PROSINEC V MYSLIVOSTI

06.12.2010 | Agris

Sníh odřízl volně žijící zvěř od zdrojů potravy. Myslivci proto musí pečovat o zvěř, pravidelně předkládat přiměřené množství krmiv a kontrolovat jejich spotřebu. Je pro to hned několik důvodů, nejdůležitější je minimalizace škod na zemědělských a lesních kulturách. Tam, kde je přikrmování zvěře prováděno správně, jsou škody téměř nulové. Díky plošné likvidaci chovů skotu je krmiv dostatek, i když senáž a senáž je nutno dopravovat na delší vzdálenost. Zvláštní péči vyžaduje zaječí zvěř a ihned po napadnutí sněhu je nutné instalovat malé krmelečky naplněné senem a další otýpky sena přivázat ke keřům. Zajíci rovněž rádi okusují mladé větve ovocných stromů, které se po ořezání nechají ležet na zemi. Myslivci se snaží sice zvěři pomoci a v době strádání ji přikrmovat, ale i pro ně zůstávají některé lokality nedostupné. Jsou místa, kam není možné krmivo dopravit ani pomocí terénních vozů. Vypomoci mohou traktory, v krajním případě přicházejí na řadu sněžnice a běžky. Tam, kde je ale vyšší koncentrace zvěře, dojít jen tak s nějakým batohem zásob na zádech nestačí. Intenzita přikrmování se zvyšuje s nástupem chladného počasí a po napadnutí sněhové pokrývky. Vzhledem k současnému dostatku krmiv, snadné logistice je pomoc myslivců nejenom legislativní ale i povinností morální. V průměru na každé myslivecké sdružení připadá 12 krmelců pro spárkatou zvěř a několik zásypů pro zvěř pernatou. Přikrmovací zařízení myslivci v průběhu zimy pravidelně navštěvují alespoň jedenkrát týdně, přičemž dbají, aby v krmelcích byl vždy dostatek kvalitního sena, v zásypech dostatek jadrných krmiv. Postupně omezují přikrmování zejména jelení zvěře suchými jadrnými krmivy. V honitbách, kde je jen srnčí zvěř, je naopak jadrné krmivo nutné předkládat, vždy ale v malých dávkách. Mezi další povinnosti patří doplňování slanisek. Tak se říká zařízení pro předkládání soli, které je nejčastěji v podobě rozřízlého kmínku stromku do jehož vidlice se kamenná sůl vkládá a zvěř ji olizuje.

Nejvhodnější pro přikrmování zvěře jsou klasická krmiva, tedy luční seno (z první seče), jadrné krmivo (pluchatý oves černý nebo bílý), čerstvá kukuřičná siláž (maximálně na 5 dnů). V době mrazů není vhodné předkládat dužnatá krmiva (jablka, výlisky, krmná řepa), protože rychle mrznou a mohou zvěři následně způsobit problémy.

V zimě se mění žaludeční mikroflóra u zvěře a to je nutné respektovat zvláště při přikrmování spárkaté přežvýkavé zvěře (srnec, jelen, daněk, …). Při vysokých dávkách jadrného krmení nebo při náhlé změně krmiva zvěř nemůže potravu v bachoru zpracovat a hrozí úhyny nejsilnějších jedinců, kteří potravy přijmou vždy nejvíce. Suchým pečivem raději nekrmíme, protože rychle navlhá a plesniví, případně pečivo dávat zásadně na zakrytá suchá místa. Kaštany zabraňují průjmům a střevním potížím zvěře.

Spárkatá zvěř se shlukuje do zimních tlup, které mohou sdružovat až několik desítek kusů. Při pastvě na polích se zvěř stává více viditelnou. To však není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. Jedná se o přirozené chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období, a funguje jako obrana před predátory.

Lidé nemusí být ke strádající zvěři lhostejní a jejich pomoc bude vítána. Přikrmování zvěře může pomoci dětem nalézt zájem o přírodu, který se z dnešní společnosti postupně vytrácí. Zvěři v zimním období škodí lidská bezohlednost, je citlivá na rušení, a hlavní nebezpečí pro zvěř představují volně pobíhající psi, proto se nestyďme při našich procházkách použít pro své čtyřnohé miláčky vodítko. Chráníme tím nejenom krásu přírody, ale i svého pejska. Psi se díky široké tlapce dokážou velmi rychle pohybovat na sněhu i v měkké oranici, kde se srnčí svými úzkými kopýtky boří a prakticky nemá šanci na únik.

Myslivecká stráž v lecích pomáhá při monitorování pytláctví, jehož četnost narůstá v blízkosti měst a lesních cest, kde řádí motorizovaní pytláci. Dále pomáhá proti zlodějům vánočních stromků.

Prosincem vrcholí lovecká sezóna. Společný lov je pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic nejen v oblékání, ale i v organizaci honů. Dobře organizovaná výlož ulovené zvěře i závěrečný výřad s tradiční poctou ulovené zvěři doprovázený trubači je nezapomenutelným zážitkem pro všechny účastníky a posouvá tradice a kvalitu naší myslivosti do budoucnosti. Právě díky kvalitě české myslivosti pravidelně navštěvují naše honitby zahraniční lovci, kteří zde nalézají kvalitní zvěř a neopakovatelnou atmosféru lovu, kterou jinde nemohou nalézt.

Počet střetů vozidel se zvěří na silnicích narůstá, jsou způsobeny zejména nepřizpůsobením rychlosti vozidla za snížené viditelnosti a kluzkému povrchu vozovky. Srnčí zvěř je seskupená do tlup a proto může přecházet vozovku hned několik kusů. Pokud řidič vidí přecházet jeden kus srnčího, je nutné vždy zpomalit, protože je vysoce pravděpodobné, že bude následovat další. V noci rychle přepneme osvětlení na tlumené.

Policie ČR pokračuje na honech v kontrolách technického stavu zbraní, platnosti všech potřebných dokladů a zákazu konzumace alkoholu. Letošní výsledky opět dokládají minimální zjištění přestupků. K lovu patří dodržování tradic, nikoliv alkohol.

NOVÉ VEDENÍ ČMMJ

Dne 20. listopadu 2010 proběhl v Praze na Vinohradech IV. Sjezd Českomoravské myslivecké jednoty. Svou funkci předsedy obhájil Ing. Jaroslav Palas, který získal 102 ze 150 hlasů, což je velmi silný mandát. Místopředsednickou funkci obhájil Ing Jiří Chmel a nově byl zvolen Ing. Jiří Papež. Předsedou dozorčí rady ČMMJ byl zvolen Doc. Ing. Václav Hájek, CSc. Většinu odborných komisí obhájili jejich původní předsedové, podstatnou obměnou prošla Dozorčí rada.

Krátkými projevy sjezdové jednání na úvod pozdravilo a obohatilo několik významných hostů; z nichž jako první vystoupili pan Pavol Lukša, předseda zemědělského výboru PSP ČR a Ing. Jiří Novák, náměstek ministra zemědělství. Ze zahraničních hostů to byl Ing. Tibor Lebocký, prezident Slovenského poĺovníckeho zväzu a Slovenskej poĺovníckej komory. IV. sjezdu ČMMJ se zúčastnilo více než 150 zástupců delegovaných okresními mysliveckými spolky a kluby ČMMJ.

Sokolnictví zapsáno do seznamu UNESCO

Dne 16. listopadu 2010 byl v Keňském Nairobi na zasedání UNESCO jednoznačně odhlasován zápis sokolnictví na seznam světového kulturního dědictví, kterou zastupoval člen Klubu sokolníků ČMMJ.

Je to obrovský úspěch nejen českých vyjednávačů, je to zároveň i historicky nejširší nominace, resp. zápis, neboť zahrnuje kromě Klubu sokolníků ČMMJ i národní sokolnické organizace z Belgie, Francie, Španělska, Jižní Koreje, Mongolska, Maroka, Kataru, Saúdské Arábie, Sýrie a Spojených Arabských Emirátů.

Navrhovatelem nominace za Českou republiku bylo Ministerstvo zemědělství. Zasedání se kromě oficiální delegace z Ministerstva kultury zúčastnil také člen Klubu sokolníků ČMMJ a zároveň viceprezident Mezinárodní asociace pro sokolnictví a ochranu dravců (International Assotiation for Falconry and Conservation Birds of Prey I.A.F.) Dr. Bohumil Straka. Ten zastupoval všech 11 předkladatelů nominace.

Podání nominace předcházelo zapsání sokolnictví na Národní seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky. Tento akt byl nezbytnou podmínkou podle úmluvy UNESCO, neboť má-li být kulturní statek uznán na mezinárodní scéně, musí být za nehmotnou kulturní památku či tradici považován především v zemi, která ho na světový zápis nominuje. Nositeli kulturního statku - sokolnictví - jsou v naší zemi členové Klubu sokolníků ČMMJ.

Nominace sokolnictví na seznam UNESCO má historicky velký význam, je to navíc dosud největší nominace v celé historii UNESCO. Ještě nikdy se nestalo, aby jednu kulturní památku nominovalo tolik zemí. Přes 90 % nominací totiž podávají jednotlivé země, na jejichž území se daná kulturní památka nachází, a jen výjimečně památku nominují dvě či více zemí.

Přikrmování zvěře.

Hlavní starostí myslivců v prosinci je péče o zvěř. V průměru na každé myslivecké sdružení připadá 12 krmelců pro spárkatou zvěř a několik zásypů pro zvěř pernatou. Přikrmovací zařízení myslivci v průběhu zimy pravidelně navštěvují alespoň jedenkrát týdně, přičemž dbají, aby v krmelcích byl vždy dostatek kvalitního sena, v zásypech dostatek jadrných krmiv. Postupně omezují přikrmování zejména jelení zvěře suchými jadrnými krmivy. V honitbách, kde je jen srnčí zvěř, je naopak jadrné krmivo nutné předkládat, vždy ale v malých dávkách. Mezi další povinnosti patří doplňování slanisek. Tak se říká zařízení pro předkládání soli, které je nejčastěji v podobě rozřízlého kmínku stromku do jehož vidlice se kamenná sůl vkládá a zvěř ji olizuje.

Nejvhodnější pro přikrmování zvěře jsou klasická krmiva, tedy luční seno (z první seče), jadrné krmivo (pluchatý oves černý nebo bílý), čerstvá kukuřičná siláž (maximálně na 5 dnů). V zimě se mění žaludeční mikroflóra u zvěře. Při vysokých dávkách jadrného krmení nebo při náhlé změně krmiva zvěř nemůže dobře potravu zpracovat a hrozí úhyny nejsilnějších jedinců, kteří potravy přijmou vždy nejvíce. Suchým pečivem raději nekrmíme, protože rychle navlhá a plesniví, případně pečivo dávat zásadně na zakrytá suchá místa. Kaštany zabraňují průjmům a střevním potížím zvěře.

Myslivci přilepšují zvěři v zimním období letninou, což jsou sušené kopřivy, maliní a ostružiní. Ty jsou pro zvěř významným zdrojem vitaminů a tříslovin. Jinde při přikrmování přecházejí na kukuřičnou siláž, kterou je možno zakoupit v zemědělských družstvech s živočišnou výrobou. Takových však díky likvidaci českého zemědělství není mnoho. V posledních letech rapidně ubývá chovatelů skotu a s tím klesají i plochy kukuřice na siláž. Na mysliveckých políčcích či biopásech zůstává krmná kapusta, kterou zvěř postupně spásá. Při pastvě na polích se zvěř stává více viditelnou. Spárkatá zvěř se shlukuje do zimních tlup, které mohou sdružovat až několik desítek kusů. To však není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. Jedná se o přirozené chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období, a funguje jako obrana před predátory.

Největší péči vyžaduje zaječí zvěř, přikrmovat je nutné na více místech. Ihned po napadnutí sněhu je pro ně nutné rozmístnit malé krmelečky naplněné senem a navíc ke keřům přivázat otýpky sena. Dále je nutné průběžně ořezávat větve ze stromů se sladkou kůrou (jabloně) pro zajištění okusu. Bažanti jsou přikrmováni již od podzimu obilními odpady, které v žádném případě nesmí být zaplísněné.

Koroptve vyžadují nejenom instalování zásypů, ale i rohatin, což jsou z chvojí vyrobené úkryty, které pomáhají koroptvím přežít za nepříznivého počasí.

Čím a jak přikrmovat zvěř

K přikrmování zvěře jsou také často kladeny dotazy čím a jak ho provádět. V praxi se přikrmování provádí:

- přiměřeným množstvím vhodného krmiva (oves, ostatní obiloviny pouze ve směsi s ovsem, krmitelné odpady z potravinářského průmyslu) a pokud nepanují velké mrazy jsou vhodné i výlisky ovoce, krmná a cukrová řepa a další šťavnatá krmiva

- krmivy s vhodnou energetickou hodnotou vzhledem k danému období a druhovému složení zvěře,

- stále stejnými krmivy opakovaně v malých množstvích, protože hlavním konzumentem je spárkatá zvěř, která patří mezi přežvýkavce a ti vyžadují stálost potravy vzhledem k bachorovým mikroorganizmům v předžaludcích, které jim pomáhají potravu trávit.

Přičemž platí, že je nutné se vyvarovat riziku zaplísnění krmiva - zaplísnění značně snižuje efekt přikrmování a může zvěři i uškodit, protože na navlhlém krmivu se rychle rozvíjejí plísně rodů Penicillium, Aspergillus, Fusarium včetně jejich mykotoxinů.

Při přikrmování je nutno dodržovat ustanovení platné legislativy zejména ustanovení veterinárního, rostlinolékařského zákona a zákona o myslivosti. Při stavbách přikrmovacích zařízení je nutný souhlas vlastníka pozemku.

Zvláště v příměstských oblastech nejsou výjimkou krádeže a projevy vandalizmu, a proto je nutno přikrmovaní zařízení pravidelně kontrolovat.

Myslivci se snaží sice zvěři pomoci a v době strádání ji přikrmovat, ale i pro ně zůstávají některé lokality nedostupné. Jsou místa, kam není možné krmivo dopravit ani pomocí terénních vozů. Vypomoci mohou traktory, v krajním případě přicházejí na řadu sněžnice a běžky. Tam, kde je ale vyšší koncentrace zvěře, dojít jen tak s nějakým batohem zásob na zádech nestačí. Na každou honitbu připadá v průměru dvanáct přikrmovacích zařízení, které musí pověření členové mysliveckého sdružení doplňovat.

Jedním z řešení, jak zvěř před takovýmito podmínkami zvláště v horských oblastech uchránit, je vybudování nových přezimovacích obůrek. Myslivci by zde měli usnadněnou práci s dokrmováním a zvěř by nezpůsobovala škodu okusováním dřevin. Tento trend se objevil ve vyšších polohách kraje v osmdesátých letech minulého století. Po roce 1993 se ale kvůli rozčleňování a pronajímání honiteb a z ekonomických důvodů od jejich pořizování ustoupilo což se velmi negativně projevilo na škodách na lesních porostech i na kvalitě zvěře.

Pomoc zvěři je vítána

Lidé nemusejí být ke strádající zvěři lhostejní a jejich pomoc bude vítána. Dobročinnosti se meze nekladou a každá pomocná ruka bude vítaná. Při současném zatížení kulturní krajiny si zvěř naši pomoc zaslouží. Přikrmování zvěře může pomoci dětem nalézt zájem o přírodu, který se z dnešní společnosti postupně vytrácí.

Drobnému ptactvu je vhodné do krmítek přidávat směs semen slunečnice, řepky, prosa, světlice, pohanky či jiných zrnin. Nevhodné jsou vařené potraviny, zbytky solených či kořeněných jídel, topinky nebo knedlíky mohou způsobit závažné problémy. Pro ptáky je naopak vhodné tvrdé pečivo. Důležité je, aby byly řádně vyschlé. Přirozenou stravou jsou pro ně olejnatá semena, jako je slunečnice, proso, světlice či řepka. Vhodné je zavěsit do krmítka syrový hovězí nebo skopový lůj, a nevhodné je vepřové sádlo. Kosi také mají rádi sušené bobule, jeřabiny a ořechy, například vlašská nadrcená jádra. Ptákům stačí hrst potravy, ale pokud je tuhá zima, tak je lepší dávky zvýšit. Krmítka by podle něj měla být umístěna tak, aby na ně nedosáhly kočky, musí být taky chráněná proti větru a dešti.

NEJVĚTŠÍM NEPŘÍTELEM ZVĚŘE JE LIDSKÁ BEZOHLEDNOST

Největšími nepřáteli lesní zvěře jsou v těchto dnech proto především neukáznění lidé, kteří často zvěř plaší a nutí oslabenou zvěř k útěku. Největší nebezpečí pro zvěř představují volně pobíhající psi v honitbách. Psi se také dokáží velmi rychle pohybovat na sněhu i v oranici, kde se srnčí svými kopýtky boří a prakticky nemá šanci na únik.

Nejen pejskaři, ale i běžkaři jsou každým rokem pohromou pro poklidný život. Proto jsou myslivci se stejnou periodicitou vyzýváni k ohleduplnosti. Stačí, aby nezacházeli hluboko do lesů, nebo se nepohybovali středem polí, kde se schovávají zajíci, ale aby se drželi na krajích lesů a běžkaři dodržovali vyznačené trasy. Neukázněnost lidí vyhání zvěř z jejích úkrytů. Útěk je pro ni velmi rizikový. Často dochází ke štvaní zvěře, a když ta po ulehnutí na sníh často podléhá zápalům plic. Ty vedou často ke smrti.

V zimě se spárkaté zvěři v důsledku omezené potravy mění metabolismus. V současné době přežívá na objemném krmivu, tedy senu, které si u přežvýkavců žádá delší dobu na trávení. Proto srnčí více polehává v houští a odpočívá. Nedostupnost potravy a ztížený pohyb, hrozící prochladnutí s následkem uhynutí. To jsou hlavní důsledky vysoké vrstvy napadaného sněhu společně s nízkými teplotami. Zvěř se pak nemůže dostat přes sníh k rostlinné potravě a trpí hladem.

řidiči pozor, ZVĚŘ HLEDÁ PASTVU i v okolí silnic!

Na polích proběhla podzimní orba. Ta proměnila pole pro zvěř v oblast bez zdroje potravy. Zvěř je tedy nucena stahovat se do lesů, na vzešlé ozimy a na okraje silnic a železnic. Tam je potravy dostatek, hrozí však poškození zemědělských plodin či komplikace řidičům. Proto je nutné realizovat v honitbách systém odváděcího či doplňkovéhopřikrmování.

Cílem odváděcího krmení je odlákat zvěř od silnic do bezpečných a klidných úseků honitby, k čemuž se využívá předkládání atraktivního krmiva. Doplňkové přikrmování je realizováno u velkých ploch osetých řepkou, které má za cíl snížit ztráty na zvěři vlivem nadměrné konzumace řepky, která obsahuje velmi málo vlákniny a zvěři nebezpečné glukosinuláty.

Řidiči by si měli být vědomi, že v zimním období je díky povětrnosti prodloužená brzdná dráha vozidel. Silnici často křižují tlupy zvěře, které migrují za potravou, nebo pokud je zvěř vyrušena bezohledným pobytem lidí v přírodě. Pokud budou řidiči jezdit jako „divočáci“ a agresivně dosahovat maximální možné rychlosti pohybu bez respektování základních fyzikálních zákonů, nemohou se divit, že se občas s nějakou překážkou na vozovce občas střetnou. Střet automobilu s divokým divočákem může vést k totální destrukci vozidla. Na vozovce však může stát i nepozorné dítě, spadlý náklad, strom či odstavené auto, ohleduplnost mějme tedy vždy na paměti nejenom kvůli volně žijící zvěři.

SRNČÍ PARŮŽKY

Ještě v průběhu prosince lze nalézt v lese srnčí parůžky. Pokud je někdo nalezne na své procházce lesem, měl by ho každopádně odevzdat mysliveckému hospodáři či jinému myslivci s udáním místa nálezu. I když má parůžek velmi malou finanční hodnotu v řádu několika korun, pro myslivce je velmi důležitý, protože podle něho lze sledovat kvalitu srnců v honitbě. Ponecháním shozu se vystavuje nálezce trestnému činu pytláctví.

ODSTŘEL KORMORÁNŮ

V některých oblastech byl na základě žádostí rybářů a povolení příslušného odboru životního prostředí pověřené obce povolen odstřel přemnožených kormoránů. Rybáři myslivcům většinou za každého uhynulého ptáka, který se řadí k chráněným druhům, vyplácejí finanční odměnu. Kormoráni jsou přemnožení a způsobují rybářům obrovské škody. Nejde jen o to, že žerou ryby, více jich při lovu zraní a ty pak posléze hynou v důsledku zranění.

PŘI LOVU JE NUTNO DBÁT VŠECH ZÁSAD BEZPEČNOSTI.

Prosincem končí lovecká sezóna. Zejména v lesních honitbách, do kterých se stáhla černá zvěř ze sklizených polí, jsou konány společné lovy (naháňky a nátlačky). Čerstvě napadlý sníh poskytne příležitost k obeznávání zvěře. Redukce početních stavů by měla být soustředěna zejména na selata a lončáky.

Vedoucí honu musí na začátku honu upozornit myslivce na dodržování všech pravidel bezpečného zacházení se zbraní a případné hříšníky potrestat vyloučením z honu. Vedoucí honu je rovněž povinen před zahájením honu vypracovat seznam střelců a honců, zkontrolovat platnost všech povinných dokladů střelců (zbrojní průkaz, průkaz zbraně, lovecký lístek a doklad o povinném pojištění lovce).

Hony jsou pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic a vhodného oblékání. Dobře organizovaný výřad jako pocta ulovené zvěři na závěr honu s loveckými fanfárami je zážitkem pro všechny účastníky honu a posouvá tradice a kvalitu naší myslivosti do budoucnosti. Díky tradicím dodržovaným českou myslivostí a kvalitě zvěře pravidelně navštěvují naše honitby i zahraniční lovci, kteří zde nalézají a neopakovatelnou atmosféru, kterou spoluvytvářejí i tradice a jejich dodržování.

kontroly policie čr na honech

I v letošním roce budou pokračovat kontroly Policie ČR zaměřené na účastníky honů, při nichž jsou kontrolovány doklady a zákaz konzumace alkoholu před a v průběhu lovu. Tyto kontroly jsou Českomoravskou mysliveckou jednotou vnímány jednoznačně pozitivně a doufáme, že se v těchto namátkových kontrolách bude dále pokračovat. Kontroly mají velmi pozitivní preventivní charakter a zvyšují kázeň u myslivců. Výsledky kontrol z letošního roku dokládají minimální zjištění přestupků a nesrovnalostí, k čemuž pomohla i medializace kontrol. K lovu patří dodržování tradic, nikoliv alkohol.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE.

Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře, o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. V předepsaných termínech podává hlášení místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Hospodář také vede v patrnosti včasné rozeslání pozvánek na prosincové hony. Dále kontroluje lov holé zvěře a připravuje organizaci společných lovů. Vede v patrnosti i sběr srnčích parůžků s cílem sledovat a porovnávat kvalitu srnců v honitbě.

Prosincem končí doba lovu řady druhů zvěře, jejíž chov a lov je plánován. Pro mysliveckého hospodáře to znamená, že nejpozději v polovině prosince by měl být splněn plán lovu. Pokud se však stala v honitbě nepředvídaná událost a stavy zvěře by se plánovaným lovem snížily pod minimální stav, je začátek prosince tím nejzazším termínem, kdy je nutné požádat o změnu plánu podle ustanovení zákona o myslivosti. Po obnově (čerstvě napadlý sníh) a řádném obeznání pořádají myslivci naháňky na černou zvěř. Na společném lovu je možné lovit pouze selata a lončáky prasete divokého.

ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY JSOU SPOJENÉ S POVINNÝM POJIŠTĚNÍM

Členské příspěvky na příští rok musí zaplatit do konce prosince všichni myslivci, členové Českomoravské myslivecké jednoty. Zaplacením členského příspěvku zároveň splní povinnost povinného pojištění, které je součástí členského příspěvku. Místem vybírání je sídlo okresního mysliveckého spolku. Pokud někdo do konce roku nestihne zaplatit, automaticky mu bude pozastaveno členství. Obnovení členství pak může zapomnětlivce přijít na sto korun. Z členského příspěvku je krom pojištění hrazena činnost okresního mysliveckého spolku, který vykonává servis pro myslivce a činnost sekretariátu, který zastřešuje činnost jednotlivých OMS.

MYSLIVECKÉ TRADICE O VÁNOCÍCH

O vánočních svátcích nezapomenou myslivci na zvěř, a také jí „něco nadělí“. Na Štědrý den nebo na sv. Štěpána chodívají myslivci přikrmovat zvěř. Do honitby sebou vezmou celou rodinu a poblíž krmelce nazdobí zvěři stromeček tím, co má ráda (jablka, mrkev, ….). Pamlsků však nedávají nikdy mnoho, protože náhlá změna potravy by mohla zvěři způsobit zažívací potíže, neboť se jedná většinou o přežvýkavce, kteří vyžadují stálou potravu. Pečivo je možné zvěři nabídnout pouze do krmelce, kde nemůže navlhnout. Nejvíce zvěři chutná oves, čerstvé seno a sůl.

Na Silvestra se myslivci rozloučí společně s přáteli s rokem uplynulým a do nového roku - roku 2008, si popřejí nejen hodně štěstí, ale také Myslivosti zdar!

Myslivost je časově náročná záliba, a tak je nutné poděkovat manželkám a rodinám myslivců, že u nich nalézají oporu a pochopení pro svou činnost, kterou věnují přírodě.

Pokud se někdo vydá o volných dnech do lesa, může dětem ukázat "pravé" jesličky, jak myslivci nazývají krmelce na seno. Ale hlavně by měl zachovat klid. Pokud s sebou vezme psa, měl by zůstat na vodítku. Do lesa vstupujte bez klepání, ale potichu a s ohleduplností ke zvěři.

Probíhající práce v lese

V semenářství probíhá sběr semen akátu, šišky borovice černé a smrku, semen habru, lípy a jalovce. Od poloviny měsíce začínáme se sběrem šišek borovice lesni a modřínu. Semeno olše se sklepává na plachty nebo na zamrzlé ledové plochy. Semena javoru a jedle se zakládají do písku. Ve školkařství je nutné kontrolovat ochranu kultur proti okusu a ohryzu zvěří, v prořezávkách zaměřených na měkké dřeviny a na výrobu vánočních stromků. V ochraně lesa vyhledáváme stromy napadené kůrovcem a ihned je zpracováváme. Ve výrobě dříví pokračujeme v těžbě listnatých sortimentů. Za vhodného počasí provádíme těžbu k uvolnění přirozeného zmlazení. Začínáme se zimní prořezávkou ovocných stromů. Ořezané větve necháme ležet jako ohryz zvěři.

prosinec ve včelařství

Ve včelařství nyní převažují údržbářské a přípravné práce pro příští sezonu a prodej medu maloodběratelům. Včely vytvořily zimní chumáč. Je to shluk včel ve středové části úlu. Uprostřed je matka a včely (dělnice) se neustále pohybují od středu na okraj a zpět, aby některé včely na kraji nezkřehly. Spotřeba zásob se pohybuje okolo 2 kg/měsíc, včely využívají cukr, který jim včelaři překládaly v průběhu září a října. Včelař má nyní čas na studování odborné literatury. Také se připravuje na další sezonu výměnou voští za mezistěny, desinfekcí rámků ve vroucí vodě, výrobou úlů a příslušenství, drátkováním a zatavováním nových rámků. Do úlů se ještě musí vložit podložky na povinnou kontrolu zimní měli (opadu z včelstva pro kontrolu výskytu roztoče varoa). Probíhá zimní fumigace včelstev proti varoáze.

Zemědělství v prosinci

Polní práce by měly být hotovy, mnohde bylo vidět ještě koncem listopadu traktor provádějící orbu po pozdě sklizených kukuřicích a cukrovkách, jejichž sklizeň se protáhla. Ve skladech a čističkách probíhá zpracování sklizených plodin. Po přečištění a vytřídění se obilí a řepka dodává do zpracovatelského či potravinářského průmyslu. Dlouhodobá likvidace zemědělské výroby zapříčinila, že se stále častěji vyskytuje nedostatek komodit (2006, 2007 a 2010), a díky tomu i v letošním roce enormně vzrostly ceny všech komodit. Naproti tomu díky bohatým dotacím se stále rozšiřuje ekologické zemědělství, které vede i mnoha negativním jevům jako k zvyšování oplocování ve volné krajině, a v oplocených plochách se následně drastickým způsobem snižuje biodiverzita. Podstatná část sena, které je hlavním produktem ekologického zemědělství končí ve spalovnách či tepelných elektrárnách i když výhřevnost promoklých balíků většinou uskladněných pod širým nebem je velmi malá nebo negativní.

V loňském teplejším prosinci bylo možné ještě provádět poslední práce na zahradách, odklízet listí, ukládat ho na kompost, což po napadnutí sněhu je letos nemožné. Odklízení listí je důležité z pohledu prevence výskytu houbových chorob jako strupovitost jabloně, strupovitost hrušní proti skvrnitost listů třešně a hnědnutí ořešáku. Listí zásadně kompostujeme a pro zrychlení rozkladu je vhodné provádět sběr travními sekačkami, které hmotu nařežou a kompost následně dostatečne zalít vodou, často je rozklad limitován jen nedostatkem vlhkosti. Kontrolovat můžeme zdravotní stav ovocných stromů a odstraňovat napadené větve. Půda pod sněhem není zmrzlá, proto můžeme provádět výsadbu ovocných dřevin. Zemědělci navštěvují odborné semináře, které hodnotí nové odrůdy, hnojiva a výsledky pokusů se zemědělskými plodinami.

Co dalšího se děje v prosinci honitbách?

V první polovině prosince:

mladí srnci shazují druhé paroží,

probíhá pozdní říje neoplodněných srn,

probíhá kamzičí říje a říje jelena siky,

11. 12. - Mezinárodní den hor,

probíhá období chrutí divokých prasat,

dle počasí probíhá v lesích asanace stromů napadených kůrovcem,

probíhá kontrola oplocenek nových výsadeb stromků a oplocení mladých listnáčů,

myslivci navážejí krmiva do přezimovacích obůrek.

V druhé polovině prosince:

v lesích probíhá natírání stromků repelenty proti okusu,