Úrovní spotřeby se ČR velmi blíží příčce EU

Vláda vyvíjí iniciativu, aby se přijetí naší republiky do Evropské unie uskutečnilo v roce 2003.

Někteří činitelé Evropské unie zmiňují rok 2005, někteří ekonomové ještě pozdější datum. Rozhodující je naše ekonomická připravenost.

Problém přijetí do Evropské unie má mnoho aspektů politických ekonomických, sociálních, demografických a dalších, a to jak z hlediska našeho, tak z hlediska dnešní evropské patnáctky. Porovnání základních makroekonomických veličin čtyř zemí střední Evropy aspirujících na přijetí může plastičtěji ukázat, jaké je ekonomické postavení ČR, které je důležitým faktorem našeho přijetí do Evropské unie. Dostatečná vypovídací schopnost musí být založena na srovnatelných statistických údajích. Pro strukturní pohledy a celkové hodnocení jsou k dispozici data za léta 1995 až 1997.

Rozložení výrobních sil a ekonomického výkonu je ve střední Evropě nerovnoměrné, zvláště pokud jde o kraje, resp. jednotky jim na roveň postavené. Dokumentují to údaje o hrubém domácím produktu přepočtené podle parity kupní síly, a to na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a v České republice. Dohromady mají tyto čtyři země celkem téměř 65 miliónů obyvatel, tj. necelých 18 % Evropské unie. U Polska, které má 39 miliónů obyvatel, zřejmě bude přijetí komplikovat, vedle relativně nízké ekonomické úrovně, právě jeho velikost. (tab.1)

Praha převyšuje průměr

Ekonomická úroveň ostatních států aspirujících na přijetí do Evropské unie činí

u Bulharska 25 % její úrovně, Litvy 29 %, Lotyšska 25 %, Rumunska 32 % a Slovinska

66 %. Přestože v letech 1998 -1999 byla tempa růstu v uvedených zemích různá,.

stále existuje výrazný předstih všech souhrnných ukazatelů České republiky. Česká

republika má relativně nejvyrovnanější strukturu rozmístění výrobních sil. Významná je i skutečnost, že Praha (v přepočtu na obyvatele) téměř o pětinu převyšuje průměr Evropské unie. To má velký význam pro zmenšování rozdílu naší ekonomické úrovně vůči Evropské unii. Obdobně je třeba hodnotit úlohu Bratislavy pro Slovensko, která dosahuje průměru ve výši hrubého domácího produktu na obyvatele v Evropské unii. Mezi nejrozvinutějším a nejméně rozvinutým krajem se nejčastěji vyskytuje poměr 2:1. U Slovenska je to však 3:1. V nejméně ekonomicky rozvinutém kraji v Polsku dosahuje ekonomická úroveň pouze čtvrtiny Evropské unie, v Maďarsku třetiny.

Vliv úrovně spotřeby a investic na obyvatele

Moment začlenění do Evropské unie bude, mimo jiné, ovlivňovat úroveň spotřeby a investic. Souhrn skutečné individuální a kolektivní spotřeby vládních institucí na obyvatele činí v České republice 70,9 % Evropské unie, z toho individuální spotřeby 62,1 %. U ostatních uváděných zemí (tab. 2) je to podstatně méně (Slovensko 51,2 %, Maďarsko 55,6 % a Polsko 41,5 %). Skutečná individuální spotřeba na 1 obyvatele na Slovensku činí 42,9 % Evropské unie, v České republice 62,1 %, v Maďarsku 47,4 procenta a v Polsku 37,5. Individuální spotřeba potravin na obyvatele dosahuje v České republice skoro tři čtvrtiny Evropské unie, na Slovensku pak tři pětiny, v Maďarsku a Polsku o něco více než polovinu. Individuální spotřeba potravin činila v Evropské unii 10 % celkové skutečné individuální spotřeby V České republice 11,7 %, na Slovensku 14,0 %, v Maďarsku 11,5 % a v Polsku 15,2 %.

Rozdílnost údajů vychází z dlouhodobosti

Podíl kolektivní spotřeby na individuální spotřebě činil v Evropské unii 13,8 %, v České republice 25,4 %, ve Slovenské republice 31,0 %, v Maďarsku 29,0 % a v Polsku 21,5 %. V Nizozemsku a Norsku tento poměr činil 15,8 %, v Portugalsku 22,2 %, Řecku 21,9 %, ve V.Británii 15,3 %. Značná rozdílnost těchto údajů je dána strukturou, kterou vytvořil dlouhodobý vývoj. Její změna je tedy podmíněna dlouhým časovým obdobím. Z hlediska těchto ukazatelů spotřeby se Česká republika již velmi blíží příčce, která by umožňovala brzké přijetí do Evropské unie. Hrubá tvorba fixního kapitálu na obyvatele činila v České republice téměř čtyři pětiny Evropské unie, na Slovensku pak tři pětiny. V Maďarsku a Polsku byla výrazně nižší. Hrubá tvorba kapitálu na obyvatele je dále nižší než v České republice v Portugalsku, Rusku, Řecku, Slovinsku, Turecku. Z hlediska investic, jako jednoho z důležitých faktorů dohánění Evropské unie, je situace České republiky ze srovnávaných zemí nejlepší. Nicméně nelze zapomínat na to, že v řadě zemí je výše investic na obyvatele značně vyšší než v České republice (v Belgii l,4krát, Dánsku 1,35krát, Nizozemsku l,4krát, Norsku 2krát, Rakousku l,9krát, Japonsku 2,6krát, Německu l,5krát).

Podí1 stavebních prací na hrubé tvorbě fixního kapitálu byl ve všech uvedených středoevropských zemích vyšší než v Evropské unii. kde činil 57,7 %. V České republice činil tento poměr 65 % a byl z uvedených zemí nejblíže Evropské unii.

I když uvedené údaje naznačují relativně příznivou situaci České republiky pro její přijetí do Evropské unie, nelze zapomínat, že v oblasti produktivity práce, cenové úrovně, legislativy, výzkumu a dalších oblastech je naše trať pro dohánění delší.

Budoucností je rovnováha mezi partnery

Překlenout vzdálenost mezi úrovní ekonomik, ale i státní správy je nezbytné také z toho důvodu, že si nemůžeme dovolit dlouhodobě být v postavení slabého partnera. Udržení životaschopnosti evropské společnosti předpokládá zabezpečit vyváženou materiální, vzdělanostní a invenční rovnováhu mezi partnery společenství integrovaného kontinentu.

Vize budoucí Evropy se naplní na bázi úcty ke společným hodnotám jen tehdy, dosáhne-li kontinent potřebné jednoty ve své správě a postupně i relativní rovnosti životní úrovně ve všech svých regionech.

Autor: Alexej Bálek - analytik