K nemoci šílených krav se vyjadřuje opravdu kdokoli

Paní Lídě Rakušanové, komentátorce rozhlasové stanice Svobodná Evropa připomněla dne 21. 11. v pořadu Události a názory slova Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, jimiž informoval občany ČR o bezpečnosti českého hovězího masa situaci ve Velké Británii před deseti lety.

Josef Holejšovský k tomu řekl, že jeho slova opravdu JEN připomínají situaci, která byla ve Velké Británii ovšem diametrálně odlišná, než jaká je dnes v České republice, což asi paní redaktorka neví nebo vědět nechce. Když před deseti lety, jak říká paní Rakušanová, hlavní hygienik Velké Británie tvrdil, že britské hovězí maso je bezpečné a ministr zemědělství se svou malou dcerkou demonstrativně jedl hamburgery před televizními kamerami, měla Velká Británie již přes deset tisíc (přesně 12 829) zcela zjevných případů nemoci šílených krav, které rozpoznali nejen veterináři, ale i farmáři, a které byly laboratorně potvrzeny.

V roce 1993, kdy sir Kenneth Calman chlácholil britské spotřebitele, počítaly se případy nemoci šílených krav již na desetitisíce (přesně 36 271). V naší republice se ani nemoc šílených krav ani klusavka ovcí nevyskytují. Ve Velké Británii byla klusavka ovcí farmářům známa již od poloviny 18. století, a její infekční charakter byl prokázán na počátku padesátých let tohoto století.

Bohužel se ve Velké Británii těla uhynulých ovcí, i poté, co byl známý přenosný charakter tohoto onemocnění, ale nebyly známy všechny fyzikální vlastnosti původce, zejména jeho odolnost vůči teplotám, zpracovávala při teplotách kolem 100 °C spíše na masokostní hmotu než moučku a to ještě v době kolem roku 1986, zatímco v ČR byla těla uhynulých zvířat zpracovávána při teplotách 130 - 140 °C, tlaku 3 barů po dobu 30 minut.

Josef Holejšovský řekl: „Asi nejen paní Lídě Rakušanové se bude zdát neuvěřitelné, že by toto mohlo být v naší republice lepší než ve Velké Británii, ale nezpochybňují to ani moji britští kolegové.“

Když tedy nelze vyvrátit, že ve Velké Británii je klusavka ovcí a nemoc šílených krav, proč tedy alespoň nezpochybnit situaci v ČR, prezentovanou ředitelem veterinární správy.

Ve Velké Británii, bohužel, udělali jednu moc špatnou věc. Tu moučku, kterou jako nebezpečnou, kterou zakázali doma krmit, nezakázali vyrábět a prodávat ji dál do členských zemí EU na Kontinent.

Pokud by tomu někdo nechtěl věřit, lze toto doložit přesnými statistikami ze Švýcarska, které si tuto britskou rovněž moučku dovezlo.

A co dnes sklízí některé země EU, zatím s výjimkou těch, které vstoupily do EU až v roce 1995? „Leda, že by se do nich tato nemoc dovezla například z naší republiky?“ Tato úvaha je stejně absurdní, jako srovnávat prohlášení ústředního ředitele Státní veterinární správy s prohlášeními britských představitelů před deseti lety, která činili za zcela jiných podmínek, než jsou dnes v ČR. Snad jen poslední, asi spíš řečnická otázka, co chce vlastně básník (pí Rakušanová) podobnými konstrukcemi říci?

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: svs.aquasoft.cz