Mezinárodní konference Acid Rain 2005 je u konce
17.06.2005 | MZe ČR
Konference Acid Rain 2005, která se tento týden konala v Praze, se zúčastnilo více než 600 vědců ze 40 států světa, Evropské komise a několika mezinárodních organizací (EHK OSN, Světové meteorologické organizace, Evropské agentury pro životní prostředí, Světové zdravotnické organizace, UNDP). Acid Rain 2005 byl v pořadí již sedmou mezinárodní konferencí zaměřenou na téma kyselých dešťů. Pražské mezinárodní setkání se zaměřilo zejména na nástroje sloužící k odstranění kyselých dešťů a překyselení půd, posuzování míry a úspěšnosti obnovy a na vztahy s dalšími znečišťujícími látkami, zejména s dusíkem.
Emise síry od 70. let 20. století díky národním i mezinárodním opatřením významně poklesly. Acidifikace půdy a povrchových vod byla na mnoha místech světa úspěšně snížena (severní Amerika a částečně i Skandinávie a střední Evropa) a ekosystémy se zvolna vracejí do udržitelnějšího stavu. Je však třeba zdůraznit, že cesta k úplnému odstranění problému je stále dlouhá. Obnova je pomalá, na mnohých místech není dostatečná (středoevropské horské lesy) a je komplikovaná mnoha dalšími faktory. Pokles oxidů dusíku zdaleka nebyl tak výrazný jako v případě oxidů síry. Navíc jejich emise rostou zejména v automobilové dopravě.
V dalších regionech světa zůstává kyselý déšť a znečišťování ovzduší obecně problémem, který na řadě míst světa dokonce narůstá. Emise síry a dusíku mimo Evropě a východ Severní Ameriky rychle rostou. Nebezpečí poškození lidského zdraví, sladkých vod a terestriálních ekosystémů je dnes největší zvláště v Číně, Japonsku a na Indickém poloostrově. Prognózy říkají, že v těchto oblastech míra využívání fosilních paliv a zemědělských činností doprovázených emisemi síry, dusíku, polétavých částic a dalších látek navíc dále poroste.
Výzkum kyselého deště a prosazení jeho výsledků do politických rozhodnutí proto musí posilovat. Prvním nástrojem, který se těmito riziky vážně zabývá, je Göteborgský protokol. Stále důležitější je dálkový přenos přes oceány; u některých látek je potřeba globálního přístupu.
Za prozkoumáním komplikovaných detailů kyselého deště a jeho účinků jsou roky pečlivé mravenčí vědecké práce. Klíčem k pochopení se stal dobře organizovaný, harmonizovaný a kvalitní monitoring ovzduší, deště, vod, půdy a lesů. Zvláště důležitá byla práce Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států a Programu pro monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu znečišťujících látek v Evropě (EMEP). Monitoring ukázal, že implementace protokolů sjednaných k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší má významný efekt.
Je stále zřetelnější, že okyselení půd a jejich obnova jsou ovlivněny mnoha dalšími faktory. Roste obava z role změn klimatu, stejně jako dalších typů narušení ekosystémů a ze synergických účinků několika druhů znečišťujících látek působících najednou. Příběh kyselého deště ukazuje, jak může dobrá vědecké práce sloužit jako základ pro dobrou politiku. Další informace:
Další články v kategorii
- Má to smysl: po deseti letech pálavského borytobraní už není skoro co vytrhávat (18.05.2024)
- Zlínský kraj rozdělí letos mezi včelaře 1,198 mil. Kč, podpoří 102 včelařů (17.05.2024)
- Zemědělci rozhodnou, zda stejně jako odboráři zruší demonstraci v Praze (17.05.2024)
- Exportní konzultace s agrárními a ekonomickými diplomaty dne 27. června 2024 v PVA Expo Praha – Letňany (17.05.2024)
- Mimořádná opatření proti šíření verticiliového vadnutí chmele v ČR (17.05.2024)
- Po jahodách na poli u Olomouce se jen zaprášilo, musí dozrát další (17.05.2024)
- Zemědělství je moderní a atraktivní obor, proto pro něj motivujeme mladé (17.05.2024)
- SZPI analyzuje složení bonbónů s muscimolem, kvůli nim zkolabovala žákyně ZŠ (17.05.2024)
- Na motýlích loukách se hmyzu mimořádně daří, další vzniká v Kyselce (17.05.2024)
- Letos provoz neotevře 20 až 30 procent palíren, v lednu jich skončilo 20 (17.05.2024)