Zemědělství

Pivovar Černá Hora získá ochranou známku Evropské unie

29. 9. 2009 | Zdroj: ČTK |  Článek

Pivovar v Černé Hoře na Blanensku získá ochrannou známku Evropské unie. V pondělí uplynula lhůta pro podání připomínek proti zápisu a Evropské komisi žádné doručeny nebyly, řekl dnes ČTK Jan Vytopil ze Stálého zastoupení ČR při EU. Značku pivovar získá až po zapsání do rejstříku. Česko je s 21 chráněnými označeními nejúspěšnější členskou zemí ze střední a východní Evropy. Známku "Černohorské pivo" chce firma umístit na všechny pivní etikety.

Francouzský model health-checku – inspirace pro ČR?

29. 9. 2009 | Zdroj: cschms.cz |  Článek

Francouzské zemědělství je velmi často vnímáno jako velmi konzervativní a nějakým zásadnějším změnám ne příliš nakloněné. I postoj francouzských politiků je obvykle orientován rovněž spíše snahou o zachování historických principů společné zemědělské politiky (SZP). O to více je zajímavý, a v celoevropském pojetí zřejmě nejodvážnější, přístup k implementaci pravidel vzešlých z loňské zdravotní prohlídky SZP (tzv. health check) a dalšímu oddělování plateb od produkce (tzv. decoupling).

Biotechnologie a zdroje potravin

28. 9. 2009 | Zdroj: APIC-AK |  Článek

Seminář Biotechnologie a jejich role při zajištění potravinových a průmyslových zdrojů měl v předminulý pátek v pražském hotelu Mariott velmi silné obsazení. Mezi odborníky z federálního ministerstva zemědělství a zahraničí USA, zástupců Iowské zemědělské univerzity, českých akademiků a zástupců ministerstva zemědělství byli především i samotní farmáři ze Spojených států, JAR, České republiky a Slovenské republiky, kteří rokovali na téma: Geneticky modifikované organismy v roli pomocníka při snižování potravinové krize v rozvojových zemích, ale i prostředníka při zvyšování výnosů na půdě, jejíž rozměr se stále snižuje.

O bio ze Středohoří je zájem

28. 9. 2009 | Zdroj: Denik.cz |  Článek

Zájem o mléčné výrobky v takzvané bio kvalitě vyráběné přímo v Českém středohoří nadále stoupá. Potvrzují to například majitelé držovické kozí a ovčí farmy, která v letošním roce zahájila provoz vlastní sýrárny a mlékárny. Zdejší rodinná farma vznikla v roce 2002. V té době její stádo sestávalo ze tří koz. V současné době zde mají 120 koz a přes 200 ovcí. Kromě toho rodina obhospodařuje padesát hektarů polí a pastvin. Od počátku je zaměřena na bio produkci, tedy na chov a výrobu v ekologicky šetrném režimu. Zdejší rodinná farma vznikla v roce 2002. V té době její stádo sestávalo ze tří koz. V současné době zde mají 120 koz a přes 200 ovcí. Kromě toho rodina obhospodařuje padesát hektarů polí a pastvin. Od počátku je zaměřena na bio produkci, tedy na chov a výrobu v ekologicky šetrném režimu.

Prezident Klaus vetoval zákon regulující obchodní řetězce

26. 9. 2009 | Zdroj: ČTK |  Článek

Prezident Václav Klaus v pátek vetoval zákon, který obchodním řetězcům za zneužití tržní síly hrozil pokutou až deset milionů korun. Podle Klause norma nevhodně reguluje vztahy mezi dodavateli a odběrateli na maloobchodním trhu a vykazuje řadu legislativních nedostatků. ČTK o tom informoval prezidentův mluvčí Radim Ochvat. Zákon měl sloužit ke kontrolování prodeje zemědělských a potravinářských produktů. Obchodníci normu kritizovali, naopak její přijetí podporovali zemědělci a potravináři. "Zákon neposkytuje ochranu před možným zneužitím ekonomické síly obchodních řetězců.

Proč neexistuje více masožravých rostlin?

25. 9. 2009 | Zdroj: ScienceWorld.cz |  Článek

Masožravé rostliny řadu z nás fascinují. Masožravost má smysl na půdách chudých na živiny, především na dusík, ale i některé kovy. Z tohoto pohledu pak vyvstává otázka, proč není masožravost rostlin (jež vznikla mnohokrát nezávisle na sobě) rozšířenější. Zdálo by se, že důvodem je nízká efektivita „lovu“ a naopak množství energie, kterou stojí vybudování pasti. Z hlediska energie je totiž úlovek zanedbatelným přínosem. Jim Karagatzides a Aaron Ellison ale propočítali, že past ve skutečnosti není tak „drahá“ - spotřebuje se na ni méně uhlíku (respektive energie – oboje je spolu spojeno přes fotosyntézu) než na vybudování listu.

Zpráva o trhu zeleniny č. 19/2009 - 38. - 39. týden 2009

24. 9. 2009 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Ve 39. týdnu 2009 se v porovnání s 37. týdnem snížila průměrná obchodní nákupní cena (NC) celeru z dovozu, a to o 1,10 Kč/kg (tj. o 10,5 %) na 9,40 Kč/kg. Jeho obchodní odbytová cena (OC) klesla o 1,60 Kč/kg (tj. o 12,3 %) na 11,60 Kč/kg. Naproti tomu výrazně vzrostla průměrná OC cuket z dovozu, a to o 7,20 Kč/kg na 21,50 Kč/kg, tj. o 50,6 %. Stoupla také průměrná NC česneku z dovozu o 4,50 Kč/kg (tj. o 10,7 %) na 46,30 Kč/kg, jeho OC se zvýšila o 3,50 Kč/kg na 58,70 Kč/kg, tj. o 6,4 %.

ZPRÁVA O TRHU BRAMBOR - 37.-38. týden 2009

24. 9. 2009 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Podle šetření TISČR SZIF se ceny konzumních brambor pohybovaly od 2,10 do 9,50 Kč/kg (25 kg pytle, neprané i volně). Nejčastějšími odrůdami byla, Dali a Impala, dále Laura a Marabel s cenami nejčastěji mezi 2,50 až 4,20 Kč/kg. Obchodníci prodávali konzumní brambory za cenu (OOC) v rozsahu 3,00 – 7,90 Kč/kg, s nejčastějším zastoupením odrůd Marabel, Impala, Dali a Adéla. Spotřebitelské ceny se ve 38. týdnu 2009 podle oficiálního šetření ČSÚ dostaly na hodnotu 9,02 Kč/kg, takže se proti předchozímu období (36. týdnu 2009) zvýšily o 0,27 Kč/kg.

V Libereckém kraji daly včely asi o pětinu medu méně než loni

24. 9. 2009 | Zdroj: ČTK |  Článek

Snůška medu v Libereckém kraji je letos podprůměrná a asi o pětinu nižší než v loňském roce. Poznamenalo ji hlavně nepříznivé počasí. V červnových a červencových bouřkách smyly průtrže mračen téměř všechnu sladkou látku medovici z listnatých a z jehličnatých stromů. Medovice chyběla v celé republice. V Libereckém kraji navíc po tuhé zimě neměly včely dostatek síly na začátku jara, kdy díky prudkému oteplení rychle rozkvetly ovocné stromy. ČTK to dnes řekl předseda Českého svazu včelařů na Liberecku Vladimír Davídek. "Přesné údaje o snůšce medu v kraji zatím neznáme, ale ve srovnání s rokem 2008 určitě poklesla.

Veterinář: Pojištění zvířete je úleva pro majitele

24. 9. 2009 | Zdroj: Denik.cz |  Článek

Pojištěných zvířat přibývá. Náklady na operace či léčbu jsou ale vysoké a nezřídka se vyšplhají nad deset tisíc korun. „Pes měl tehdy zlomené zadní nohy. Zůstal bez následků, ale další pejsky už jsme raději pojistili, i když nás to stojí přes pět tisíc korun za jednoho ročně,“ říká Vlasta. Dnes chová pár německých ovčáků a domnívá se, že pojištění psa se jí vyplatí. „Kdyby se něco stalo a uhynul, budu mít aspoň na nového,“ myslí si. Pojišťovat psa se zdá naopak zbytečné Václavu Adámkovi z Písku, který si nedávno pořídil štěně ridgebacka. „Máme pouze pojištění odpovědnosti za škodu, jinak ne. Ani ho pojišťovat nehodlám,“ řekl Adámek.

NEWSLETTER

Podporujeme