Zemědělci v Pardubickém kraji chladí dojnice ventilátory a sprchami

Zemědělci v Pardubickém kraji kvůli vysokým letním teplotám ochlazují dojnice pomocí ventilátorů nebo je kropí vodou, někde mají ve stájích instalované automatické sprchy. Horko na krávy působí negativně, méně žerou a více polehávají. To se pak může projevit na dojivosti i kvalitě mléka, zjistila ČTK od chovatelů.

"Kráva je v podstatě chodící radiátor. Když má tělesnou teplotu kolem 38,5 až 39,5 stupně, tak sama vydává teplo, a když k tomu ještě produkuje mléko, je to pro ni samozřejmě o to náročnější," řekl ČTK Vít Hejna ze Zemědělského družstva Bratranců Veverkových v Živanicích na Pardubicku.

V chovech jsou proto běžné ventilátory, které pomáhají odvádět teplý vzduch ze stájí a ochlazovat zvířata. "Kráva je studenomilné zvíře, jehož komfortní zóna končí zhruba na 18 stupních. Všechno nad tuto teplotu už působí jako tepelný stres," řekl předseda Regionální agrární komory Pardubického kraje a viceprezident Agrární komory ČR Leoš Říha.

V podniku Klas Nekoř, který Říha vede, nakoupili kvůli současnému počasí na největší farmu, kterou mají, ventilaci za 3,5 milionu korun. "Naše ventilace je řízená na základě teplotních čidel, kdy výkon ventilátorů je regulovaný podle teploty ve stáji," řekl Říha.

Ve stájích jsou také stále běžnější sprchy a systémy ke kropení, které pomáhají dojnice v horku ochlazovat. Mají je v Živanicích nebo ve Sloupnici na Svitavsku. "Moderní stáje jsou dnes vybavené ventilací a nebo třeba skrápěním vodou, takže chovatelé dělají všechno proto, aby ten vliv na zvířata byl co nejmenší. I my máme sprchy, abychom mohli krávy ochladit sprchováním," řekl předseda představenstva Zemědělského družstva Sloupnice Jaroslav Vaňous. Jeho podnik se inspiroval v Itálii, dodal.

Sprchování dojnic ale není řešení, které lze aplikovat neustále. "Sprchování krav vodou určitě také pomáhá, ale zase je potřeba počítat s tím, že voda je obrovský nosič bakterií. Takže to není úplně ideální řešení. Dá se to udělat občas, ale není to jediná cesta, jak ten problém vyřešit," řekl Hejna.

Horko se promítá i do krmného režimu. Krávy v teple méně žerou, což znamená, že dostávají do organismu méně živin potřebných pro produkci mléka. Chovatelé proto používají speciální doplňky do krmné dávky, které mají u dojnic podpořit chuť k jídlu a pití.

Počasí ale není jediným problémem, se kterým se chovatelé potýkají. Výkupní cena mléka se podle nich dostala pod úroveň nákladů na jeho výrobu. "Cena mléka pro výrobce poklesla zhruba o 25 procent. Za minulý měsíc se odhaduje někde pod deset korun, kolem 9,60 až 9,65 koruny, zatímco nákladová cena je někde přes 11 korun," uvedl Říha.