Autonomní stroje mění zemědělství, rozpoznají plevel i plodiny, říká odborník
17.06.2026 | ČTK
Autonomní stroje, které se po poli pohybují bez traktoristy v kabině, přestávají být vizí budoucnosti a stávají se součástí moderního zemědělství. Díky umělé inteligenci a pokročilým kamerovým systémům dokážou samostatně rozpoznávat rostliny a například rozlišit úrodu od plevelů a aplikovat postřik, kde je potřeba. ČTK to řekl Milan Kroulík z České zemědělské univerzity v Praze. Vedl dnes semináře na výstavě Naše pole v Nabočanech na Chrudimsku.
"Tyto systémy mohou mít pozitivní dopad i na zaměstnanost. Nejde o to, že by nahrazovaly traktoristy, ale spíše ulehčují rutinní práci. Kvalifikovaní pracovníci se tak mohou věnovat jiným činnostem, například řízení provozu nebo plánování. Zemědělské podniky se navíc dlouhodobě potýkají s nedostatkem kvalifikovaných obsluh, takže tyto technologie spíše pomáhají situaci řešit. Nejde o úbytek pracovních míst, ale o jejich transformaci," řekl Kroulík.
Některé podniky v Česku proto už mají stroje, které nepotřebují člověka v kabině. Zatím ale nejsou ve většině. Víc se začínají prosazovat stroje, které umělou inteligenci využívají k ošetření polí a stroj jedoucí po poli stále ještě řídí lidé. "Je to na trhu relativně nové. Souvisí to s nástupem prvků umělé inteligence, strojového učení a neuronových sítí. Tyto technologie se propojily s kamerovými systémy, které dokážou rozpoznávat jednotlivé plevelné druhy rostlin a na základě toho cíleně spouštět trysky. Aplikace hnojiv tedy neprobíhá plošně, ale na konkrétní místa," řekl Kroulík.
Než výrobci mohli zemědělské stroje nasadit do praxe, museli naučit systémy rozpoznávat plodiny a plevelné rostliny. To vyžadovalo vytvoření rozsáhlé databáze obrazových dat. Algoritmy se učí rozlišovat různé druhy rostlin i jejich růstové fáze. "Na začátku musíte ten systém naučit rozpoznávat plevelné rostliny. Je to jako s člověkem. Stroj sám o sobě nic neumí. Aby byla spolehlivost vysoká, potřebujete tisíce až statisíce snímků, které zachytí různé tvary, barvy i růstové fáze rostlin. Dnes se spolehlivost těchto systémů pohybuje přibližně mezi 95 a 98 procenty," řekl Kroulík.
Díky pokročilým technologiím zemědělci snižují spotřebu hnojiv a omezují dopady na životní prostředí. Ve výsledku také mohou navýšit výnosy. "Každá aplikace herbicidů totiž představuje pro rostlinu určitou zátěž, která může zpomalit její vývoj a růst. Omezením tohoto stresu lze následně podpořit i vyšší výnosy," řekl Kroulík.
Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Další články v kategorii Zemědělství
- Limousin ve vedení, charolais a simentál mírně ustupují (14.07.2026)
- Osevní plocha zeleniny v ČR meziročně klesla, výnosy jsou zatím dobré (14.07.2026)
- Vodění býků z pohledu využití nosního kroužku (14.07.2026)
- MZe: Žně urychlilo příznivé počasí, zemědělci sklidili 15,26 pct ploch obilnin (14.07.2026)
- Šebestyán: Fond SZIF je ve stálém kontaktu s Bruselem, nyní se řeší další platby (14.07.2026)
- Zeleninu zdražuje i drahé mytí obalů, zlobí se sedlák na řetězce a Antimonopolní úřad (14.07.2026)
- Sucho v Ugandě ničí úrodu, 16 lidí podle vlády zemřelo hlady, uvádí BBC (13.07.2026)
- Odebrání devíti týraných kusů skotu z chovu na Semilsku (13.07.2026)
- V Česku přibývá farem s kanadskými borůvkami (12.07.2026)
- Rusko uzavřelo cestu k Azovskému moři. V ohrožení je vývoz obilí (10.07.2026)

Tweet



