Zemědělství

Farmáři budou vybíjet stáda, nemají čím krmit

16. 10. 2003 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Až o patnáct procent sníží farmáři v Ústeckém kraji stav hovězího dobytka. V důsledku dlouhotrvajícího sucha pro něj totiž nemají dostatek krmiva. "Situace v regionech se liší, základního stáda se však zatím nezbavuje nikdo," řekl předseda krajské agrární komory František Loudát. K redukci počtu kusů dobytka přistupují chovatelé zejména na Lounsku a Litoměřicku. "U některých podniků půjde až o třetinu stáda. Snižuje se ale jen mladý dobytčí zástav, rozhodující stáda zůstanou," uvedl Loudát. "Řada farmářů má zatím dostačující zásobu krmiva, navíc jsou rozhodnuti pást dobytek až do zámrzu," doplnil.

Drzost pytláků nezná mezí

10. 10. 2003 | Zdroj: Děčínský deník |  Článek

Článek Petra Nováka ze sobotního Deníku Bohemia pro Ústecký kraj mě donutil k zamyšlení. Jistě, pytlačení uvedeným způsobem je nemravné, na druhou stranu zkuste koupit zvěřinu. Když ano, její cena vám chuť velice rychle přehodí na něco dostupnějšího. Pytláci plundrují lesy a pastviny. A tady se budu zřejmě rouhat: není tajemstvím, že stavy zvěře se vykazují tak, jak si to vrchnost přeje. Skutečnost mnohdy přesahuje desetinásobky uvedeného množství.

Chmelaři věří, že příští rok se povede lépe

3. 10. 2003 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Letošní sklizeň považují pěstitelé za špatnou. Bylo sucho a řada chmelnic potřebuje nutně omladit. Další osudy českého chmelařství má v rukou nejen počasí, ale i výnosnost nových odrůd nebo privatizace budějovického Budvaru. Letošní chmel už se zpracovává, ale nad jeho sklizní přesto nikdo příliš nejásá. Pěstitelé této plodiny totiž považují výnosy stejně jako v minulých letech za špatné a tržby se jim proti loňsku propadly o dvacet procent. Proč čeští chmelaři pláčou už několikátý rok po sobě? Je jejich odvětví opravdu v takové krizi?

Řeky Labe a Bílina jsou zamořené rtutí

3. 10. 2003 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Zdravotní problémy riskují rybáři, kteří loví poblíž soutoku Labe a Bíliny. Ústecká Spolchemie totiž v minulosti obě řeky zamořila jedovatou rtutí, a ta v nebezpečném množství přetrvává v usazeninách dodnes. Vyplývá to z analýzy vzorků, které odebrala ekologická organizace Greenpeace letos v srpnu během akce Labe Tour 2003. Rtuť se vyskytuje také v těle zdejších ryb, odkud se může dostat do lidského organismu.

Cukrovka je letos jako mrkev

2. 10. 2003 | Zdroj: Deník Lučan |  Článek

Tvrdě postihuje letošní počasí pěstitele cukrovky, jejíž sklizeň právě probíhá ve východní části okresu. Řepa má drobné bulvy, některé jsou tak malé, že propadají pásy strojů při sklizni. "V běžných letech dokážeme sklidit kolem 60 tun řepy po hektaru, letos budeme rádi, když dosáhneme na 40," hodnotí úrodu na lánu kousek od Stradonic Čestmír Brabec, mechanizátor sdružení soukromých zemědělců z Perucka. I laikovi jsou zřejmé rozdíly v kvalitě porostů - zatímco blíže k silnici, kde je v poli mírná proláklina, je řepa poměrně slušná, pár metrů dál už jsou bulvy o velikosti větších mrkví.

Severočeští zemědělci za zaorané ozimy zřejmě dostanou 45 mil. Kč

30. 9. 2003 | Zdroj: ČTK |  Článek

Zemědělci na severu Čech za zaorané ozimy na kompenzacích od státu zřejmě dostanou 45 milionů korun. Na jeden hektar přitom obdrží čtyři tisíce korun. Rolníci v Ústeckém kraji museli zaorat 6250 hektarů obilovin a 5058 hektarů řepky olejné, řekl dnes předseda Krajské agrární komory František Loudát. Nejhůře dopadli zemědělci na Litoměřicku a Lounsku. Oba regiony přitom v kraji patří k oblastem s největším podílem zemědělské půdy.

Pokutu pozemkovému fondu prošetřuje odbor životního prostředí

29. 9. 2003 | Zdroj: ČTK |  Článek

Pokutu sto tisíc korun, kterou udělila pozemkovému fondu za neposekané louky radnice obvodu Neštěmice v Ústí nad Labem, nyní prošetřuje odbor životního prostředí v Neštěmicích, který do 30 dnů rozhodne, zda odvolání zamítne či přijme. "Proti pokutě jsme se odvolali. Teď čekáme na odpověď," řekla dnes mluvčí fondu Světla Prokešová. Deset hektarů luk, které patří fondu, má podle Prokešové posekat nájemník. Údržba pozemků však podle místních obyvatel ještě nezačala. Radnice proto věří, že odbor životního prostředí pokutu potvrdí.

Do lesů se vrací původní zvěř i stromy

25. 9. 2003 | Zdroj: Děčínský deník |  Článek

Lesnické práce tvoří velkou část současných činností v národním parku. Největším problémem jsou invazivní druhy rostlin borovice vejmutovka, křídlatka japonská a netýkavka. Proti křídlatce a netýkavce je postup koordinován v celé republice.

Národní park láká milovníky i vandaly

25. 9. 2003 | Zdroj: Děčínský deník |  Článek

Celé Českosaské Švýcarsko je jednou z tradičních a nejznámějších turistických oblastí ve střední Evropě. Lidé jeho krásy začali objevovat již v druhé polovině 18. století. Ve třicátých letech 19. století byl na Labi zahájen provoz parníků mezi Drážďanami a Děčínem. Vedle nákladních lodí zde začaly jezdit i výletní parníky. V roce 1851 byla dokončena železnice z Drážďan do Děčína. To znamenalo začátek rozvoje turistiky, který, kromě válečných období, trvá dodnes. Dnes je území národního parku protkáno sítí značených turistických cest a cyklotras a třemi naučnými stezkami.

Obce pomalu získávají zpět svoje pozemky

25. 9. 2003 | Zdroj: Sokolovský deník |  Článek

Přibližně sedm set dvacet hektarů pozemků v současné době obhospodařuje a vlastní město Žlutice. Jde o historický i přídělový majetek obce. "Ještě máme nárok minimálně na dvě stě hektarů. To však půjde pomaleji, čekáme nyní na novelu zákona o státním majetku. Spolupracujeme při uplatňování našich nároků se stále vlivnějším Sdružením vlastníků obecních lesů, které připomínkuje připravovanou novelu," informuje starosta Žlutic Jaroslav Vojta.

NEWSLETTER

Podporujeme