DEKLARACE

Agrární komory ČR a podnikatelských členských svazů k jednání PSP ČR o rozpočtu dne 2.12.2009

AK ČR opětovně projednala složitou situaci agropotravinářského komplexu a návrhy opatření, které by mohly současnou krizi odvětví alespoň zmírnit.

Za situace kdy probíhá globální ekonomická krize, jejíž dopady se výrazně promítají do cen zemědělských komodit, které jsou na svých dvacetiletých minimech u většiny produktů, čekají zásadní opatření nejen na podnikatele, ale také státní administrativu.

Vlivem „dvoukolejné“ Společné zemědělské politiky EU a setrvávání na historických výhodách starých členských zemí se Česká republika dostala hluboko pod práh soběstačnosti např. v oborech cukrovarnictví, lnářství, škrobárenství, ovocnářství, zelinářství a v produkci vepřového masa. Nyní jsou ohroženy další sektory, zejména chov skotu a především produkce mléka a to daleko více, než ve starých zemích EU-15.

Nerovné podmínky a ekonomická zvýhodnění zemí EU-15 reformou Společné zemědělské politiky, schválenou od r. 2009, nebyly odstraněny. Naopak zachování systému a opětovné schválení některých dalších výhod pro staré země předurčuje další snižování produkce v nových zemích a posílení a růst konkurenceschopnosti ve starých zemích EU-15.

Zásadním podpůrným nástrojem zemědělců v rámci EU jsou tzv. „přímé platby“, které jsou poskytovány v České republice sazbou v přepočtu na 1 hektar zemědělské půdy. Při vstupu nových členských zemí do EU byly vyjednány podmínky, které pro zemědělce nových členských zemí nejsou spravedlivé.

Česká republika má stanoven od r. 2004 harmonogram postupného nárůstu přímých plateb na úroveň 100 % přímých plateb kterou dosáhne až v r. 2013, což však ve skutečnosti představuje jen 79 % průměru přímých plateb starých členských zemí.

Pro zmírnění nerovnosti vyjednaných podmínek byl dán slib zemědělcům, že vláda v následujících letech bude každoročně dorovnávat chybějící zdroje z národního rozpočtu. Pro rok 2010 jde o dorovnání ve výši možných 30 %, což představuje částku cca 7 mld. Kč.

Z tohoto objemu chybí cca 5,5 mld.Kč, což v přepočtu na 1hektar zemědělské půdy představuje výši cca 1570 Kč.

Přitom i za plného dorovnání přímých plateb na úroveň 100 % by byla výše podpor českých zemědělců výrazně nižší než ve starých členských zemích, činila by jen 55 % jejich průměrných příjmů. Česká republika by dosáhla např. 64,5 % úrovně Německa a 48 % úrovně Rakouska.

Pokud nebudou dorovnány přímé platby v možné výši, bude srovnání ještě horší a dojde k výraznému zhoršení konkurenceschopnosti českého zemědělství a jeho produkce, v rámci otevřeného evropského trhu.

Výrazné oslabení konkurenceschopnosti a historicky nejnižší navržené dorovnání přímých plateb z národních zdrojů by přišlo v době krize, poklesu cen zemědělských komodit cca o 1/3 ve srovnání s r. 2008, jejichž výše s výjimkou několika komodit, nepokrývá ani náklady na jejich výrobu, při očekávání prohlubující se odbytové a cenové krize v zemědělství.

V návaznosti na shora uvedená podrobná fakta požadujeme:

Dorovnání přímých plateb v plné výši, tj. 30 % představujících částku cca 7 mld. Kč.

V rozpočtu na r. 2010 navrženou částku na dorovnání přímých plateb (TOP-UP) ve výši 1,5 mld. Kč navýšit o dalších 5,5 mld. Kč.

Při hledání zdrojů pro dorovnání přímých plateb najít úsporná řešení v rámci restrukturalizace samotné kapitoly ministerstva zemědělství a k řešení situace navýšit kapitolu zemědělství, mimo restrukturalizace, o uvedenou částku 1,5 mld. Kč z dalších zdrojů.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info