Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 42

I když se říjnové jednání ministrů zemědělství věnovalo především rybolovu a kvótám na mořský rybolov v Baltu, což se ČR týká jen zprostředkovaně, řešili ministři i řadu dalších problémů, které se naší země týkají ve větší míře. Například, jak nahradit propad dovozu průmyslových hnojiv ze zemí zapojených do válečného konfliktu na Ukrajině. V této souvislosti uvažuje EU o výrobě průmyslových hnojiv na svém území, což by jistě bylo možné, lze však předpokládat, že takové produkty budou zřejmě dražší než ty původní, což tím pádem zas tak dobrá zpráva není.

Daleko horší zprávou je ale uvažovaný zákaz usmrcování jednodenních kohoutků, což téměř uniklo pozornosti tuzemských médií, přestože to může být problém i pro naši zemi. Jednak z hlediska nárůstu nákladů pro chovatele drůbeže, jednak proto, že jednodenní kohoutci jsou využíváni jako potrava pro zvířata v zoologických zahradách, v útulcích zvířat nebo i hobby chovateli predátorů, například dravých ptáků. Jakoby nestačily rostoucí evropské požadavky na opatření typu animal welfare, přišlo s dalším kamínkem do mozaiky komplikací pro chovatele hospodářských zvířat i naše Ministerstvo zemědělství, které vyřadilo jelenovité z kategorie farmové zvěře. K tomu lze jen dodat, že častokrát zmiňovaná potřeba vyváženější struktury našeho zemědělství ve prospěch živočišné produkce (což má i své zdravotní benefity, například právě produkce z farmových chovů jelenovitých), je v praxi často spíše verbálními deklaracemi, než realitou.

Nezemědělská veřejnost přitom v tomto týdnu sledovala spíše proces přijímání stavebního zákona, jehož ambicí mělo být zjednodušení stavebního řízení, nakonec ale bylo schvalování novely zákona odloženo. Nepochybně také kvůli protestům ekologických organizací sdružených v Zeleném kruhu, podle nichž novela prakticky vyloučí ze stavebního řízení občanská a ekologická sdružení a spolky. Odklad nicméně poskytuje časový prostor pro prosazení možnosti, aby si zemědělci mohli na svých vlastních pozemcích stavět vlastní sídla, i když je třeba připomenout, že jde také o podmínky zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF). Ty by také potřebovaly novelizaci, například zrušením zákazu pěstovat energetické (rychlerostoucí) dřeviny v I. a II. zóně ochrany ZPF, v souvislosti s aktuální „výzvou doby“ při hledání alternativ v produkci energií a obecně potřebou zvyšovat energetickou soběstačnost venkova i zemědělského podnikání.

Na tento týden také připadly dva „stromové dny“ – na čtvrtek Den stromů a na pátek mezinárodní Den jablek (Apple Day). Je ovšem trochu škoda, že den jablek v ČR veřejně připomněla pouze Správa Krkonošského národního parku, zejména za situace, kdy tuzemská produkce jablek klesá, přestože je ČR (což se moc neví) jedinou zemí EU a patrně tedy i na světě, kde jsou jablka nejkonzumovanějším ovocem. Všude jinde to jsou banány.

Na závěr pak ještě jedna inspirativní environmentální informace. Britská společnost Weedingtech informovala o možnosti využít jako alternativu k používaným herbicidům pěnu, která pokryje plevel a udrží na něm horko, které ho zničí. Dosavadní experimenty ukazují, že účinnost systému Foamstream je srovnatelná s glyfosátem. Dlužno podotknout, že technologie likvidace plevelů horkou párou nebo pěnou je v zásadě známá a k dispozici je už také pár let i na našem trhu. Řešení je to zatím spíše pro městskou zeleň nebo zahrádkáře, především je to ale nástroj na snížení kontaminace půd a životního prostředí chemickými přípravky, které zdaleka nepoužívají jen zemědělci.

Petr Havel