Zemědělství

INTENZIFIKACE BIOSYNTÉZY GLYCIDŮ A ZVÝŠENÍ TECHNOLOGICKÉ JAKOSTI CUKROVKY POUŽITÍM RŮSTOVÝCH REGULÁTORŮ

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Mezi energeticky významné plodiny mírného pásma patří na prvém místě cukrovka. Jedním z účinných prostředků, kterým je možno snížit rezervy v nízkém využívání bioenergetického potenciálu, je poznání a ovládnutí fyziologických pochodů spojených s tvorbou biomasy, bisyntézou sacharózy a jiných technologicky významných látek ukládaných v bulvě cukrovky. V projektu řešíme problematiku přirozených regulačních systémů, které řídí metabolismus a následně růst a vývoj cukrovky. Domníváme se, že tato cesta představuje v současných pěstitelských podmínkách nejefektivnější a z ekologického hlediska nejvhodnější přístup k problematice optimalizace výnosů a jakosti polních plodin včetně cukrovky.

REGULACE TVORBY VÝNOSU CUKROVKY BIOLOGICKY AKTIVNÍMI LÁTKAMI

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Limitujícím faktorem intenzity produkce cukrovky a cukru na poli a tedy i efektivnosti intenzifikačních vkladů je především půda a její úrodnost. Jedním z mnoha možných opatření regulace tvorby výnosu je využití biologicky aktivních látek, aplikovaných v průběhu vegetace. V několika posledních letech se u nás i ve světě zkoumají možnosti jejich využití i u cukrovky. Hlavní pozornost je zaměřena na zlepšení biologické hodnoty osiva, regulace růstu a vývoje v průběhu vegetace s cílem zvýšit výnos bulev a cukernatost. V ČR zatím není u cukrovky registrována žádná biologicky aktivní látka, zvyšující množství a jakost sklizené produkce. Ve zkouškách SKZÚZ je třetím rokem Rastim 30 DKV a Atonik.

FENOLICKÉ SLOUČENINY SEMEN OZIMÉ ŘEPKY

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Fenolické kyseliny a jejich deriváty jsou běžné sloučeniny v rostlinném světě. Jejich přítomnost v semenech zapříčiňuje zhoršení chuti, vůně a barvy proteinových koncentrátů a konečných potravinářských produktů. Kromě toho nevhodné organoleptické změny mohou zoxidovat fenolické sloučeniny, které jsou vázány na essenciální aminokyseliny, jako je lysin nebo methionin, s kterými tvoří komplexy nepřijatelné trávícím traktem zvířat a lidí (Van Summere et al. 1975).

BIOLOGICKÉ A FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI OSIVA - AGRONOMICKÝ VÝZNAM

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Genetický potenciál plodin může být realizován pouze prostřednictvím kvalitního osiva. Osivo se významně podílí na kvalitě založených porostů a v konečné fázi může ovlivnit jejich výnosový potenciál. U mnoha plodin jsou náklady na osivo značně vysokým podílem celkových variabilních nákladů plodiny. Aby pěstitel mohl vždy vysévat jen takové množství osiva, které u dané plodiny přispěje k rentabilitě pěstování zvolené odrůdy, musí mít k dispozici osivo kvalitní, o vysoké biologické a semenářské hodnotě. Přestože vyjadřování kvalitativních znaků osiva vychází z mezinárodně doporučených a sjednocených metod, nevyjadřují zjištěné hodnoty dostatečně dobře skutečnou kvalitu osiva.

BIOLOGICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OZIMÝCH JEČMENŮ

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

U ozimých ječmenů víceřadých Lunet, Okal, Kamil, Kromoz a dvouřadých Marinka, Monaco byla zjišťována optimální doba jarovizování a fotoperiodická citlivost na podmínky krátkého a dlouhého dne. U všech odrůd byla zjištěna výrazná citlivost na délku dne - na krátkém dni ani jedna odrůda nepřešla do generativní fáze. V podmínkách dlouhého dne víceřadé odrůdy Lunet a Kamil nereagovaly na dobu jarovizování a varianty bez jarovizace i s jarovizací vymetaly ve stejném termínu. Optimální doba jarovizování byla zjištěna u víceřadých odrůd Kromoz 30 dní a Okal 40 dní. Dvouřadé odrůdy Marinka a Monaco prokázaly potřebnou dobu jarovizování 40 dní.

VLIV APLIKACE SEMINATIVNÍCH LÁTEK NA TVORBU VÝNOSU OBILNIN

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V období posledních pěti let zemědělské přestavby vyniká do popředí zájem o přírodní preparáty. Důvodem je požadavek za- chování nenarušeného životního prostředí. Už sám termín "přírodní preparát" např. v pojetí Bartáka (1990) je však trochu zavádějící obsaženým filologickým rozporem. Je-li přírodní látka, kterou jsme schopni analyzovat po chemické stránce, metabolitem nějaké obecné vitální struktury, anebo produktem fyzikálně chemického procesu zvětrávání anorganického geologického substrátu, těžko ji označovat jako preparát (Natura non preparat - příroda nepřipravuje, život probíhá). Přesto zkušenost svědčí o biologické aktivitě řady látek, obsažených v živých organismech v různém množství.

ZHODNOCENÍ VLIVU CYTOKININU HYDROXYBENZYLADENOSINU NA TVORBU VÝNOSU OBILNIN A VÝŽIVA DUSÍKEM. VLIV NA JAKOST

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Praktické zkušenosti naznačují, že racionální antropogenní činnost na orné půdě, vycházející z neformálního používání ekologických zásad, podle nichž vitální cykly organismů v agroekofytocenózách jsou propojené a vzájemně do sebe zapadají, je nezastupitelná. Proto se hledají nové přípravky například na bázi alelopathie, které by mohly příznivě regulovat tvorbu výnosu aniž by negativně ovlivnily růst a vývin rostlin, resp. výnosových prvků. Perspektivní se zdá aplikace cytokininu topolinu (hydroxybenzyladenosinu). Látka je v přírodní podobě nalézána v topolu. Předběžné pokusy (Hradecká 1991) naznačují, že aplikace přípravku topolinu, chemicky odvozeného od topolového eluátu, stimulovala nárůst fotosyntetického potenciálu, pokryvnosti listoví, zejména horních listů obilovin, podporovala dobrý zdravotní stav (odolnost vůči fytopatogenům) a regulovala kumulaci sušiny.

VLIV VYBRANÝCH BIOLOGICKY AKTIVNÍCH LÁTEK NA AKTIVITU ENZYMU GLUTAMÁTKINÁZY V LISTECH JARNÍ PŠENICE

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Vnější ekologické podmínky patří mezi rozhodující faktory, které ovlivňují výši rostlinné produkce. Jedním z významných znaků při adaptaci rostlin na nepříznivé změny prostředí je hromadění prolinu. Prolin je součástí metabolismu kyseliny glutamové a glutaminu. Je výjimečný tím, že je jedinou aminokyselinou, která je zaváděna do bílkovin. Dobře se pohybuje ve vodných i v nevodných mediích, což mu umožňuje snadnou migraci přes biologické membrány buněk a organel. Žádná jiná aminokyselina takovéto vlastnosti nemá (Goring, Thien 1978).

POZNÁMKY K SOUČASNÉMU STAVU A BUDOUCÍMU ROZVOJI VÝROBY ZELENINY

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Výroba zeleniny má některé specifické zvláštnosti ve srovnání s výrobou většiny rostlinných produktů. Především se jedná o výrobky snadno podléhající zkáze, o výrobky, které si udržují nutriční hodnotu a vzhled svěžesti krátkou dobu po sklizni, k produkci je zapotřebí značné množství pracovních sil, přičemž nejvyšší požadavky jsou soustředěny do krátkých časových úseků, sklizeň se u řady zelenin provádí probírkou a sklizený produkt má vysoké nároky na tržní úpravu, výroba v širším sortimentu se neobejde bez řízených závlah a dostatku nezávadné závlahové vody, na výrobu jsou kladeny stále vyšší požadavky z hlediska zdravotně nezávadné produkce a z hlediska tržní úpravy a vzhledu nabízené zeleniny.

OCHRANA PLODIN PROTI PLEVELŮM

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Polní plevele jsou relativně stálou součástí rostlinných společenstev polí, ale jejich škodlivý výskyt je měnlivý a je funkcí vložených regulačních faktorů. Při hlubších změnách v lidské společnosti (války, hospodářské krize, revoluce) se vždy objeví větší zaplevelení zemědělské půdy, protože na určitou dobu přestávají působit funkční vazby a tudíž bývá porušen účinný systém regulace zaplevelení, který je v samotném způsobu hospodaření. Jde zpravidla o změnu struktury pěstovaných plodin, změny ve vlastnických vztazích, tržních podmínkách apod., což se odrazí v péči o půdu a vynakládání prostředků na odplevelení.

NEWSLETTER

Podporujeme