Pachové ohradníky zabrání skoro všem srážkám se zvěří

Obrovskému množství srážek se zvěří dokázaly na Vysočině zabránit pachové ohradníky. Tuto novinku nasadil kraj loni v srpnu na prvních padesát kilometrů silnic, kde dřív často docházelo ke střetům aut a divokých zvířat. A za necelého půl roku se snížil počet těchto nehod o více než čtyřicet procent. Ohradníky nyní zkoušejí i v dalších regionech a rovněž s velkým úspěchem.

V roce 2009 zavinilo na Vysočině každou sedmnáctou dopravní nehodu to, že řidiči vběhlo do cesty zvíře. Počet srážek se zvěří se tak dostal nad republikový průměr. Proto se také kraj loni rozhodl s pomocí Nadace Generali na zkoušku rozmístit kolem nejnebezpečnějších úseků silnic pachové ohradníky, které nepříjemným zápachem zvěř od silnice odpudí. "Zhruba čtyři tisíce kolíků s nastříkanou stavební pěnou ošetřenou repelentem proti divoké zvěři rozmístili členové místních mysliveckých sdružení během letních prázdnin. Ohradníky lemují pět desítek kilometrů silnic na Vysočině," upřesnil mluvčí pojišťovny Generali Jiří Cívka.

A na těchto úsecích snížily pachové ohradníky množství srážek se zvěří za minulý rok o čtyřicet procent. V roce 2009 došlo na daných místech k 438 nehodám zaviněným střetem se zvířetem, kdežto loni, po nasazení kolíků s repelentem, to bylo už jen 262 srážek. "A přitom byly pachové ohradníky nasazeny jen po necelou polovinu roku 2010. Věřím, že kdyby stály u cest po celý rok, ubylo by nehod až o osmdesát procent," míní Cívka.

Díky výborným výsledkům je možné, že budou pachovými ohradníky obehnány další silnice. "Jednáme s krajem Vysočina o prodloužení spolupráce. Zatím nevíme, jestli půjde o rozšíření chráněných úseků nebo jen o obnovu těch stávajících," oznámil mluvčí Generali.

"Zatím je takto ošetřeno na Pelhřimovsku několik úseků kolem páteřní silnice Pelhřimov - Křelovice nebo v blízkosti přivaděče k dálnici D1 z Pelhřimova do Humpolce, u Hrotovic na silnici II/352 nebo na Havlíčkobrodsku mezi Břevnicí a Rozsochatcem," uvedl krajský radní pro oblast zemědělství a lesního hospodářství Josef Matějek.

Nejde o nijak extrémně nákladnou záležitost. Vybudování sítě čtyř tisícovek ohradníků přišlo na sto padesát tisíc korun. Stavební pěna napuštěná repelentem se prostě nastříká na stromy a keře v okolí cesty, a kde chybí přírodní "stojan", vsadí se k silnici dřevěný kolík. Pěna vydrží tři až pět let, než se sama ekologicky rozloží, a repelentem se musí napouštět aspoň dvakrát do roka. Někteří výrobci tvrdí, že látka působí i celý rok.

Že překvapující výsledky z Vysočiny nejsou dílem náhody, dokazují dobré zkušenosti z dalších regionů, kde se rozhodli pachové ohradníky otestovat. Na několika úsecích silnic zkoušejí jejich účinnost například myslivci z Moravskoslezského kraje. "V našem okrese jsme je od podzimu nasadili na Havířovsku. A na místech, kde jsou pachové ohradníky instalované, se snížil počet srážek se zvěří skoro o sto procent. Množství sražených kusů kleslo na Havířovsku asi o tři desítky, což představuje v podstatě tamní roční odlov," sdělil předseda Okresního mysliveckého spolku Karviná Václav Přeček.