Zemědělství bude prý letos ziskové

Jsme na počátku možné renesance českého zemědělství, říká Jan Veleba, prezident Agrární komory (AK) ČR. Podle něho by letošní rok mohl být lepší než loňský, který byl z hlediska zemědělců úspěšný. Zisk v zemědělství za rok 2007 by měl být kolem 10 až 15 miliard korun. Pokud bude dobrá úroda, výsledek roku 2008 by mohl být podle Veleby ještě lepší.

Stoupající zisky přičítají zemědělci především rostoucím tržbám za komodity, jejichž ceny loni výrazně stouply. Dopad růstu dotací nebude podle AK ČR zásadní. Po deseti letech, kdy jsme za obilí dostávali nízké výkupní ceny, kdy například nafta stála pět šest korun, přišlo ze dne na den jejich narovnání. Dynamika tohoto procesu zaskočila všechny, nikdo ji neprognostikoval, nezachytil. Úderem loňských žní vznikla pro české, ale i evropské zemědělství objektivně nová situace. Do rostlinné produkce se vrátil určitý optimismus, protože nejde o krátkodobou výchylku, ale minimálně o střednědobý trend, konstatoval Veleba.

Podle Veleby dochází k situaci, kdy se zemědělci začínají vracet k takovým pojmům, jako je potravinová bezpečnost (soběstačnost), apod. A kdy se o zemědělství - kvůli cenám potravin - začínají zajímat nejen politici, ale i ctihodní pánové z České národní banky. Toho je třeba využít, toho je třeba se chopit .

Na druhé straně Veleba dodává, že jedním dobrým rokem po léta nakumulované problémy českého zemědělství nejsou ani zdaleka vyřešeny. Je třeba ještě mnoho takových let, abychom srovnali krok s naší konkurencí v zemích bývalé EU15, která měla a stále ještě má lepší podmínky než my. Nejenom ty materiální. A pak tu jsou ještě některé komodity živočišné produkce, než se jim podaří saturovat enormní ceny obilí, dodává Veleba. Podle něho jsou zde i další palčivé problémy, které jsou velmi důležité pro jednotlivé regiony, a to je situace kolem pěstování chmele, ovoce a zeleniny, vína a problémy masného skotu. Prostě nestačí mít vyřešené jenom obilí, řepku a mléko.

Kritika ministerstva zemědělství

V loňském roce, říká dále prezident Agrární komory ČR, pokračovala nepříliš vstřícná komunikace a politika resortního ministerstva směrem ke komoře. Její zástupci byli odstraněni z představenstva PGRLF (Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu). V mediálních výstupech pokračovaly úlety na účet komory a zemědělců vůbec, přičemž podle Veleby nefungovalo pravidlo slušných lidí, když už nepomůžeš, tak alespoň neškoď .

Rovněž byl připraven pokus retrospektivně vstoupit do transformace českého zemědělství, která je ukončena. Ministerstvo nebralo vážně ani situaci, kdy pokračoval volný pád cen některých zemědělských produktů. A Agrární komoře nezbylo než přistoupit na podzim k demonstraci. Ta ovšem nebyla zdaleka jen výrazem protestu chovatelů prasat, ale také i nespokojenosti zemědělců s celkovou politikou ministerstva vůči nim. Ministerstvo rovněž uplatňuje dvojí přístup při udělování dotací organizacím vzniklým na sdružování odbytu a v přístupu k velkým podnikům.

Budou dotace ještě navýšeny?

Do českého agrárního sektoru letos půjdou dotace v celkové výši asi 40 miliard korun, o čtyři miliardy více než loni. Zemědělci však nejsou spokojeni, protože přístupová smlouva umožňuje pro letošní rok ještě více. Chceme navýšit dorovnání přímých plateb EU z národních fondů ze schválených 7,2 miliardy korun na úroveň, kterou umožňují přístupové dohody s EU, tedy na 30 procent. Chybí tam ještě kolem půl miliardy korun, řekl Veleba. Povedeme ještě jednání s ministrem financí, doplnil.

Za vážný problém považuje Agrární komora pokles národních dotací přibližně o třetinu na 950 milionů korun. Tento typ dotací je určen pro specifické produkty v českém zemědělství a pokles pro některá menší odvětví je velmi znatelný. Chybějící finanční prostředky bude ministerstvo financí pro náš resort uvolňovat postupně, tak jak se bude vyvíjet státní rozpočet, řekl k tomu ministr zemědělství Petr Gandalovič. Je to podle něho vázáno na vývoj státního rozpočtu.

I když se přímé platby zemědělcům z EU každoročně zvyšují o pět procentních bodů, reálný nárůst ale nebude tak vysoký. Podle Veleby evropské dotace ubírá neuvěřitelně se zpevňující koruna. Proto mnoho podniků fakticky nedostává více, i když nominálně dotace v eurech rostou.

Letošní zisk bude třeba důsledně investovat, aby čeští zemědělci stačili západním zemím. Míra zadlužení tuzemských farmářů je výrazně vyšší než v západních zemích. Český zemědělec si hradí výrobu z 42 procent z cizích zdrojů, tzn. z bankovních zdrojů nebo na úvěr. V EU je průměr 15 procent, v USA 12 procent, dodal Veleba.

Jestliže letos dostanou zemědělci dotace ve výši 40 miliard korun, loni to bylo 36 miliard korun, v roce 2006 stát podpořil sektor 33 miliardami korun. Největší část z nich získají čeští farmáři prostřednictvím přímých plateb. Letos mají nárok na 45 procent výše dotací, které získávají jejich kolegové v zemích původní EU15. Dalších 30 procent smí zemědělcům přispět ČR, schválený rozpočet na rok 2008 počítá s dorovnáním o tři procenta nižším.

Česká republika je smí navýšit o dalších 30 procent. Od vstupu České republiky do EU je domácí zemědělství ziskové. Zemědělci každý rok vydělali šest až 8,5 miliardy korun. V předchozích 13 letech ale měli zisk pouze dvakrát.

Situace v českém zemědělství se v loňském roce podle Agrární komory výrazně zlepšila změnou cen zemědělských surovin na světových trzích. Ceny mimo vepřového masa jsou na velmi dobré úrovni nejen v ČR, ale v celé Evropě. To je hlavní faktor, se kterým jsme bojovali minimálně deset let, konstatoval Veleba.

Tlak na růst cen

V loňském roce jsme u nás zaznamenali tlak na zvyšování cen potravin. K růstu cen došlo v srpnu, kdy cena vybraných základních potravin spotřebního koše se zvýšila v 32. týdnu oproti prvnímu týdnu o 2,1 procenta a v 50. týdnu to už bylo o 18,75 procenta.

Letos bude pokračovat nárůst cenotvorných položek, tj. energie, paliva, dopravy a zemědělských komodit (vyšší ceny krmiv se postupně promítnou do cen komodit živočišné výroby). Musí se počítat i s jednorázovým navýšením DPH o čtyři procenta. Celkově lze odhadnout, že růst cen potravin bude o 10 až 15 procent.

Podle Veleby jsou nejlepší výkupní ceny v současné době za mléko, řepku a obilí, slušné za drůbež a vejce, špatné vepřové a hovězí. Ceny pečiva, mléka, brambor, ovoce zůstanou stejné nebo mírně vzrostou. Důvodem je to, že cenový skok již mají za sebou. Vejce, drůbeží maso vzrostou pravděpodobně do 10 procent, protože část zvýšených cen krmiv již do jejich cen byla promítnuta. Ceny prasat půjdou podle jeho odhadu až o 20 procent nahoru kvůli nízkým stavům chovů, které jsou způsobeny celoevropskou krizí odvětví.

K problémům českého zemědělství

Řešením problémů v českém agrárním sektoru se má přirozeně zabývat ministerstvo zemědělství. Co však prezident Agrární komory považuje za velmi důležité je, že při obraně zájmů českých zemědělců se Agrární komora postupně vypracovala v respektovanou instituci, bez jejíhož vyjádření a vlivu se v současné době neobejde žádné diskutované téma českého zemědělství. Podle Veleby komora zorganizovala a vykonala řadu potřebných a prospěšných aktivit. Mimo jiné to byla akce na podporu českých potravin spojená s tlakem na obchodní řetězce (první svého druhu). Agrární komora v nich bude pokračovat koncem ledna společně s Potravinářskou a Hospodářskou komorou. Pokračovala i celorepubliková diskuse včetně politiků k materiálu Agrární komory k vývoji českého zemědělství Východiska ze snižování rozměru českého zemědělství . Prestiži Agrární komory nejen u nás, ale i ve světě napomohlo uspořádání konference Severní Amerika - Evropská unie v říjnu v Praze, kdy AK získala respekt mezi zahraničními nevládními organizacemi.

Za nejdůležitější počin Veleba považuje podíl komory na tvorbě dokumentu Pozice ČR při jednáních o reformě Společné zemědělské politiky (SZP) . Tento klíčový materiál, který byl dokončen v druhé polovině listopadu 2007 respektuje poměry v českém zemědělství a je podle prezidenta AK ČR dobrým základem pro konkrétní českou agrární politiku.

Vedení Agrární komory ČR v současné době zpracovává poziční materiál, který bude vycházet z nové situace a nastíní nové pohledy a požadavky na českou agrární politiku. K prvnímu jeho představení dojde 22. ledna 2008 na agrárním fóru v Praze.