Ovce dělá búúú!

V jogurtech i drahých sýrech jsou náhražky. Stále více dochází k falšování potravin a z trhu tak mizí kvalitní výrobky. Dojí ovce kravské mléko? Samozřejmě že ne. To jen výrobci a obchodníci obratně klamou spotřebitele nepravdivými údaji na nálepkách. Zjistila to analytička Výzkumného ústavu potravinářského průmyslu v Praze Eva Mašková, když v českých supermarketech nakoupila drahé ovčí sýry a pak je v laboratoři podrobila testům na živočišnou DNA, aby se dozvěděla, z jakých surovin jsou doopravdy vyrobeny. Ukázalo se, že čtyři ze sedmi druhů zkoumaného ovčího sýra vůbec neobsahovaly ovčí mléko. Surovinu pro ně nadojily krávy.

Na přístrojích, které jsou obdobou zařízení, sloužících kriminalistům k odhalování pachatelů, Mašková nejdřív určila, jak se od sebe liší DNA různých druhů hospodářských zvířat. Potom obešla prodejny a nakoupila nejrůznější sýry, které se u nás dají sehnat.

ČISTĚ OVČÍ sýry byly z prověřovaných sedmi vzorků pouze dva, oba původem z Itálie. Ostatní výrobky z domácí a slovenské provenience pocházely z mléka kravského. Přimíchané kravské mléko našla Eva Mašková i ve třech ze 17 druhů "čistě" kozího sýra. Z toho jeden byl český a dva ze Slovenska.

"Sýry byly poměrně drahé, od 40 do 70 korun za kus. Ale nejde tu jen o šizení spotřebitelů na ceně. Je to i hazard se zdravím lidí, kteří mají alergii na kravské mléko", zdůrazňuje Mašková. Říká, že nejlépe v testech obstály kozí sýry z Francie, špatnou zkušenost naopak udělala s výrobky ze Slovenska. Byli to ostatně právě Slováci, kteří upozornili na přimíchávání kravského mléka do ovčích sýrů české výzkumníky.

Testování sýrů bylo součástí výzkumného úkolu s příznačným názvem: Analytické metody průkazu falšování vybraných potravinářských komodit. Ústavu ho zadala Národní agentura pro zemědělský výzkum. Vypracovaná metoda má sloužit Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI) při pozdějších kontrolách výrobků v tržní sítí.

Obdobný způsob pomocí určování DNA nyní Výzkumný ústav potravinářského průmyslu využívá při testování masných výrobků a čokolády. Odborníky zejména zajímá, zda se do potravin přimíchává sója, což je univerzální náhražka. Se správnou příchutí, aromatem a barvivem z ní lze vykouzlit jak imitaci masa, tak čokolády.

Údaje na etiketách klamou, ale v tomto případě už nejde jen o zmanipulované datum trvanlivosti, na které upozorňují kontroly SZPI. Falšování výrobků, to už je sofistikovanější způsob klamání spotřebitelů. Padělky najdeme jak mezi drahými, tak i levnými potravinami.

LEVNÉ POTRAVINY se nastavují levnými náhražkami v masovém měřítku, upozorňuje Agrární komora ČR. Ta podrobila laboratorním analýzám surovinovou podstatu tzv. cenových hitů v českých supermarketech.

"V řetězci Lidl jsme dokonce objevili jogurt z dovozu, ve kterém zcela chybí mléko. Je vyroben pouze z ochucených náhražek a škrobu," uvádí perličku Radek Musil z Okresní agrární komory v Šumperku.

V obchodním řetězci Plus Discount zase zemědělci koupili za 3,50 Kč německý jogurt Alpa od neznámého výrobce, z jehož značení vůbec není jasné, zda byl vyroben z mléka, želatiny nebo škrobu. Český text navíc uvádí, že jsou v něm jahody, i když v němčině je uvedeno, že obsahuje jahodové pyré a jahodovou šťávu.

"Údaje na obalu uvádějí, že jogurt obsahuje 3,5 procenta tuku. Při laboratorních rozborech jsme našli jen 2,5 procenta," poukazuje Musil. Zmíněný druh jogurtu zemědělci záměrně ponechali dva týdny v pokojové teplotě, a ten uskladnění přečkal bez úhony. Víčko vůbec nebylo nafouklé. Podle Musila to znamená, že neobsahuje žádnou biologicky aktivní surovinu.

"Náhražky v potravinách vyvolávají dojem, že je u nás nadprodukce mléka," poukazuje Musil na potíže rolníků s odbytem. Výzkumný ústav pro chov skotu v Rapotíně u Šumperka přitom investuje spolu se zemědělci významné prostředky do šlechtění dojnic na vysokou užitkovost.LEVNÉ JOGURTY v obchodních řetězcích nejsou podle Musila zdravotně závadné. Díky pečlivě namíchaným příchutím jsou i dobré. Zásadním problémem je cenová relace, která nemůže pokrýt ani cenu suroviny a obalů. Z trhu se tak záměrně vytlačují kvalitní výrobky, které se prodávají za dvojnásobek.

"Jsou tak systematicky likvidovány potravinářské firmy, které používají kvalitní mléčnou surovinu místo různých pektinů, škrobů, guarové moučky, citronanu vápenatého a dalších přísad. Spotřebitel nemá šanci se dovědět žádnou nevhodnou informaci o kvalitě prodávaných výrobků," podotýká Musil. Argumentuje přitom čerstvým případem zkrachovalé mlékárny Promil v Novém Bydžově, v jejíchž čtyřech závodech přišlo o práci na osm stovek lidí.

Agrární komora se rozhodla systematicky sledovat a upozorňovat na výrobky s podezřelým složením a nápadně nízkou cenou a založila Komisi pro sledování chování obchodních řetězců. Jejím cílem je zvýšit informovanost spotřebitelů. Trnem v oku jsou zemědělcům zejména privátní značky řetězců, z nichž nelze vyčíst, kdo je výrobcem potravin, takže spotřebitel tápe.

PREZIDENT POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY Jaroslav Camplík tvrdí, že výrobce nutí do používání náhražek cenový souboj řetězců. Současně má zato, že potravináře tlačí do úspor sami zemědělci. Vyčítá jim, že mléko vyvážejí do Německa, kde za ně dostávají víc. Domácí mlékárny pak musejí brát surovinu z Polska nebo ze Slovenska a prodělávají na dopravě. Levné dovozy hotových výrobků jsou trnem v oku i domácím potravinářům.

"Na naše upozornění stahovala potravinářská inspekce z trhu celou šarži polského másla, které obsahovalo 41 procent vody. Podle českých předpisů jí máslo smí mít maximálně 40 procent," uvádí příklad Camplík.

Pozoruhodné je, že zmíněný výrobek z Polska nese označení "třičtvrtětučné máslo", přičemž nápis je na obalu vyveden drobným písmem. V současné době je výrobek k mání na pultech prodejen Albert pod upoutávkou nejlevnější máslo za 19,90 Kč a obsahuje 61 procent mléčného tuku. Česká másla jsou v průměru o deset korun dražší, mléčného tuku však mají 82 procent. Je to stejné, jako kdyby v prodejně oděvů o třetinu zlevnili zimní kabát, z kterého předtím odpárali kožešinový límec.

PŘÍSLOVEČNÉ MÁSLO na hlavě mají i čeští výrobci. Za stejnou cenu, jako výrobky se standardním obsahem mléčného tuku, se na pultech vedle sebe nabízejí másla s různě vysokou příměsí tuku rostlinného. Podle odborníků by se správně měla označovat nikoli jako máslo, ale jako směsný tuk. Na polici vedle tradičního másla nemají co dělat. Rostlinný tuk je také obsažen ve výrobku nazvaném "maslíčko", nebo v sýru Eidam alternativ.

Camplík si postěžoval, že domácí výroba potravin loni natolik poklesla, že se z druhého místa co do objemu výroby v oboru zpracovatelského průmyslu propadla na místo čtvrté. Potíž je v tom, že v české potravinářské výrobě dlouho vládl chaos a nepostižitelnost.

"V roce 1992 byla zrušena závaznost státních norem a nový řád přinesl až zákon o potravinách, který vznikl teprve v roce 1997. Pak byl několikrát novelizován," upozorňuje Eva Přibylová z Ministerstva zemědělství.