Zrychlit pozemkové úpravy

Urychlení komplexních pozemkových úprav a jejich vyšší efektivita patří nejen mezi priority ministra zemědělství Ivana Fuksy, ale také celé současné vládní koalice. Je to logické – výsledkem pozemkových úprav je jednak potřebná identifikace vlastnictví pozemků v krajině a jejich zpřístupnění (vlastnický zájem), ale také prevence obcí a majetku před povodněmi (veřejný zájem).

Rovin žádoucích důsledků dokončených komplexních pozemkových úprav je ale daleko více. Například ochrana před povodněmi je zároveň prevencí vodní eroze, která znehodnocuje majetek vlastníků a snižuje konkurenceschopnost zemědělců hospodařících na erodovaných pozemcích. Zpřístupnění pozemků zase zlepšuje prostupnost krajiny a zvyšuje její turistický potenciál. Pozemkové úpravy také výrazně snižují riziko kontaminace vodních toků a ploch a jsou tak nástrojem zabezpečující vyšší kvalitu vod. A také stabilizaci vodního režimu v krajině jako celku. Ne nadarmo se říká, že komplexní pozemkové úpravy jsou nezbytnou podmínkou pro rozvoj venkova. V zájmu všech je proto vytvořit co nejlepší podmínku k tomu, aby se na co největším území komplexní pozemkové úpravy zahájily – a také včas ukončily. Podstatnou roli v tomto procesu přitom musí sehrát pozemkové úřady a Ústřední pozemkový úřad jako hlavní koordinační orgán. Ten má od února letošního roku staronového šéfa, „srdcaře“ Jaroslava Vítka. O tom, jaké cesty k urychlení pozemkových úprav vedou nebo by vést mohly, je následující rozhovor.

Co mohou, pane řediteli, pro efektivitu a rychlost pozemkových úprav udělat samotné pozemkové úřady?

Jednoznačně je to zvýšení kvality pozemkových úřadů jako zadavatele zakázek na pozemkové úpravy. Zakázky musí respektovat místní potřeby, to znamená, že ve všech případech není nutné požadovat veškerou technickou dokumentaci, pakliže nebude ke konkrétní pozemkové úpravě potřeba. Pozemkové úřady tedy musí v prvé řadě umět dobře zadat zakázku, ale také její realizaci průběžně kontrolovat a v konečné fázi jí odborně převzít.

Realizace pozemkových úprav je předmětem zakázek, kde je významným faktorem co nejnižší cena. Nehrozí při takovém přístupu riziko nižší kvality?

Soutěže mezi komerčními subjekty v minulosti významně snížily ceny pozemkových úprav. Je ale jasné, že i ten, kdo odsoutěží zakázku za nízkou cenu, musí odvést kvalitní práci a jsme opět u toho, že pozemkový úřad musí umět dobře zadat a kontrolovat zakázku. Je přitom zřejmé, že realizace pozemkových úprav bude do budoucna doménou komerční sféry a je tedy třeba spolupráci mezi státem a komerčními subjekty dále prohlubovat.

Může postup pozemkových úprav urychlit jejich spolufinancování například ze strany obcí?

Samozřejmě a je to také součástí mých představ. V některých případech se tak již v minulosti stalo, existují obce, které se na financování projektů podílely a některé dokonce po jejich dokončení dále samy rozvíjely pozemkové úpravy pouze z vlastních zdrojů.

Jak je to vůbec v letošním roce se zajištěním peněz na pozemkové úpravy?

V podstatě lze říci, že financování je zajištěno na úrovni odpovídající kapacitním možnostem pozemkových úřadů. Pokud ale hovoříme o financování, rád bych, právě v zájmu zachování kontinuity a urychlení pozemkových úprav, otevřel otázku garance finančních prostředků na tyto účely v dlouhodobějším časovém horizontu, než je jeden rozpočtový rok. Pozemková úprava se neudělá za rok, kromě toho chceme pracovat s větším prostorem v krajině, například při zajištění čisté vody pro Prahu ze zdrojů Želivky, ale v současné době to nemůžeme zajistit za situace, kdy jeden rok peníze budou a další rok by nebyly. Takže my potřebujeme tu kontinuální jistotu, a právě proto je třeba zamyslet se nejen nad současným vícezdrojovým financováním, ale také nad spolufinancováním pozemkových úprav z řad dalších účastníků, a to jak z řad vlastníků půdy, tak jejich uživatelů a právě obcí.

Jak je ale k takovému kroku přesvědčit?

V první řadě je nutné říci, že například z vybudování protipovodňových opatření má obec i vlastníci půdy užitek, protože tato opatření chrání jejich majetek. K tomu, aby se při spolufinancování zainteresované strany více angažovaly, vede podle mne jediná možnost: Totiž, že po zpracování projektu a plánu společných zařízení se nejpozději do roka začne pozemková úprava realizovat. My musíme v praxi ukázat, že stát nejenže dá peníze na projektování, ale také, že plánovaná zařízení nezůstanou jenom na papíře a že z toho bude mít obec, občan, nebo místní podnikatel prospěch.

Pozemkové úpravy nicméně podle informací od projektantů brzdí některá ustanovení v platných zákonech, například nutný souhlas 75 procent vlastníků s navrženou podobou pozemkových úprav nebo pouze čtyřprocentní rozpětí možné odchylky ocenění majetku vlastníka při ohodnocování pozemků. Mělo by se to změnit?

Určitě je třeba analyzovat současné zkušenosti a na základě takové analýzy vytvořit kvalitní podklad pro úpravu zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, a k tomuto zákonu vydat kvalitní prováděcí vyhlášku. Změny by pak měly především přispět k rychlejšímu uspokojení veřejného zájmu v posilování odolnosti území proti povodním a ochraně životního prostředí. Zmiňované příklady určitě dělají při realizaci pozemkových úprav problémy, jsou to však příklady velmi citlivé a musí být určitě diskutovány se všemi zainteresovanými stranami, aby mohly mít naději na úspěch. Každopádně bych rád udělal co nejdříve analýzu všech pozemkových úprav, které trvají déle než pět let. Musíme vědět, co je toho příčinou. Jestli je to třeba liknavostí při zpracování projektů, v managementu toho procesu, nebo zdali je to dáno nespolupracujícími vlastníky, kdy nemůže dojít k zapsání pozemkové úpravy. Taková analýza zatím neexistuje, a je třeba se na to podívat. A zcela jistě musíme zavést vyšší míru koordinace našeho zákona a metodických přístupů s dalšími zákony, jako je stavební zákon, zákon o vodách, zákony týkající se ochrany životního prostředí, protože to vše spolu souvisí.

autor: Petr Havel