Stát zkouší omezit obchodní řetězce zákonem

Ochránit dodavatele před zneužíváním ze strany silnějšího partnera má nově navrhovaná novela antimonopolního zákona. Dotknout by se měla především obchodních sítí, ale třeba také velkých stavebních společností. Odběratel by tak nemohl například požadovat od dodavatelů zdarma nadstandardní služby nebo nevýhodné doby splatnosti. Právě maloobchod či stavebnictví přitom lhůtu splatnosti často využívají jako formu úvěrování své činnosti na úkor dodavatele.

Dodavatel nahrazuje banku

"Když maloobchodníci požadují zaplacení průměrně do 31 dní a sami za odebrané zboží platí až za 54 dnů, nemusí si brát tolik úvěrů," připomíná praktický dopad lhůt splatnosti Petr Vinš, výkonný ředitel ratingové společnosti CRA Rating Agency. Podobné je to u stavebníků. Ti inkasují za své služby po 64 dnech, sami dodavatelům platí ale v průměru o dvacet dní později. "Obecně mohu říct, že největší stížnosti našich členů jsou kupodivu na stát," říká obchodně-technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Michael Smola. Stát si předem při zakázkách určuje splatnost i devadesát dní. To pak způsobuje problémy i druhotnou platební neschopnost. U zakázek pro Evropskou unii přitom existuje sice nepsaná, ale obecně používaná zvyklost zaplatit do třiceti dnů.

Na opačné straně jsou ale zpracovatelé nebo zemědělci. Ti musí své závazky splatit do dvou měsíců, od odběratelů ale dostanou zaplaceno až po sedmdesáti dnech. Právě na jejich obranu byl přitom zákon vytvořen, tvrdí jeho autoři. Experti souhlasí jen zčásti. "Konkurence mezi obchodníky je skutečně vysoká. I podpora prodeje se musí platit z marže, úspory pak jsou na úkor osobních nákladů," připomíná analytik Svazu obchodu Ladislav Šípek.

Vzdávají to i obchodní sítě

Podnikání v této branži je tvrdé, což dokazuje ústup zhruba tří řetězců z tuzemského trhu v poslední době. "Přitom existují tisíce drobných obchodníků, kteří velkým sítím těžko konkurují - především ve větších městech nemohou nabídnout ani nižší cenu, ani delší otevírací dobu," dodává Šípek.Před rokem 1989 měl maloobchod centrálně nařízenou marži třináct procent a velkoobchod tři procenta. Podle propočtů ratingové společnosti CRA Rating ale nyní maloobchod jako celek vykazuje nejnižší marži v podnikatelské sféře - 1,9 procenta.

Zákazy se dají obcházet

Přímo na maloobchodníky má dopadnout většina navržených omezení. Od svých odběratelů by například nesměli žádat příspěvek na propagaci výrobků v nabídkových letácích nebo poplatek za takzvané zalistování - přijetí zboží do prodeje. Potravináři však upozorňují, že i v zahraničí, kde obchodníci nesmějí vybírat tyto poplatky, řetězce zákaz obcházejí. "Ověřili jsme si to naposled v Německu. Zalistování se nazve třeba příspěvkem na katalog. A nikdo nedává žádnou stížnost, protože by se příště do řetězce prostě nedostal," uvádí praktické zkušenosti šéf Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Je to tak všude ve světě, těžko s tím bojovat, dodává.