Ceny v potravinářském odvětví rostou již třetí měsíc

Dovozní cena ropy se výrazně promítla do cen v chemickém a farmaceutickém průmyslu. Dalším

faktorem, které hraje významnou roli je růst konkurence, který omezuje transmisi růstu nákladů

do produkčních cen.

Index cen průmyslových výrobců se v září meziměsíčně zvýšil o 0,6 %, meziročně o 5,4 %. Index cen zemědělských výrobců se meziročně zvýšil o 12,9 %. Ceny stavebních prací vzrostly v září

o 0,4 %, meziročně o 4,3 %. Ceny tržních služeb se zvýšily o 3,3 %, meziročně jsou tak vyšší o 5,3 %.

Index cen průmyslových výrobců reflektuje ve svém vývoji působení několika faktorů. Dominantním faktorem je výrazné zvýšení cen ropy na světových trzích v první polovině září a následky předchozího růstu cen ropy, který se postupně přelévá do růstu produkčních cen v průmyslu, stavebnictví a zemědělství. Oba faktory se v září na růstu indexu cen průmyslových výrobců podílejí zhruba stejnou měrou. Ceny v průmyslu koksování a rafinérského zpracování ropy se zvýšily o 7,9 %, což představuje zvýšení indexu cen průmyslových výrobců o tři desetiny.

V období relevantním pro měření změn produkčních cen se cena ropy typu BRENT zvýšila z 32,18

USD/barel na 33,98 USD/barel, což znamená nárůst o 5,6 %.

V prvním zářijovém týdnu se dokonce přiblížila hranici 35 USD/barel. Ve stejném období zároveň došlo k nezanedbatelné depreciaci koruny vůči dolaru. Zatímco v polovině srpna se kurs Kč/USD pohyboval na úrovni 38,76, o měsíc později již činil 41,34 Kč/USD, což představuje depreciaci o 6,7 %.

Celkem by se tedy měly dovozní ceny ropy zvýšit o 12,6 %. V rafinériích však vzrostly ceny pouze·o zmíněných 7,9 %. To lze vysvětlit tím, že rafinérie nenakupují za aktuální tržní ceny, a proti změnám devizového kursu se zabezpečují finančními deriváty Díky vývoji cen ropy a kursu koruny vůči dolaru jsou současné ceny v průmyslu koksování a rafinérského zpracování ropy již o 46,9 % vyšší než ceny v září 1999. Ve srovnání s počátkem loňského roku činí nárůst dokonce

více než 115 %.

Je jasné, že strmý růst cen ropy se promítl rychleji do cen v odvětvích, kde ropa představuje jeden ze základních výrobních vstupů, proto k velmi výraznému nárůstu cen došlo také v chemickém a farmaceutickém průmyslu, kde se ceny meziročně zvýšily o 16 %. Od začátku loňského roku se ceny produkce v tomto odvětví zvýšily o 22,3 %.

Na zbývajících třech desetinách meziměsíčního růstu průmyslových produkčních cen se podílí

růst cen v ostatních průmyslových odvětvích, na němž se částečně podílí již déle než rok a půl trvající nepříznivý vývoj cen ropy na světových trzích. Transmise cenových změn ropy je pro různá odvětví různě dlouhá v závislosti na potřebnosti ropy, ropných produktů pro výrobu v daném odvětví. Dalším faktorem. který hraje významnou roli, je růst konkurence, jenž omezuje transmisi růstu nákladů do produkčních cen. Naopak rostoucí domácí, a1e především zahraniční poptávka by mohla stát v pozadí růstu cen v některých odvětvích. Růst průmyslu v letošním roce podstatně zrychlil a srpnové údaje představovaly dokonce čtyřleté maximum.

Do vývoje produkčních cen vstupuje také frekvence úprav ceníků. Změny cen vstupů se tak nepromítají do cen produkce ihned, ale až po určitém období. Některé firmy mohou měnit své ceníky denně, jiné tak činí na týdenní, měsíční bázi případně i po delším období. Je poměrně pravděpodobné, že řada firem promítne zvýšené náklady do cen své produkce až v lednu příštího roku. Teprve potom budeme moci začít hodnotit intenzitu dopadů růstu cen nerostných paliv na

produkční ceny v jednotlivých sektorech české ekonomiky.

Pro vývoj spotřebitelských cen je klíčový vývoj cen v potravinářském průmyslu. V tomto odvětví rostou ceny již třetí měsíc v řadě. V září se zvýšily o 0,6 %. Příčinu můžeme hledat v růstu zemědělských cen, kde dochází k růstu cen v živočišné (v září meziroční nárůst o 11,2 %,

v srpnu o 11,4 %) i rostlinné výrobě (v září meziroční nárůst o 16,4 %, v srpnu o 15,2 %). Na růstu cen v zemědělství se podílí především dva faktory, růst výrobních nákladů, spojený mimo jiné také s růstem cen pohonných hmot, a nízká úroveň nabídky po loňských velmi nízkých cenách produkce v zemědělském sektoru.

Ač index cen průmyslových výrobců v září vzrostl více, než se očekávalo, není příliš pravděpodobné, že by tento údaj ovlivnil současný postoj centrální banky. Úrokové sazby tak nejspíše zůstanou i pro příští půlrok stabilní.

Údaje o vývoji spotřebitelských cen potvrdily že inflační rizika plynoucí z růstu nákladů v důsledku

nepříznivého vývoje vnějších faktorů jsou tlumena rostoucí konkurencí na českém maloobchodním trhu.

V příštích měsících bude záležet, stejně jako po většinu letošího roku, především na vývoji ropných

cen. V současnosti existuje řada faktorů působících na růst, ale i pokles cen ropy na světových trzích. Nejméně pravděpodobnou variantou však zůstává výrazný pokles ropných cen, tj. návrat k cenám ze začátku loňského roku.

Vlivem konfliktu na Blízkém východě cena severomořské ropy Brent v listopadovém termínovaném kontraktu vzrostla z 31,79 na 35,22 USD za barel a dostala se tak na nejvyšší úroveň za posledních deset let. Americká lehká ropa podražila o čtyři dolary na 37 USD za barel. Spolu s ropou rostou na světových burzách i ceny benzínu a topného oleje.

Vzhledem k tomuto vývoji nemůžeme očekávat pokles cen pohonných hmot v ČR a po zohlednění tohoto faktoru očekáváme podle aktuální prognózy, že na konci roku bude meziroční změna indexu cen průmyslových výrobců činit pět procent až 5,4 procenta.

David Marek, odd. analýz finančních trhů Česká spořitelna