Ekozakázka stojí a vláda je stále tajemnější

Už od pondělí se členové vlády seznamují s aktuálním stavem největší a nejproblematičtější tuzemské veřejné zakázky - tendru na odstraňování starých ekologických škod. Své detailní analýzy soutěže předali svým kolegům ministři financí a životního prostředí.

Včera k nim přibyla ještě zpráva České inspekce životního prostředí. Po prostudování dokumentace má vláda rozhodnout, jak v soutěži postupovat dál.

Materiály budí velkou pozornost hlavně proto, že z nich má konečně vyplynout, na kolik by rekordní česká státní zakázka měla skutečně přijít. Všechny jsou však tajné, a to právě proto, že jejich součástí je první podrobný cenový odhad nákladů na sanaci 300 znečištěných lokalit.

"Nemůžeme zveřejnit nic z těchto dokumentů. Projednávají se v režimu "vyhrazené", protože informace z nich by mohly stát znevýhodnit," vysvětluje ministr financí Miroslav Kalousek, jehož úřad je za financování likvidace starých zátěží i celý ekotendr zodpovědný. Komentovat jednání o zakázce odmítl včera i premiér Petr Nečas a další členové vlády.

Na schůzi kabinetu se o dlouho očekávaných materiálech nakonec ani podrobně nemluvilo. "Ministři si vyžádali víc času na jejich prostudování," řekl HN jeden z účastníků schůze.

Proč se teď vůbec kabinet vrací k zakázce, která je pozastavena kvůli opakovanému šetření antimonopolního úřadu?

"Analýzy ekotendru si vyžádal premiér hlavně kvůli červnovému nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu, aby si ujasnil, v jaké pozici stát při soutěži vlastně je," řekl HN jeden z členů vlády.

NKÚ v létě došel k závěru, že Česká republika nebude mít na zaplacení zakázky peníze. Stát se totiž původně zaručil za likvidaci starých zátěží na zhruba 300 lokalitách sumou 114 miliard korun. Balík je dnes menší o práce, které už mezitím byly provedeny. Stomiliardová suma je ale pořád teoretickým cenovým stropem pro uchazeče o zakázku. Přitom je jasné, že skutečné náklady zdaleka tak vysoké nebudou. U dosud provedených sanací konečná cena obvykle dosáhla kolem poloviny původních záruk.

Cena? Jistě ne sto miliard

V souboru tajných materiálů o zakázce je i zatím nejpodrobnější odhad nákladů na sanační práce. Zahrnuje nejen předpokládanou cenu samotného čištění jednotlivých lokalit, daňové náklady a cenu bankovních úvěrů, ale také odhady rizika. Podle dostupných informací se výsledná suma, na kterou ministerstvo náklady na sanace odhadlo, pohybuje kolem 40 miliard korun.

Server aktuálně.cz zveřejnil v pondělí ještě nižší odhady. Podle něj došla aktuální analýza MŽP k cenovému rozpětí 25,3 až 31,7 miliardy korun. "To je však jen část celkových nákladů, nezahrnuje všechny zmiňované položky, takže výsledná cena je vyšší, než uvedlo aktuálně.cz," řekl HN zdroj informovaný o utajované dokumentaci.

Také podle analýzy zadané v roce 2008 tehdejším ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem by cena všech sanací starých ekologických závazků státu měla činit asi 40 miliard korun.

Část členů dnešního kabinetu soudí, že tendr je od počátku nastaven nevhodně a hrozí nebezpečí, že i cenově nejvýhodnější nabídka převýší skutečné náklady na provedené práce o desítky miliard.

Riziko zbytečně vysokých nabídek navíc vzrostlo poté, co ze šesti původních uchazečů o zakázku ministerstvo financí tři vyřadilo pro nesplnění kvalifikačních předpokladů a ve hře nyní zůstávají Geosan, Marius Pedersen Engineering a Environmental Services. "Čím méně soutěžících, tím pro ně rostou šance, že se neobjeví někdo, kdo jejich ceny podstřelí," shrnuje jeden z ministrů. Části kabinetu se také nelíbí, že si až dosud veškerou kontrolu nad tendrem držel vypisovatel zakázky - ministerstvo financí.

Vyšachovaní experti

"Celou soutěž kontroluje resort financí. Když vznikala, na přípravě se prakticky nepodíleli lidé z ministerstva životního prostředí, přestože mají o problematice nejlepší informace. Neměli zastoupení dokonce ani v komisi, která posuzovala kvalifikaci uchazečů. Přitom právě MŽP je odborným garantem sanací. Je to stejně absurdní, jako kdyby MŽP chystalo daňovou reformu!" prohlásil pro HN jeden z ministrů z ODS. Tendr vznikal v Topolánkově vládě v době, kdy ministerstvo financí stejně jako dnes vedl Miroslav Kalousek (dnes TOP 09), životní prostředí řídil Martin Bursík (SZ). Dnes je v čele resortu Pavel Drobil z ODS.

Ministři, které včera oslovily HN, se shodují, že tendr už se nejspíš měnit nebude. Nejpravděpodobnější variantou je, že vláda nechá uchazeče předat nabídky a pak si nevybere ani jednu z nich. Tím by celý tendr v této podobě padl a buď by se musel vypsat nový, nebo by se výběrová řízení na čištění jednotlivých lokalit organizovala samostatně, tak jako dřív.

Dnes ale nikdo není schopen odhadnout, kdy na předání nabídek dojde. Původní termín 7. prosince ministerstvo financí zrušilo. Tendr je pozastaven do doby, než antimonopolní úřad rozhodne o opakované stížnosti společnosti PPF, která byla z účasti v soutěži už dvakrát vyřazena.

Kolik stát zaplatí?

40 MILIARD KORUN

Zhruba kolem tohoto čísla oscilují poslední odhady nákladů na čištění starých ekologických zátěží.

PROTIVNÍCI

Ekotendr se stal dalším jablkem sváru mezi premiérem Petrem Nečasem (vlevo) a ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Premiérovi z ODS se nelíbí, že jeho vlastní stranou kontrolované ministerstvo životního prostředí má nad soutěží minimální kontrolu.