Česko bude letos bez jablek, mrazy byly fatální

Škody na letošní úrodě ovoce kvůli jarním mrazům budou přes půl miliardy korun. Sklizeň ovoce bude nejnižší od roku 1984, kdy se sklizně sledují, a zřejmě nejnižší za posledních 50 let.

Sdělil to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Ovocnáři při svých prognózách vycházejí z odhadu sklizně provedenému v intenzivních sadech k 15. červnu.

"U ovocnářů již začalo propouštění brigádníků, agenturních a kmenových zaměstnanců. Pozastavuje se většina investic. Není vyloučeno, že někteří pěstitelé budou muset skončit," uvedl Ludvík.

Největší problémy podle něj budou mít specializované ovocnářské podniky, které výpadky u ovoce nemohou krýt z jiné činnosti. Roční výkon českého ovocnářství se v průměrném roce odhaduje na 1,5 miliardy korun, včetně sezonních pracovníků dává práci zhruba 5000 lidí.

Česká jablka nebudou

Celková sklizeň ovoce by letos měla meziročně klesnout o pětinu na 85.810 tun. V porovnání s pětiletým průměrem sklizní let 2006 až 2010 bude propad činit 48 procent. U jablek, která jsou hlavním ovocným druhem v českých sadech, se čeká pokles proti pětiletému průměru o 51 procent na pouhých 65.952 tun. Meziroční pokles u jablek činí 36 procent.

Významné snížení sklizně se proti pětiletým průměrům čeká i u višní (minus 46 pct), červeného rybízu (minus 56 pct) a hrušní (minus 36 pct). Poklesy v dlouhodobém srovnání vykazují všechny ovocné druhy.

Pro ovocnáře je letošní propad již druhým v řadě. Loni úroda ovoce klesla meziročně o 32 procent na 121.019 tun a byla označována za nejnižší za posledních 20 let. Důvodem loňského propadu bylo nepříznivé deštivé počasí v květnu.

Dotace to kryjí

Ministerstvo zemědělství chce jako pomoc ovocnářům navýšit dotace v rámci programů na restrukturalizaci sadů a na nákup kapkové závlahy o 30 milionů korun. "Další pomoc může představovat odklad splátek u programů Zemědělec a Půda," uvedlo dnes ministerstvo v tiskové zprávě.

Mrazy zasáhly Česko ve dnech 4. až 6. května a byly nejsilnější minimálně za posledních 20 let. Částečně nebo úplně poničily asi 10.500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb. Nejvíce byli postiženi ovocnáři v Česku, na Moravě jsou škody menší.

V pěstitelských oblastech se teploty ve dvou metrech nad zemí pohybovaly nejčastěji od minus dvou do minus pěti stupňů Celsia. Na řadě míst teploty pod nulu klesly už večer a sady pak byly vystaveny mrazu i deset hodin.

Ovocné stromy přitom byly v plném květu či po odkvětu, tedy v nejcitlivějším období, kdy i malé mrazy mohou způsobit vážné škody.

Možnosti obrany jsou malé

Možnosti ochrany sadů před mrazy jsou velmi omezené. Technická zařízení k ochraně sadů, například protimrazové závlahy či zařízení k promíchávání vzduchu, jsou velmi nákladná a při nynějších silných mrazech by zřejmě byla málo účinná. Pojištění proti mrazu lze sjednat jen zčásti. Komerční pojišťovny zatím nabízejí pojištění proti pozdním mrazům jen pro jabloně a jahody. Pojištění pro ostatní ovocné druhy není, jde tedy o nepojistitelné riziko.

Naposledy mrazy výrazně poškodily ovocné sady na jaře roku 2007. Celková úroda ovoce se tehdy meziročně propadla o čtvrtinu na 143.469 tun. Mrazy tehdy zasáhly celou střední Evropu.

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info