Svíčková s knedlíky? Spíše špagety, Češi šetří

Zlobili jste? Přinesl vám včera čert brambory? Važte si toho. Už to není jídlo chudých, ale lahůdka za odměnu.České domácnosti šláply na brzdu. Neutrácí a odráží se to 
i v tom, jak vypadají jejich nákupní košíky. Spotřeba potravin klesá. Platí to hlavně pro maso, zeleninu, brambory. Potvrdila to nová data, která včera zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). „Souvisí to s indexem růstu cen i ostatních nákladů. Občané v takovém případě zvažují, která věc má prioritu," potvrzuje Jiří Hrbek, šéf odboru statistiky zemědělství ČSÚ.

Propady některých komodit jsou přitom ještě více flagrantní při pohledu do vzdálenější minulosti. Třeba spotřeba hovězího se od roku 1993 do dneška propadla o 11 kilogramů, chleba jíme o 19 kilo méně.

Co roste, je spotřeba alkoholu. Jen za rok 2012, kdy mimochodem existovala přes měsíc prohibice, to bylo o 6,4 litru. Prim hraje pivo, stále rostoucí je i trend pití vína. Z potravin roste spotřeba těstovin, čokolády a částečně i ryb, ovšem 
v tomto případě je jde hlavně 
o rybí filé. O nějaké výborné kvalitě tak nemůže být řeč.

„Alarmující je podle mě pokles spotřeby zeleniny. Vidím 
v tom i neochotu lidí utrácet za nízkou kvalitu," připomíná některé mediální kauzy se shnilým ovocem a zeleninou Karel Růžička, partner mezinárodní poradenské společnosti KPMG.

Ta provedla už loni velký průzkum o chování Čechů při nákupu potravin. Šest z deseti lidí uvedlo, že za potraviny utrácí maximálně do 2000 tisíc korun měsíčně. Když se rozhodují o tom, co nakoupí, dají Češi podle průzkumu KPMG ze 
48 procent na kvalitu a 34 procent pro ně představuje cena. „U kvality ale jde spíše o to, zda potravina je zdravotně nezávadná a zda neobsahuje moc náhražek," říká Karel Růžička.

V případě nekvalitních potravin jde přitom o začarovaný kruh. Domácnosti neutrácejí, obchodníci tím pádem nutí výrobce zlevňovat, čímž ale trpí kvalita. Maloobchod prostě diktuje výrobě. „Obchodníci reagují jinak než před lety, prodávají se třeba menší balení," připomíná Jiří Hrbek z ČSÚ.

Pokud už jdou lidé něco koupit, čekají na slevy. „Funguje slevová turistika, lidé vnímají, co je v letácích, a podle toho jdou do obchodu," potvrzuje Karel Růžička.

A naděje na změnu? Dokud domácnosti nezískají důvěru 
v ekonomiku a nezvýší se zaměstnanost, bude to trvat dlouho. „Příští rok bych čekal spíše stagnaci. Spotřeba domácností roste vždy se zpožděním. Až tehdy, pokud mají jistotu, že hospodářství roste," dodává Karel Růžička.

Nízká kvalita potravin se nám jednou vrátí i v podobě vyšších nákladů na zdravotní péči. V rozhovoru pro Deník na to upozorňuje agrární analytik Petr Havel.

Spotřeba potravin podle zjištění statistiků klesá. Je nějaká komodita, která vás překvapila?

Struktura potravin z hlediska zdravého stravování se evidentně zhoršuje. Není to dobrý signál pro zdraví celé populace. Zasloužilo by to delší rozbor, ale překvapil mě pokles spotřeby základních druhů zeleniny, pokles chleba, hovězího masa a bohužel i brambor, což byla kdysi nejčastější příloha. Meziročně v podstatě nestoupá ani spotřeba ryb. Pokud se podíváme na data statistiků, musíme navíc vždy důrazně oddělit informace o soběstačnosti. Statistici mají na mysli soběstačnost ve spotřebě, ale média to mylně zaměňují se soběstačností ve výrobě. To je rozdíl, protože například 
u jablek jsme ve spotřebě soběstační skoro na 120 procent, ale to neznamená, že je tomu tak ve výrobě.

Souvisí podle vás pokles s celkovými problémy domácností, které neutrácejí?

Jsem o tom, přesvědčen. Je to základní faktor, lidé šetří na potravinách.

Co s tím udělá oslabení koruny, které zdraží vstupy farmářům?

Vliv to mít bude. Potravináři i zemědělci se už o tom vyjádřili velmi negativně, protože je zcela evidentní, že opatřením ČNB české potraviny i jídlo ze zahraničí zdraží. To ale bude znamenat další pokles spotřeby potravin v celém spektru, zejména u dražších potravin. To lze opět propojit se stravovacími návyky, protože jak budou lidé kupovat levnější jídlo, půjde dolů i kvalita a jednou se nám to vrátí ve vyšších nákladech ve zdravotnictví.

Pořád se zmiňuje výrobní nesoběstačnost ve vepřovém mase. Bude pád pokračovat?

Aktuální data ještě nezahrnují trendy roku 2013 a v letošním roce se po dlouhých letech ten trvalý pokles výroby vepřového zastavil a to lze číst tak, že už k dalšímu poklesu nemusí dojít. Případně, že se naopak výroba vepřového mírně zvýší. Vše záleží na tom, jak moc budou využité finanční podpory
a dotace směřované do oblasti vepřového. Konečně se po letech investovalo do chovu prasat a pomohlo nám to dostat se z průměru, který činí 14 až 15 selat na jednu prasnici, až na úroveň 23 až 24 selat na jednu prasnici. Některé špičkové chovy už mají 28 až 29 selat na jednu prasnici. Tento fakt není příliš známý, ale je velice důležitý pro konkurenceschopnost našich producentů.

Autor: Jan Klička