Zemědělství

Zlínsko bude na zemědělských veletrzích zastoupeno minimálně

5. 3. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Jen minimální zastoupení budou mít na trojici zemědělských veletrhů, která na brněnském výstavišti začínají 28. března, firmy ze Zlínského kraje. Na výstavách Techagro, Animal Vetex a Silva Regina jich zřejmě nebude více než patnáct. Celkem se tam přitom bude prezentovat přes 500 vystavovatelů. Novináře o tom dnes ve Zlíně informoval manažer veletrhů Petr Navrátil.

Být rolníkem není atraktivní

4. 3. 2004 | Zdroj: Benešovský deník |  Článek

V zemědělských podnicích na Benešovsku v současné době pracuje jen čtvrtina z celkového počtu lidí, kteří se farmařením zabývali před rokem 1989. Region tak ztrácí své tradiční zaměření. Život zemědělců je těžký, shodují se odborníci. Počet lidí, kteří v tomto pro Benešovsko tradičním oboru dříve pracovali, se rapidně snížil. "Před rokem 1989 pracovala na Benešovsku v zemědělství jedna čtvrtina práceschopných obyvatel, tedy asi deset tisíc lidí," říká ředitel Úřadu práce Benešov Petr Němeček a nahlíží do statistik."V současné době je to jen dva a půl tisíce lidí," dodává Petr Němeček. Situaci spojuje s tím, že se v poslední době snižuje objem zemědělské obhospodařované půdy, přibývají nové stavby a více produktů se dováží, než vyváží. Úbytek zemědělců potvrzuje i ředitel Zemědělské agentury a pozemkového úřadu Benešov František Tůma.

Vinaři poslední možnost nevyužili

4. 3. 2004 | Zdroj: Deník Litoměřicka |  Článek

Poslední žádosti o výsadbu vinic před vstupem do EU, které podávali čeští vinaři, měly v regionu jen malou odezvu. Roudničtí vinaři říkají, že jsou takzvaně "na svém" a připravují se na působení v nových tržních podmínkách. "Současná rozloha vinohradů dostačuje našim požadavkům. Máme připravených ještě zhruba 6 hektarů, kde v příštích letech budeme obnovovat odrůdu Müller thurgau," uvedl vinař Lobkowiczkého zámeckého vinařství Roman Marek.

Nechme krávy dožít, navrhují veterináři

4. 3. 2004 | Zdroj: Liberecký den |  Článek

Okamžité vybíjení stovek krav kvůli BSE je podle veterinářů zbytečné. Lepší by bylo nechat krávy dožít a hospodářsky využít. Opatření šitá na míru českým velkochovům však nebude snadné v Bruselu prosadit, konstatovala minulý týden Komora veterinárních lékařů. "Komora i veterinární správa navrhují prostřednictvím ministerstva hospodářské využití zvířat, která jsou vytypována k vybití. V EU jsme s tímto požadavkem zatím sami," informoval ředitel Krajské veterinární správy v Liberci Josef Král. Opatření by prý spočívala v označení vytypovaných dojnic a jejich odděleného dožití a vydojení během produktivního věku. Zabránilo by se tak milionovým ztrátám chovatelů, neboť těm stát sice uhradí náklady na nucenou likvidaci krav, ale o zisk za mléko přijdou.

Skoro polovině zemědělců stále chybí doklad o půdě

4. 3. 2004 | Zdroj: Listy Jindřichohradecka |  Článek

Ještě necelá polovina zemědělců v okrese, kteří podali žádosti o "české" dotace, nemá doklady o takzvaných půdních blocích. Přitom je to součást žádosti, bez které nemůže být zemědělci vyplacena podpora na ornou půdu. Konečný termín podávání žádostí byl již minulý pátek, ale kvůli opoždění státní instituce zemědělské agentury přijímaly i žádosti bez potřebných dokumentů. O dotace v okrese usiluje jako každý jiný rok přes 300 zemědělských subjektů.

Odrohovávání dospělých krav svědčí o necitlivosti

4. 3. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Je možné vyslechnout celou řadu argumentů, proč je dobré, aby neměly krávy rohy, zejména sestavují-li se stáda ze skupin z různých míst, či dojí-li se v dojírnách. To je sice pravda, ale to nevědí někteří naši chovatelé s takovým předstihem, že musejí pak najednou odrohovat několik desítek dospělých krav? I když je dodržen stanovený postup a je provedeno znecitlivění, jedná se u takových zvířat o stres.

SZIF zkrátí mléčné kvóty jednotlivě za nečerpání, pak asi plošně

4. 3. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Státní zemědělský intervenční fond bude pro rok 2004/2005 krátit mléčné kvóty jednotlivým producentům, kteří je nevyčerpali, a poté možná plošně kvůli splnění limitu, jež byl vyjednán s Evropskou unií. Dnes to řekla mluvčí fondu Jitka Sluková s tím, že současné rozdělené množství 2,77 miliardy litrů výrazně převyšuje národní limit zhruba 2,6 miliardy litrů, který EU Česku přiřkla. SZIF podle Slukové v současné době zaznamenává lavinovité podávání žádostí o nesnížení produkční kvóty mléka. Zemědělci se odvolávají na to, že byli postiženi loňským suchem a nemohli zajistit dostatek krmiva.

EK se dohodla na strukturálních fondech pro ČR na období 2004-2006

4. 3. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Koncem loňského roku, 18. prosince 2003, se úspěšně uzavřela jednání o podobu strukturálních fondů (SF) pro Českou republiku na období let 2004 až 2006. Tomuto rozhodnutí předcházela dlouhá vyjednávání o strategii pro implementaci SF v české republice, jež vyústila v dohodu o prioritách strategie hospodářského a sociálního vývoje v ČR, které budou v letech 2004 až 2006 podpořeny prostředky ze strukturálních fondů. Česká republika v tomto období získá ze spolufinancování Evropských společenství částku ve výši 1,525 miliard EUR (v přepočtu víc než 47 miliard korun), jež bude možno použít na spolufinancování projektů regionálního rozvoje za předpokladu, že budou plně v souladu s legislativou Evropské unie.

Růst příjmů omezí zájem po pšenici

4. 3. 2004 | Zdroj: Colosseum |  Článek

Podle zprávy vydané australskou vládou může trh s pšenicí v následujících šesti letech oslabovat. Hlavním důvodem by se měl stát ekonomický růst ve světě, jenž zvýší příjmy v zemích jako jsou Indie nebo Čína. Tím následně dojde k omezení spotřeby pšenice a naopak podpory tamní spotřeby masa a dalších potravin bohatých na proteiny. Austrálie, druhý největší světový producent pšenice, očekává, že do konce aktuálního marketingového roku se cena pšenice sníží o 3,1 procenta a pokračovat v poklesu bude až do sezony 2008/09. V tu dobu by již světová produkce pšenice měla významně převyšovat poptávku.

VLIV RŮZNÝCH ZPŮSOBŮ ZPRACOVÁNÍ PŮDY A HOSPODAŘENÍ S POSKLIZŇOVÝMI ZBYTKY NA VÝNOS A KVALITU ZRNA JARNÍHO JEČMENE

3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

V maloparcelkových polních pokusech v kukuřičné (lokalita Žabčice) a řepařské výrobní oblasti byl sledován vliv různého zpracování půdy a hospodaření s posklizňovými zbytky na výnos a kvalitu zrna jarního ječmene. Předplodinami byly cukrovka, ozimá pšenice a kukuřice na zrno. Výsledky pokusů ukazují na možnosti používání minimalizačních technologií zpracování půdy k jarnímu ječmeni v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti po cukrovce a po obilninách, jejich používání po kukuřici se jeví jako rizikové.

NEWSLETTER

Podporujeme