Ze životopisu vajec aneb Čechoslováci stárli s vejci za korunu

Když šla žena v roce 1966 do blízké jednoty nakoupit vejce, jedno ji vyšlo na korunu. Dalších sedmnáct let to bylo stejné. Až v roce 1984 přišla změna. Centrální plánovači nečekaně nadiktovali všem od výroby až po distribuci, aby prodávali dráž. Komunismus inflaci neznal a výkyvy řešil tak, že vejce musela každou zimu podražit.

Musel to být šok, když v roce 1984 zdražilo jedno vejce v obchodech z 1 Kčs na 1,20 koruny. To byl nejvýraznější cenový výkyv za čtyřicet let socialismu, pokud se nepočítá měnová reforma v roce 1953, kdy vejce naopak více než třikrát zlevnila. I tak byla ale oproti dnešku drahá. Zatímco po reformě si člověk mohl dovolit ze mzdy 800 vajec, dnes při ceně 5 Kč za kus je to zhruba 5 tisíc vajec.

"Tehdejší ekonomika nedovolovala promítat míru inflace do ceny potravin. Posléze však bylo nutno promítnout ceny vstupů do cen výstupů. Navíc byla na potraviny uplatňována takzvaná záporná daň z obratu, což znamenalo, že časem byla výroba dražší než prodejní cena. Stát pak přistoupil k úpravě cen, došlo k jejich zvýšení," zdůvodnil rozhodnutí z roku 1984 ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Jan Šlajs.

Trh se neřídil pravidly nabídky a poptávky. Komunistická vláda jednoduše nařídila změnu cen na všech úrovních výroby a distribuce zboží. Vejce navíc až do roku 1984 stála v zimě více než v létě. Později se určila jednotná celoroční cena.

Na ceny vajec, ale i dalších potravin, měly vliv výrobní technologie. Například nosnice podle ÚZEI pobíhaly ve stavbách s volným ustájením, měly prostorné venkovní výběhy, ale nesly mnohem méně než dnešní slepice. "V zimním období vzhledem ke zkracujícímu se světelnému režimu dne snáška výrazně klesala. Z toho se vycházelo při stanovení pevné ceny vajec," vysvětlil na dotaz iDNES.cz Šlajs.

Zatímco dnes slepice snese průměrně 309 vajec ročně, v padesátých letech to bylo maximálně 120 vajec. Číslo se postupně zlepšovalo, a tak se mohl i snižovat rozdíl v ceně vajec v zimě a v létě. Ten byl zpočátku i 66 procent. Třeba v roce 1954 stálo v zimě jedno vejce 1,60 Kčs, ale v létě jen 1 Kčs. Průměrný plat byl v tomto roce podle dat Českého statistického úřadu 1 181 Kčs. V šedesátých letech se přecházelo na klecové systémy s umělým osvětlením a výkyvy v ceně vajec už nebyly tak velké.

Měnová reforma aneb stát v roli Jánošíka

Nejvíce vejce v dobách socialistického Československa zlevnila v roce 1953, kdy s cenami všech potravin zamávala měnová reforma. Lidem se znehodnotily vklady v bankách, pojišťovnách, ale i hotovost. Peníze se měnily v kurzu 5:1, ale i 50:1. Kdo měl větší majetek, víc ztratil. Proletariát na reformě vydělal nejvíc, protože mzdy nepřestaly růst a potraviny i další zboží mnohonásobně zlevnilo.

"S reformou byl zrušen přídělový systém a byly změněny ceny prakticky všeho. Zlevnily také všechny potraviny, včetně vajec. Jedinou výjimkou zachycenou oficiální statistikou byl osobní automobil Škoda, jehož cena zůstala 50 tisíc korun," tvrdí hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Letní cena vajec spadla z 3,80 Kčs na 1,1 Kčs