Zemědělství

VET/197/96 : o výsktu b.s.e ve Velké Británii a Sev. Irsku

27. 3. 1996 | Zdroj: SVS ČR |  Článek

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA Ceské republiky Tešnov 17, 117 05 PRAHA 1 Naše znacka Vyrizuje/linka Praha dne VET/197/96 dr. Holejšovský/2768 27.3. 1996 INFORMACE o výskytu bovinní spongiformní encefalopatie /BSE/ ve Velké Británii a Severním Irsku S odvoláním na doporucení Stálého veterinárního výboru Evropské komise, Státní veterinární správa Ceské republiky až do odvolání n e p o v o l u j e dovoz

Agrotechnika pupalky dvouleté (Oenothera biennis L.)

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Pupalka dvouletá je dnes rozšířena po celé Evropě, jejím domovem je Severní Amerika. U nás roste v teplejších polohách, na suchých stráních a železničních náspech, tedy na chudých půdách. Semena pupalky dvouleté jsou důležitou surovinou ve farmaceutickém průmyslu. Obsahují 20% oleje, s velmi dobrým zastoupením esenciálních mastných kyselin, z nichž jednou z nejdůležitějších je gama linolenová (7-14%). Tato kyselina se též vyskytuje v semenech brutnáku. Komerčně se vyrábějí přípravky ve formě želatinových kapslí. Pupalkový olej se používá k léčení kardiovaskulárních onemocnění (snižuje hladinu cholesterolu v krvi), dále k léčení atopického ekzému, premenstruačního syndromu, těhotenské toxemie a roztroušené sklerozy. Také kosmetické firmy využívají pupalkový olej do krémů a emulzí.

Využití výnosového potenciálu cukrové řepy zdokonalenou technologií pěstování při snížení nákladů na jednotku produkce

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Cílem poloprovozních a provozních pokusů bylo jednak ověření výkonnosti většiny odrůd stávajícího sortimentu v provozních pokusech při zlepšené agrotechnice (tj. kvalitní podzimní a jarní přípravě půdy, při nižším nebo optimálním počtu zásahů a dobré ochraně porostů ). Dalším z cílů bylo ověření nákladů na pěstování cukrovky „bez ruční práce“ s prvky zlepšené technologie (systém podmítka - hluboká orba otočným pluhem, jarní příprava kombinátorem, vynechání plečkování s využitím herbicidů).

Cesty k využití biologicky aktivních látek při regulaci tvorby výnosu cukrovky

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Limitujícím faktorem intenzity produkce cukrovky a cukru na poli a tedy i efektivnosti intenzifikačních vkladů je půda a její úrodnost. Jedním z mnoha možných opatření regulace tvorby výnosu je využití biologicky aktivních látek aplikovaných v průběhu vegetace. V několika posledních letech se zkoumají možnosti jejich využití i u cukrovky. V ČR jsou do cukrovky nově registrovány biologicky aktivní látky zvyšující množství a jakost sklizené produkce (Rastim 30 DKV a Atonik).

Vliv provenience konzumních brambor na stolní hodnotu hlíz

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V ČR je dlouhodobě neuspokojivá kvalita konzumních brambor. Hlavní příčinou špatné kvality je mechanické poškození hlíz při sklizni na kamenitých půdách a jejich infekce skládkovými chorobami.Tento problém se v ČR datuje od sedmdesátých let, kdy se přešlo na mechanizovanou sklizeň a plochy konzumních brambor se vysoce koncentrovaly do vyšších poloh bramborářské výrobní oblasti, kde převládají kamenité půdy. Nadějným řešením problému mechanického poškození u konzumních brambor se jeví přesun části jejich ploch ztradičních bramborářských oblastí do teplejších a úrodnějších oblastí, k němuž od r.1990 spontánně dochází. V těchto níže položených oblastech je dostatek pozemků bez kamenů či skameny bez ostrých hran a vhodnější klimatické podmínky, což obojí je prevence před mechanickým poškozením hlíz při sklizni a posklizňové úpravě. Snižování ploch ve vyšších polohách umožňuje výběr nejlepších pozemků pro sadbu a zbylé konzumní brambory.

Vliv některých přírodních látek na aktivitu glutamátkinázy

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V posledních letech se ve světě i u nás opět věnuje pozornost preparátům s obsahem biologicky aktivních látek. Tyto přípravky se vyznačují regulační aktivitou v metabolismu rostlin. Z hlediska ekologické čistoty je důležitý i jejich přírodní původ. Předložená práce je pokračováním pokusů, v nichž jsme sledovaly vliv alginátového preparátu a rostlinné šťávy ze špenátu na aktivitu enzymu glutamátkinázy (GK) v listech jarní pšenice. Enzym glutamátkináza (E.C.2.7.2.11) je rozhodující pro biosyntézu bílkovinné aminokyseliny prolinu. Aktivita tohoto enzymu je regulována řadou látek a i četnými fyzikálními faktory.

Aplikace cytokininu a výživa dusíkem, výnos obilnin

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Potřeba zkoumat vliv různých dávek dusíku v kvalitativním přihnojení spolu s aplikací cytokininu N6-m-hydroxybenzyladenosinu vyplynula z odlišných výsledků, dosažených v pokusech s obilninami, zejména pšenicí, v bramborářském (Tomanová 1993) a řepařském výrobním typu (Hradecká 1991) a v přesných nádobových pokusech (Trčková 1990). V roce 1991 v řepařské výrobní oblasti již dávka 40 kg N na ha v maloparcelkovém pokuse po obilnině spolu s aplikovaným cytokininem snižovala výnos, zatímco v bramborářské výrobní oblasti se jevila jako vhodná, a stimulovala účinek aplikovaného cytokininu. Pokusy v řepařské výrobní oblasti v letech 1993 až 1995 vedené na České zemědělské univerzitě v Praze si proto vytkly jako cíl porovnání dvou úrovní kvalitativního přihnojení, tj. 40 a 70 kg N na ha, s cytokininem a bez něho.

Výnos pšenice jarní a jeho regulace aplikací seminativních látek

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Problematikou možného využití výluhů v regulaci tvorby výnosu obilnin byl sledován vliv výluhů z přírodních materiálů, sušiny vyšších rostlin (špenátu) a řas v letech 1993-1995 převážně u pšenice jarní Sandra, s cílem posouzení aktivity eluátů v regulaci výnosotvorného procesu. Byly srovnávány výluh ze špenátu a výluh z hnědé mořské makrosifonální řasy Ascophytum nodosum, jevící se jako perspektivní náhrada syntetických regulátorů růstu. Výluhem je totiž rostlinám dodávána nejen vyvážená minerální výživa, ale i vyloužené endogenní fytohormony, přítomné v extraktu.

Harmonické hnojení řepky ozimé

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Vyrovnanou a harmonickou výživu považujeme v pěstebních technologiích za významný faktor dnešního zemědělství při absenci státní podpory, dotací a garantovaných cen. Řepka ozimá patří mezi náročné plodiny na živiny. Systém výroby řepky (dále SVŘ) od počátku své existence působí na pěstitele řepky, aby používali racionální hnojařské postupy směřující k efektivnímu využívání živin z půdní zásoby a hnojiv. SVŘ si je vědom, že řepka se pěstuje především na půdách s nižším potenciálem přirozené půdní úrodnosti, tzn. v podmínkách citlivých na extrémní hnojařské praktiky. Usiluje o šetrné hospodaření s živinami z pohledu ekologie, životního prostředí, v jeho základní složce - půdě.

Lokální aplikace dusíkatých hnojiv

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Z hlediska ochrany životního prostředí a také i celkové ekonomiky při používání průmyslových dusíkatých hnojiv má prvořadý význam zvýšení přímého využití dusíku z hnojiv rostlinami. Určitá perspektiva se zde ukazuje při použití lokální aplikace N hnojiv. První pokusy s lokální aplikací hnojiv byly uskutečněny v 8O.letech minulého století (Wollny 1885 in Jung 1957). Na začátku 2O.století a především pak po skončení 2.světové války probíhala další sledování. Hlavním důvodem byl nedostatek minerálních hnojiv a také výhodná společná kombinace setí a aplikace hnojiv. V literárních pramenech nacházíme informace z tohoto období u fosforečných hnojiv a u plodin s větší roztečí řádků jako kukuřice, brambory, cukrovka, tabák.

NEWSLETTER

Podporujeme