Zemědělství

Podnět veterinární správy je závazný

19. 2. 2009 | Zdroj: SVS ČR |  Článek

Pravomoc rozhodovat o případech týrání zvířat mají pouze obce, přesněji obce s úřady s rozšířenou pravomocí. Rozhodovat mohou ale nikoli dle libovolného uvážení, ale na základě podnětu od místně příslušné krajské veterinární správy. Tento postup, jak kontrolovat a řešit a popřípadě trestat zjištěné týrání zvířat vyplývá z veterinární legislativy, tj. z ustanovení veterinárního zákona, zákona na ochranu zvířat proti týrání a na základě ustanovení správního řádu. Podnět pro rozhodnutí, který orgán státního veterinárního dozoru předkládá obci, musí obsahovat odborné vyjádření, ze kterého je jasný popis případu, identifikace zvířete a stav týraného zvířete.

Rybáři odmítají ptačí oblasti

19. 2. 2009 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Na evropský seznam se dostaly Vrbenské rybníky. Brusel chce chránit jihočeské rybníky, rybáři to odmítají. Tak jde stručně popsat několikaletý spor kolem ptačích oblastí v rámci programu Natura 2000 podporovaného Evropskou unií. Z řady míst navržených na tuto ochranu je na Budějovicku stále mimo rybník Dehtář a rozsáhlá soustava rybníků. U českobudějovických rybníků nakonec zvítězil kompromis. Do Natury se teď dostala menší část -Vrbenské rybníky, jako evropsky chráněná lokalita, což je ale nižší stupeň ochrany než ptačí oblast. Argumenty majitelů rybníků jsou jednoduché: „Náhrady, které dostáváme od státu za omezení hospodaření, jsou nedostatečné.“

Jaké plodiny po zaorání řepky?

19. 2. 2009 | Zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz |  Článek

Před zaoráním řepky je třeba prozkoumat, zda bylo skutečně dosaženo hranice pro zaorání. Rozhodující je přitom dostatečně rovnoměrné rozmístění rostlin. Podle Hanse-Jürgena Wöppela z Úřadu pro zemědělství a lesnictví ve Würzburgu by se mělo k zaorání přistoupit až tehdy, jestliže je na m2 méně než 10 až 20 rostlin řepky. Pokud je třeba ozimou řepku zaorat, rozhodují aplikované herbicidy o tom, jaké plodiny je možné následně pěstovat a jaké zpracování půdy je zapotřebí. Při aplikaci herbicidu Butisan Top na podzim jsou problémy minimální.

ZPRÁVA O TRHU VAJEC č. 2/2009 - leden 2009

18. 2. 2009 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Dovoz vajec ve skořápce do ČR se v prosinci 2008 proti listopadu 2008 snížil o 285,3 t (18 %) na 1 311,8 t v průměrné jednotkové hodnotě 32,45 Kč/kg. Podíl konzumních vajec na dovozu činil 94 % - 1 230,6 t za 29,17 Kč/kg. Dovážela se především z Polska – 620,3 t (50 %) za 30 Kč/kg a ze Španělska – 463,7 t (38 %) za 26,23 Kč/kg. Dovoz násadových vajec činil 81,3 t za 82,24 Kč/kg. Vaječné hmoty se dovezlo 697 t za 40,76 Kč/kg. Nejvíce byla dovážena z Polska – 431,3 t (63 %) za 30,43 Kč/kg.

Destabilizace UHT-mléka během skladování

18. 2. 2009 | Zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz |  Článek

Francouzští výzkumníci z INRA a CNIEL zkoumali příčiny destabilizace UHT-mléka během skladování, což je ekonomický problém mlékárenského průmyslu. Zatím jsou příčiny a mechanismus změn předmětem diskusí. Byly použity čtyři vzorky kvalifikované výrobci na základě fosfatázového testu jako nestabilní a porovnány se čtyřmi stabilními vzorky. Pozornost byla věnována především proteolýze, tzn. byl stanoven obsah nekaseinového dusíku (NCN) a nebílkovinného dusíku (NPN), dále byly identifikovány peptidy v NPN-filtrátu dělením na reverzních fázích vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (RP-HPLC) v kombinaci s hmotovou spektrometrií s ionizací elektrosprejem (ESI-MS/MS).

Sněmovna umožnila převod 1,3 miliardy na přímé platby zemědělcům

18. 2. 2009 | Zdroj: ČTK |  Článek

Poslanecká sněmovna dnes schválila návrh umožňující převod 1,3 miliardy korun z příjmů Pozemkového fondu ČR na dorovnání části přímých plateb tuzemským zemědělcům. Souhlasila také s tím, aby Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) mohl ze svých peněz podporovat provozní úvěry farmářů. Návrh nyní dostane k posouzení Senát. "Naším cílem bylo plánované dorovnání devadesátiprocentní úrovně přímých plateb ‘starých’ členských států Evropské unie.

Parlament schválil v prvním čtení výrazně účinnější ochranu půdy než doposud

18. 2. 2009 | Zdroj: Agris |  Článek

Poslanecká sněmovna v úterý v prvním čtení schválila novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Podle předkladatele, Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP), se jedná o stěžejní právní úpravu ochrany jedné z důležitých složek životního prostředí a neobnovitelného přírodního zdroje. Nová právní úprava zachycuje podle MŽP několik důvodů pro změnu. Jednak jde o posílení ochrany kvality zemědělského půdního fondu před nadměrným poškozováním, snižováním úrodnosti půdy a degradačními procesy, ale především jde o ochranu kvantitativní, tedy zabránění nadměrné a nevratné ztrátě půdy v důsledku zbytečných záborů.

EU zákaz dovozu geneticky modifikované kukuřice do Francie a Řecka nezruší

18. 2. 2009 | Zdroj: Euractiv.cz |  Článek

Skupina expertů na GMO, která působí při Evropské komisi, se včera nedohodla na tom, zda by Francie a Řecko měly odstranit své zákazy na dovoz geneticky upravené kukuřice. Rozhodnutí je tedy na Radě, ale té se nikdy v minulosti nepodařilo najít kvalifikovanou většinu, která by zákaz podpořila nebo nařídila jeho odvolání. Poté co Řecko a Francie uvalilo zákaz na dovoz geneticky modifikované kukuřice MON810, požádala Komise Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) aby prozkouml nové vědecké poznatky a posoudil, zda je zákaz oprávněný.

Sněmovna podpořila vyšší poplatky za zábor zemědělské půdy

18. 2. 2009 | Zdroj: ČTK |  Článek

Poslanecká sněmovna dnes v prvním čtení podpořila vládní novelu, která zvyšuje ochranu zemědělského půdního fondu. Zvyšuje také poplatky za zábor zemědělské půdy, a to až na milion korun za hektar nejkvalitnější zemědělské půdy. Také přesněji vymezuje povinnosti vlastníka nebo nájemce zemědělské půdy a určuje jeho povinnosti při ochraně půdy proti erozi. Předlohou se nyní budou zabývat sněmovní výbory.

Počet ekologických zemědělců se zvýšil

18. 2. 2009 | Zdroj: Denik.cz |  Článek

Počet ekologických zemědělců loni v Česku stoupl o téměř polovinu na 1946 farem. Rolníci přecházejí na ekologické zemědělství kvůli rostoucí poptávce po biopotravinách, která se v loňském roce projevila i v meziročním nárůstu počtu registrovaných výrobců biopotravin o 169 na 422. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Ekologicky se v Česku podle údajů MZe hospodaří již na bezmála 350.000 hektarech a podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy přesáhl osm procent.

NEWSLETTER

Podporujeme