Zemědělství

Informace o plnění referenčních množství mléka pro dodávky za kv. rok 2004/2005

25. 4. 2005 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Lesnická škola má k přírodě nejblíž

25. 4. 2005 | Zdroj: Listy Písecka |  Článek

V pátek směřovaly kroky mnoha dětí ze základních škol do areálu lesnických škol. Byl tu pro ně připraven poučný a zajímavý program v rámci Dne Země. Studenti v lesnických uniformách provedli děti deseti stanovišti, kde jim předvedli sázení stromků, řezání dříví, lovecké pejsky, práci sokolníků a další zajímavosti. Od věci nebyly ani ukázky trubačů a loveckých fanfár. Děti se mohly aktivně zapojit a některé činnosti si samy vyzkoušet. Neušly ani poznávání rostlin a lesních zvířat.

Krásné nové plodiny se nedaří uhlídat

25. 4. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Nové poznatky o plodinách geneticky upravených v laboratoři potvrzují, že nabízejí stále větší prospěch. Ale také to, že udržet je pod kontrolou je prakticky nemožné. Geneticky modifikované, neboli transgenní zemědělské plodiny si od roku 1996, kdy se poprvé dostaly na pole ve Spojených státech, získaly přízeň mnoha zemědělců. Ulehčují jim totiž práci a také šetří jejich peníze, protože farmáři nemusí tolik jezdit na pole s chemickými postřiky. Kritikové ovšem připomínají, že konečnému spotřebiteli vlastně žádnou výhodu nepřinášejí. To by se mohlo brzy změnit.

Němci nejspíš neseženou Poláky na sběr chřestu

25. 4. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Každý rok v dubnu se v Německu odehrává stejné divadlo: sotva ze země vylezou první bílé a fialové špičky chřestu, vypukne v republice válka. Barikády vznikají stejně rychle jako kopečky hlíny na polích. "Ať chřest sklízejí němečtí nezaměstnaní," volají jedni. "Vždyť tomu vůbec nerozumíte," tvrdí druzí, jako například Manfred Schmidt, šéf Svazu chřestu v brandenburském Beelitzu. Nespolehliví "Germáni" jsou podle něj k nepotřebě, lepší je zaměstnat sezónní pracovní sílu z Polska, která "má motivaci a je lačná po práci". A jelikož se tvrdé práce nebojí, jsou Poláci při sklizni velkou oporou. Vloni jich do Německa přijelo sklízet chřest, jahody či víno zhruba 280 tisíc.

VYHLÁŠKA č. 147/2005 Sb., kterou se provádí zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

25. 4. 2005 | Zdroj: SZPI |  Soubor

Oznámení pro výrobce škrobu

25. 4. 2005 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Dne 22.4.2005 vstupuje v účinnost nařízení vlády č.149/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 115/2004 Sb.

Zgarba by chtěl v čele MZe získat co nejvíce peněz z EU

25. 4. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Na získání co nejvíce peněz pro zemědělce z EU pro příští rok se chce zaměřit pravděpodobný nový ministr zemědělství Petr Zgarba (ČSSD). Aby se to podařilo, bude podle něj důležité najít prostředky v národním rozpočtu pro spolufinancování evropských dotací. Dodal, že se bude snažit udržet kontinuitu nastoupené zemědělské politiky. Činnost svého předchůdce Jaroslava Palase hodnotí pozitivně. "Pokud jde o personální záležitosti, na ty je zatím hodně brzy," řekl dnes kandidát na ministra s tím, že by nebylo dobré něco oznamovat, ještě než do úřadu nastoupil.

Struktura evropských programů se po roce 2007 změní

25. 4. 2005 | Zdroj: edotace.cz |  Článek

Kraje by se měly dočkat osmi vlastních regionálních programů a počet sektorových operačních programů se rozšíří ze současných čtyř nejméně na šest. Struktura programů, pomocí kterých se budou rozdělovat miliardy z Evropské unie, se v České republice po roce 2007 výrazně změní. Kraje by se měly dočkat osmi vlastních regionálních programů a počet sektorových operačních programů se rozšíří ze současných čtyř nejméně na šest. Důvodem změn v programech je především prudký nárůst objemu peněz, které by do ČR měly po roce 2007 směřovat. Podpory by se měla zvýšit až o pětinu.

Kypřič Sumo

25. 4. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Sumo Quatro používá čtyři sekce na jednom rámu, které zpracovávají půdu. První sekce sestává z řady vroubkovaných talířů o průměru 700 mm, které primárně zpracovávají půdu, rostlinné zbytky a strniště. Maximální zahloubení těchto talířů je 150 mm. Tyto talíře jsou uloženy stavitelně. Za nimi je řada podrývákových radlic v zipovém uspořádání, aby se zabránilo blokování. Ty zpracovávají půdu do hloubky 400 mm. Zahloubení je stavitelné pomocí kolíků. Jsou jištěny mechanismem s automatickým vracením. Třetí sekci představují dvě řady dalších talířů, tentokrát o průměru 500 mm. Jsou instalovány v párech na nezávisle odpružených ramenech. Ke konsolidaci půdy je určena čtvrtá sekce kypřiče, kterou představuje přítlačný válec o průměru 600 mm.

Z chmele je pivo i přípravky ulevující od zdravotních obtíží

25. 4. 2005 | Zdroj: Deník Lučan |  Článek

Pivo bývalo lékem a současná věda se tím inspiruje. Chmel, z něhož se oblíbený nápoj Čechů vyrábí, je základem přípravků, jež pomáhají na některé zdravotní problémy. V USA se prodává preparát z chmele proti řídnutí kostí a v Belgii potravinový doplněk pro zmírnění potíží starších žen. K vývoji potravinových doplňků z chmele přistoupili rovněž i čeští vědci. "Letos jsme zahájili čtyřletý projekt na využití účinných látek z chmele pro léčení," řekl Karel Krofta, náměstek ředitele Chmelařského institutu v Žatci. Na projektu spolupracují vědci z olomoucké a pardubické univerzity a firma vyrábějící potravinové doplňky. "Začíná široký výzkum, můžeme očekávat příznivá překvapení," poznamenal náměstek.

NEWSLETTER

Podporujeme