Zaplatí stát za zemědělce sankce za překročení kvóty na mléko?

České zemědělské podniky hospodaří ve velmi nepříznivých podmínkách. Nikoli v těch, které se mění z roku na rok - jeden rok je příliš suchý, jiný příliš vlhký, ale většina je normální. Máme na mysli jiné podmínky. V průběhu kapitalistické transformace se v ČR prudce snížil objem produkce se všemi negativními důsledky z toho vyplývajícími. Suma nahromaděných ztrát představuje přes 40 mld. Kč. Ani podmínky pro vstup do EU nebyly pro naše rolníky nejpříznivější. A přes to všechno nelze popřít velké úsilí, které lidé v zemědělské prvovýrobě vynakládají. Některým se daří více, jiným méně.

Mluvit o zaostalosti těch, které patří do skupiny průměrných a zejména předních podniků, by bylo nesmyslné. Do této velké skupiny podnikatelských subjektů patří i podnik AGRO Hoštka, a. s. O problémech, kterými podnik a lidé v něm žijí, jsem hovořil s předsedou představenstva společnosti Ing. Václavem Sochorem. Snad lze říci, že u nás je zájem nejširší veřejnosti o zemědělství a venkov doslova tradiční. Jistě nejinak je tomu i v případě čtenářů Haló novin.

Mohl byste na úvod váš podnik čtenářům představit?

Akciová společnost AGRO Hoštka, a. s., vznikla na základě rozhodnutí členské schůze o přeměně právní formy ZOD Hoštka na akciovou společnost ze září roku 2002. Jsme jedním z podniků, kde se podařilo do značné míry zachovat rozměr hospodaření, který byl před listopadem 1989. V našem případě je to asi 80 % výměry původního zemědělského podniku a tuto skutečnost chápu jako souhlas původních členů JZD i nových vlastníků majetkových podílů s formou kolektivního hospodaření. V našem hospodaření se snažíme zachovat kontinuitu rozsahu pěstovaných plodin, která byla základem hospodaření v minulosti a svojí pestrostí do značné míry eliminovala výkyvy ve výnosech a cenách v jednotlivých letech. Pěstujeme obiloviny, cukrovku, řepku, slunečnici a na 20 % celkové výměry, 2500 ha, jsou pěstovány krmné plodiny pro skot. Specialitou naší rostlinné výroby je pěstování chmelu na výměře 40 ha. Významný pro naši ekonomiku je chov skotu. Chováme 500 kusů krav v uzavřeném obratu stáda. To znamená, že odchováváme telata, jalovice a také býky ve výkrmu. Ve společnosti pracuje 75 pracovníků, kteří mají k dispozici moderní výkonnou techniku. Z toho, co jste uvedl, vyplývá, že výrazné postavení ve výrobním programu podniku má chov dojnic. Je to o to zajímavější, že právě chov skotu, počítaje v to i krávy, zaznamenal za posledních patnáct let nebývalý propad.

Jak byste charakterizoval postavení, přednosti i problémy tohoto úseku činnosti?

Pro potřebu hodnocení produktivity práce jistě máte k dispozici i mezinárodní údaje. V roce 1997 jsme se rozhodli zachovat v našem podniku chov skotu a s tím bylo také rozhodnuto o nutnosti rekonstrukce nevyhovujících stájí se špatnými podmínkami pro život zvířat a také pro ošetřovatele. V těchto objektech připadalo na jednoho ošetřovatele 17 dojnic. V první etapě jsme nákladem 26 mil. Kč rekonstruovali výkrmnu býků a jeden další objekt na ustájení 426 kusů dojnic, a v roce 2002 jsme investovali dalších sedm mil. Kč do rekonstrukce skladovací haly na stáj pro dojnice. V současné době je na farmě 555 míst pro ustájení dojnic a jeden pracovník denně ošetřuje 70 dojnic. Produktivita práce se zvýšila 4x a kvalita podmínek pro zvířata a také ošetřovatele splňuje veškeré požadavky EU. V současné době dosahujeme produktivity práce srovnatelné s východními zeměmi Německa a oproti ostatním zemím v EU je naše situace lepší. Jsem přesvědčen, že z hlediska konkurenceschopnosti je potřeba výrobu dále koncentrovat. Pokles stavu skotu má podle mě několik příčin.

První bylo vydávání skotu na restituce a jejich masivní porážky. Skot se porážel často bez ohledu na to, zda jde o jatečného býka, nebo velmi kvalitní dojnici. Dalším významným prvkem byl dovoz všech výrobků z chovu skotu a nejistota v odbytu vzhledem k "popularizaci" nemoci BSE. Jsem přesvědčen, že významným důvodem snížení byla také potřeba značných investic k zajištění odpovídající produktivity práce a efektivnosti výroby v tomto odvětví. Se vstupem do EU tato potřeba investic trvá a stává se mnohde rozhodujícím hlediskem pro další existenci chovů. V naší společnosti dosahuje roční tržba za mléko asi 30 mil. Kč a tržba za jatečný skot dalších více než pět mil. Kč. K dalšímu zvýšení produktivity práce máme zpracovánu studii komplexního řešení chovu s přechodem z nastýlaného hospodářství na kejdové. Náklady na realizaci tohoto záměru, při němž bude současná kapacita ustájení na farmě zvýšena z 555 kusů na téměř 1000 kusů, jsou ve výši asi 40 mil. Kč. Pro realizaci tohoto záměru bude nezbytné získat část prostředků z programů financování po přistoupení do EU.

Širší veřejnost si teprve postupně zvyká na jevy typu výrobní kvóta, nebezpečí překročení kvóty, prodej a koupě kvóty apod. Produkce mléka se to vše týká bezprostředně. Jak se vám s tím žije, jaké v tomto směru máte zkušenosti?

Nejdříve bych uvedl, že je veliká škoda, že se při přístupových jednáních nepodařilo vyjednat národní kvótu minimálně ve výši spotřeby mléka a mléčných výrobků před rokem 1989. Tehdy byla spotřeba asi 310 litrů mléka na obyvatele a z toho je zřejmé, že národní kvóta neměla být pod 3,1 mil. litrů mléka. Je přece žádoucí zvýšení současné spotřeby a vzhledem ke "světlým kapitalistickým zítřkům" mělo být zřejmé, že se stoupajícím blahobytem bude i tato oblast spotřeby stoupat. Vraťme se však k realitě a k našim zkušenostem s kvótou na mléko. V naší společnosti jsme se od počátku platnosti kvót snažili využít každou příležitost k zakoupení kvóty, a tím vytvoření rezervy pro zvyšování užitkovosti nebo stavů dojnic. Jako předseda Mlékařského družstva Česká Lípa jsem se s představenstvem a ředitelem družstva v závěru každého kvótového roku snažil na tzv. burze kvót pomoci našim členům, aby jim nebyla kvóta z nějakého důvodu krácena. V současné době je již reálné překročení národní kvóty a bude záležet jen na MZe a vládních strukturách, zda budou zemědělci sankcionováni, nebo zda se přizná pochybení při přístupových jednáních a případnou sankci zaplatí stát, jak je to v některých jiných zemích EU. Pro budoucnost je třeba v Bruselu iniciovat jednání o zvýšení národní kvóty minimálně na již výše uvedených 3,1 mil. litrů mléka.

Jak si, pane předsedo, máme vysvětlit, že přes hluboký pokles spotřeby průmyslových hnojiv se výnosy základních plodin drží na slušné úrovni? Neblíží se náhlý propad? Statistický pohled na spotřebu průmyslových hnojiv opravdu signalizuje významný pokles spotřeby živin na hektar půdy. V počátcích po transformaci družstev a privatizaci státních statků nebyl problém nedostatku živin nijak zřetelný. Pole byla velmi dobře zásobena základními živinami a z této podstaty se dalo poměrně dlouho žít. Také naše společnost počátkem 90. let něco na hnojivech "ušetřila". V posledních letech se snažíme doplňovat vždy tolik živin, kolik jich rostliny odeberou. Výnosy na slušné úrovni nejsou zdaleka jen otázkou hnojení. Mnoho přineslo používání vynikajících odrůd jednotlivých plodin, kvalitní chemická ochrana, a to vše je podpořeno dokonalou technikou k zajištění optimálních agrotechnických lhůt. Vím, že toto vše není samozřejmostí u všech zemědělců, ale těch průměrných a lepších se to jistě týká. Jsem optimista a věřím, že díky kvalitnímu managementu a šikovným pracovníkům u všech forem hospodaření žádný pokles výnosů nehrozí.

Ve zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 2004 se uvádí mezi jiným následující: v průběhu pěti let (1999 - 2003) pouze dva roky skončily s kladným hospodářským výsledkem a za tyto roky se nahromadila ztráta v objemu 4,23 mld. Kč. A najednou české zemědělství v roce 2004 vykázalo kladný hospodářský výsledek ve výši 8,99 mld. Kč. Důvody jsou známé: jednak šlo o velmi příznivé podmínky hospodaření, a především se výrazně zvýšila míra dotování zemědělské výroby, neboť taková je jedna z hlavních zásad společné zemědělské politiky v EU. Jak jste v tomto směru dopadli u vás? V naší společnosti jsme za roky 1999- 2003 vykázali celkový kladný výsledek 8,774 mil. Kč. Z toho 7,38 mil. Kč byl zisk za období 2001-2003. V našem případě nemůžeme hovořit o roce 2004 jako o příznivém. V naší oblasti se prohloubil vláhový deficit z roku 2003, a ač byly v ČR výnosy rekordní, u nás jsme měli u ozimé pšenice výnos 3,5 t/ha. Je to o 1,2 tuny z hektaru méně, než je dlouhodobý průměr. Také ostatní plodiny zůstaly díky přetrvávajícímu suchu za svými standardními výnosy. Výrazně to postihlo živočišnou výrobu, která se pak musela až do současné doby potýkat s nedostatkem kvalitních objemných krmiv. Stejně jako v celém sektoru zemědělství se v roce 2004 na konečném ekonomickém výsledku i u nás promítly dotace po vstupu do EU. Dosáhli jsme zisk ve výši 8,949 mil. Kč, přičemž na zvýšené dotace oproti roku 2003 připadají téměř čtyři mil. Kč. Výsledku si velmi ceníme, hlavně vzhledem k podmínkám (trvající sucho), za nichž byl dosažen. V souvislosti s uvedeným je třeba zopakovat toto: my jako členský stát do rozpočtu EU přispíváme, takže to není tak, že někdo cizí financuje naše rolníky. Příspěvek do rozpočtu EU činí zhruba 1,1 % z HDP. Ten v roce 2004 činil 2751,5 mld. Kč, takže náš příspěvek představuje přes 30 mld. Kč. Zatím bychom měli obdržet více, než kolik platíme.

Taková míra dotace zemědělství není v naší historii nic nového. Bylo tomu tak v socialistickém období. To není komunistická propaganda. Uvedl to ve svém vystoupení na ekonomickém semináři i vysoký činitel ministerstva zemědělství ve Špindlerově Mlýně v roce 2001. Téměř devět mil. Kč zisku ve vašem případě není málo. Jak o jeho rozdělení rozhodla valná hromada vaší a. s. v červnu 2005? Z výsledku jednoho roku nemůžeme dělat žádné velké závěry, a to zejména při pohledu na výsledky uplynulých let. Celé zemědělství, a to platí i o naší společnosti, je vnitřně zadluženo více, než hovoří výše uvedená statistická čísla. V minulosti nám chyběly prostředky na údržbu budov, údržbu komunikací, zlepšování pracovního prostředí zaměstnanců, nákup moderní techniky, vyhovující sklady zrnin a jejich ošetření apod. Dluhy v údržbách budov a jejich okolí jsou bohužel vidět a nepůsobí příznivě na nás ani na občany obcí, v nichž hospodaříme. Chci tím říci, že je třeba zajistit trvale ziskové hospodaření, aby vše, co jsem výše uvedl, bylo podle našich představ a lahodilo oku každého, kdo u nás žije nebo přijede na návštěvu. Ale abych byl konkrétní. Ze zisku téměř devět mil. Kč bylo rozhodnuto vyplatit 1,26 mil. Kč na dividendy, tj. 14,1 %, a zbývajících 85,9 % zisku přidělit do rezervního fondu nebo ponechat jako nerozdělený výsledek hospodaření. Ze zprávy pro valnou hromadu plyne, že váš podnik má 450 akcionářů. Z údajů, které jste uvedl, vychází, že průměrná dividenda na jednoho akcionáře představuje 2800 Kč. Jistěže to není mnoho, ale je to důležitý signál: váš majetek můžete zhodnotit. Výnos kapitálu činil dokonce 5,08 %. Na co je určen zbytek zisku? Ano, naše společnost má 450 akcionářů a jejich složení a původ majetkové účasti jsou velmi rozdílné. Jsou zde akcionáři, kteří zakládali původní jednotná zemědělská družstva v jednotlivých obcích našeho obvodu hospodaření. Ti mají v majetkové účasti započítánu restituční část za vložený majetek a také transformační podíl na majetku družstva dle transformačního zákona. Jejich dividenda přesahuje na rok 2004 částku 10 000 Kč. Pak je zde skupina akcionářů, kteří mají majetkovou účast a dnes akcie pouze podle své pracovní účasti, a ta nebyla dle mého názoru transformačním zákonem dostatečně ohodnocena. Z toho pak vyplývá i jejich výše dividend. Představenstvo společnosti je vedeno snahou, aby se výnos z akcií pohyboval na úrovni zhodnocení finančních prostředků uložených na běžném účtu v peněžním ústavu. Z toho důvodu předpokládám při dosažení zisku za rok 2005 další zvýšení výplaty dividend. Jak jsem již výše uvedl, máme velmi rozsáhlý investiční záměr v živočišné výrobě a také uvažujeme o výstavbě sušičky zrnin a skladovacích sil na tyto plodiny. Musíme též stále přemýšlet o obnově a rozšiřování našich mobilních mechanizačních prostředků. Na to vše budou sloužit prostředky, které ponecháváme z docíleného výsledku hospodaření. Tak jsme postupovali i v minulých letech. Ještě bych rád uvedl, že od změny právní formy družstva na dnešní akciovou společnost vzrostla hodnota majetku připadajícího na jednu akcii na 118 % její nominální hodnoty.

V českém zemědělství je průměrná (reálná) mzda pod úrovní roku 1989 a její nominální výše představovala v roce 2004 12 930 Kč, tj. 74 % mzdy v průmyslu. Ve vašem podniku je mzda vyšší. V čem vidíte možnosti významného zvýšení mezd v českém zemědělství? Mzdy v zemědělství vůbec neodpovídají množství odvedené práce, pracovním podmínkám a významu, který tato práce má. V naší akciové společnosti je mzda asi o 5 % vyšší, než je průměr v zemědělství jako celku. Mzda jednotlivých profesí je značně diferencovaná a u špičkových a rozhodujících pracovníků je mnohem vyšší než vykazovaný průměr. Snažíme se, aby lidé, kteří mají zásadní podíl na výsledcích, měli také přiměřenou odměnu. Zvýšení mezd v zemědělství je vázáno na výši příjmů. Je jedno, zda to budou příjmy z tržeb za naše výrobky nebo z dotací. Je však třeba, aby to byly příjmy spravedlivé a srovnatelné se zemědělci v rámci celé EU. Váš podnik hospodaří na území několika obcí. Obce, ale i jejich sdružení, mají své rozvojové plány. Je podnik AGRO Hoštka, a. s., aktivním účastníkem rozvoje obcí? Naše společnost hospodaří na katastrech, v nichž jsou čtyři obecní úřady s řadou spravovaných obcí. Snažíme se, aby naše činnost směřovala k hezkému životnímu prostředí všech občanů, a k tomu své záměry konzultujeme a upravujeme dle územních plánů a plánů rozvoje jednotlivých obcí. I v této oblasti je to stejně jako v naší zemědělské činnosti závislé na penězích. Jsme si vědomi, co vše je třeba pro prostředí našich obcí udělat, ale děláme to nejdůležitější a to, na co nám stačí finanční prostředky. Dovolím si využít této příležitosti a poděkovat starostům a zastupitelstvům všech našich obcí za spolupráci, která je ku prospěchu nám i občanům. Vážím si každé maličkosti, jež dokáže zpříjemnit životní prostředí a ulehčit nám hospodaření.

Haló noviny, 16.11.2005, Dimitrij Choma, : 07 - ČLOVĚK V HOSPODÁŘSTVÍ