v EU je průměrná velikost farmy 11,9 hektarů, v České republice tato hodnota činí 83,6 hektaru. „Při stropu 100 tisíc eur a přímé platbě ve výši roku 2013, tedy 258 eur na hektar, by tak české zemědělství přišlo až o 59 % plateb, Slovensko o 57 %, Maďarsko o 31 % a Německo přibližně o 20 %,“ píše se v tiskové zprávě sociální demokracie.

Ministr zemědělství Fuchsa a stejně tak jeho náměstek Chmiel jsou ale přesvědčeni, že k tomu nakonec nedojde.

„My jsme připraveni nadále tvrdě pracovat na tom, aby ministři zemědělství EU případné diskriminační návrhy odmítli,“ říká náměstek Chmiel.

Souhlasí s ním i europoslanec z řad české ODS Hynek Fajmon: „(…) Zastropování je silně diskriminační a věřím, že se mu naše vláda v radě rozhodně postaví,“ uvedl.

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info