Co v zimě nezničily mrazy, teď likviduje sucho a choroby

„Jařiny máme v zemi,“ hlásí téměř všichni zemědělci. Dostat osivo do země takhle brzy není obvyklé a povede se to málokdy. Mohli by být tedy spokojeni. Bohužel ale na polích chybí vláha. Je to problém nejen na Rakovnicku, ale i na Moravě 
a také například na Hané.

Čísla hovoří jasně. V únoru spadlo například na Lišansku jen šestnáct milimetrů, přičemž dlouhodobý normál čítá dvacet šest. Ještě hůře je na tom březen s pouhými šesti 
a půl milimetry, přičemž průměr je i tady dvacet šest.

Nedostatek vody odnášejí především porosty ozimů, které nepřezimovaly příliš dobře. Podepisuje se na nich
i střídání teplot, kdy bylo v noci kolem minus osmi a přes den teplota vystoupala ke dvaceti.

Oproti řepkám letos hůře přezimovaly pšenice, což není tak časté. Ty mělce koření, proto hůře snášely nedostatek srážek i v zimních měsících. Odnesly to zejména ty odrůdy, které jsou vyšlechtěné na výnos a tím ztrácejí mrazuvzdornost.

Řepka

Řepková pole vyhlížejí na první pohled o mnoho lépe. Ale bohužel jen na první pohled. Když se jednotlivé rostliny rozříznou, mají shnilý krček. Jsou napadeny houbovou chorobou, a to hlavně silné rostliny. Zůstávají „sedět“ 
a nakonec odumírají.

V Lupofytu Chrášťany je postiženo třináct procent porostů řepek. Co dál, informoval Jaroslav Mikoláš, jeden 
z jednatelů firmy: „Tam, kde je choroba zatím jen na povrchu, ošetřujeme porosty fungicidy. Dále uvidíme. Ale rozhodli jsme se, že slabé porosty zaorávat nebudeme i za cenu toho, že tam použijeme jinou agrotechniku, protože nepředpokládáme vysoké výnosy. Vyjde to ekonomicky lépe, než nyní do sucha vysévat náhradní plodiny. Navíc prognóza na duben není ohledně srážek nijak příznivá. Ten má být nadprůměrně teplý s minimem srážek.“

Nezaorávat přesvědčila zemědělce v Lupofytu i loňská zkušenost. Všechny jarní obiloviny i řepka dopadly bídně. „Ozimy jsou alespoň zakořeněné, i když jsou slabé. Budeme se snažit je léčit. Nyní jsou všechny dostatečně nahnojené,“ vysvětlil Mikoláš.

Jenže bez vody se hnojivo nerozpouští, takže ho rostliny nepřijímají. K tomu, aby se pevná hnojiva rozpustila, potřebují pět až sedm milimetrů srážek. Jařiny v Lupofytu už zaseli. Tady to znamenalo jarní ječmeny na množení a mák. Toho zaseli letos pouhých sto padesát hektarů oproti čtyřem stům před čtyřmi roky.

Podobná situace je i v Probiosu Kounov. Zde je v zemi celkem sto čtyřicet hektarů jařin. Zaseli hořčici, nahý oves a pelušku, vše na množení. Stejně jako i jinde tady pole potřebují vodu.

Ještě plánují přesívku některých ozimů. Ty tady také přezimovaly hůře, zejména obiloviny. „To se nestává příliš často. Ozimé pšenice dopadly špatně v celé republice. Plochy ozimů sice postupně dorůstají, ale někde je budeme muset zřejmě zaorat a přesít jařinami.

Řepka, která přezimovala, bude opožděná , protože někde omrzla veškerá listová plocha a zůstal jen kořen. To pro rostlinu v podstatě znamená začít růst zase od začátku,“ vysvětlil Pavel Řepík, ředitel Probiosu Kounov.

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info